Věcný záměr zákona o hromadných žalobách je politické rozhodnutí proti korporacím, námitky neobstojí

Když donutíme bezmocné a slabé, kteří kupují spotřební šunty a platí firmám nechtěné služby hromadně tyto podniky žalovat, dojde k završení právního státu v České republice a k umravnění darebáckých korporací, které jsou bohatší a mocnější než státy. Tak by bylo možné shrnout argumenty, které legislativní odbor ministerstva spravedlnosti předkládá pro zavedení zvláštního zákona o hromadných žalobách. Moderní doba žádá moderní nástroje.

Legislativní odbor ministerstva spravedlnosti v úvodní kapitole návrhu věcného záměru zákona o hromadných potvrdil, že jde o zákon politický. Návrh tohoto zákona obsahuje legislativní plán ministerstva v gesci ANO11 a ministerstvo tak nyní plní úkol předložit záměr zvláštního zákona o hromadných žalobách do konce září.

Nikoli nadarmo je hromadná žaloba v USA nazývána class action, doslovným překladem třídní akce, jak záměr několikrát cituje. Ostatně fakt, že hromadná žaloba je hluboká ekonomická a politické ideologie, a proto je nezbytné postupovat v tomto případě obezřetně, uvedla na sympoziu o hromadných žalobách v poslanecké sněmovně letos v červenci Alena Macková z Právnické fakulty UK.

Před cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly, státním paternalismem a upřednostněním formou nad obsahem pak na téže akci varoval místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Princip zákona i důvody zavedení tohoto  právního nástroje jsou na první pohled jednoduché: „Základním cílem předkládané právní úpravy je zavést prostředek – procesní nástroj, který reálně umožní velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Výrazným způsobem se tím ušetří náklady na straně žalobců  – jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát atd.), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců, náklady protistrany pokryje odměna advokáta)  i na straně státu  – jediný soudce odklidí všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou, atd.,“ popisuje v úvodu legislativní odbor ministerstva spravedlnosti racionalizační stroj na masový rozsudek, který nevznikne na základě žalob jednotlivých lidí, ale týkat se bude celé masy lidí najednou včetně těch, kteří nikoho nežalovali.

Pár nejbohatších na planetě nás okrádá

Samo ministerstvo spravedlnosti považovalo za vhodné „vytknout několik poznámek před závorku“ a rozsáhle zdůvodnit, proč chce zbořit tisícileté zásady individuálního procesu: Protože žijeme v době masové produkce šuntů, masového podvádění slabých spotřebitelů, masového účtování nespotřebovaných dat od operátorů, v době škůdců životnímu prostředí a v době masového ohrožování nemocných lidí zdraví škodlivými medikamenty a pomůckami. V době, kdy korporace etablované v tzv. vyspělých zemích západu posílají zákazníkům na východ náhražky ovšem pod názvem původního výrobku.

Kořeny tohoto zla sahají do doby začátku průmyslové revoluce v 18. století a v současnosti nabývají zlověstných podob, kdy o planetě rozhoduje několik osob: „Tlak na uspokojení potřeb co nejširšího počtu lidí však také vedl k tomu, že výrobu ve velké míře zajišťují velké obchodní korporace. Vzhledem k množství konzumentů a uspokojení jejich poptávky se tyto společnosti začaly soustředit na produkování co největšího množství výrobků, ať už potravin, běžného spotřebního a bílého zboží či aut, v co nejkratší době. Tyto společnosti v dnešní době bez nadsázky ovládají celosvětovou produkci – z úspory energie, lidské práce, z důvodu velkovýroby a z optimalizace nákladů dokáží národní i nadnárodní giganti získávat obrovské finanční prostředky, které se následně kumulují v rukou několika osob,“ uvádí se v úvodu věcného záměru zákona.

Tlak na rychlost a množství produkce a zároveň i touha po maximalizaci zisku přirozeně motivují společnosti k tomu, aby zboží vyráběly ve velkém a co nejrychleji. Produkují se tisíce stejných či podobných výrobků, které neoplývají dlouhou životností a opravitelností. Kvalita musela ustoupit kvantitě, a lidé jsou tak nuceni k časté obměně zboží. K tomu se tu a tam přidávají jednání a praktiky na hranici zákona, uvádí ministerstvo spravedlnosti ve věcném záměru. Všechny nástroje selhávají, firmy chtějí jen zisk Podle ministerstva tento vývoj není jen neblahý, rovněž přináší pokrok a uspokojení potřeb více obyvatel. Současně však v některých případech plodí nespravedlnost: „Jde o přirozený vývoj spojený…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(ire)