Podle advokátů k vyvinění právnické osoby nestačí pouze formální dodržování pravidel

K vyvinění se právnické osoby trestnímu stíhání nestačí mít jenom compliance program, ale je třeba také jeho vymáhání, trestání přestupců a kontrola dodržování nastavených mechanismů. Shodli se na tom účastníci konference uspořádání k ročnímu fungování novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Konferenci uspořádala Unie obhájců ČR na půdě Cevro institutu. „Podstatná je znalost předpisů zainteresovanými osobami, vynucování této znalosti a pravidelná prokazatelná kontrola této znalosti a dodržování předpisů. Neméně důležitý je i vnitřní kontrolní mechanismus schopný detekovat možné porušení předpisů anebo porušení předpisů a prokazatelná a přiměřená reakce na zjištěná porušení,“ řekl kupříkladu prezident UO ČR Tomáš Sokol.

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Foto: Robert Malecký

Podle Sokola rozhodně v rámci přijatých preventivních opatření nestačí samotný etický kodex. „Nepleťte si to s bezpečnostními školeními,“ řekl Sokol doslova, s tím, že metodika státního zastupitelství říká, že celý proces musí být hlubší. Každé preventivní opatření musí být specifické, a pokud už se ve firmě nějaké protiprávní jednání stalo, je potřeba zajistit, aby existovaly mechanismy, které by byly schopny takové jednání postihnout. „Je proto potřebná kontrola, zda se pravidla dodržují. Je třeba to vyargumentovat ještě před samotným zahájením trestního stíhání.“

Co nejvíce důkazů

Podle zatím se tvořící judikatury by například měly být záznamy o provedených školeních, a celkově vedená dokumentace, aby měla v případě potíží právnická osoba co nejvíce důkazů, kterými by se bránila vůči případnému obvinění. Sokol se rovněž pozastavil nad zákonnou podmínkou, která tvoří pojistku proti trestnému stíhání, a tím je podmínka, že právnická osoba musí vynaložit veškeré úsilí, které bylo možno po ní spravedlivě požadovat. „Zatím je na to velmi nejistá odpověď.“ Podle Sokola veškeré úsilí, které je možné spravedlivě požadovat, záleží na individuálním vnitřním opatření podle povahy činnosti právnické osoby a z toho plynoucích možností protiprávního jednání.
Podstatná je rovněž znalost těchto předpisů zainteresovanými osobami, vynucování této znalosti a pravidelná prokazatelná kontrola této znalosti a dodržování předpisů. Neméně důležitý je i vnitřní kontrolní mechanismus schopný detekovat možné porušení předpisů anebo porušení předpisů a prokazatelná a přiměřená reakce na zjištěná porušení.

Předseda Pracovní komise pro trestní právo při LRV a advokát Tomáš Gřivna Foto. archiv

V případě TOPO existuje obrácené důkazní břemeno, konstatoval Tomáš Gřivna, nebo spíše důkazní povinnost, kterou definoval jako povinnost přesvědčit určitý orgán, že daná tvrzení jsou pravdivá, a státní zástupce musí prokázat všechny znaky trestného činu. „Ustanovení paragrafu 8, odst. 5 lze chápat jako brzdu toho, že lze skutek přičinit právnické osobě.“ Jak ale Gřivna dále připomněl, nelze po OČTŘ požadovat, aby dokazovaly, co tvrdí právnická osoba, ale měl by to dokazovat žalovaný subjekt.

Opatření m,usí být konkrétní

„Opatření musí být konkrétní a odpovídat konkrétním skutkům, ze kterých může být právnická osoba obviněna,“ vysvětluje Juraj Szabó, který má na starosti compliance program ve společnosti ČEZ. Problém je podle něj s definicí „osoba ve vedoucím postavení“, jako ta, jejímž jednáním se dopustila právnická osoba trestného činu, což bude na judikatuře. Podle Szaba se jedná o takové osoby, které se svým významem a vlivem na chod právnické osoby rovnají se statutárními orgány. „Apelujeme na to, aby byl pojem vykládán restriktivně, tak aby mezi takové osoby nepatřil například mistr nebo stavbyvedoucí.“ S trestně právním rizikem musí podnikatel počítat, investice do compliance programu jsou proto pojistkou. Problém může podle Szabó způsobit to, že státní zastupitelství chce, aby pachatele PO potrestala, což ale může zároveň vést k tomu, že se přestupky nebudou hlásit. Pokud se týká nastavení compliance programů, záleží na velikosti právnické osoby, obsahu její činnosti a míře rizika jednotlivých činností, uzavírá Szabó.

Oproti původní verzi zákona získala právnická osoba možnost vyvinění bez ohledu na to, kdo jednal určitým způsobem. Rozšiřuje se tak možnost zproštění trestní odpovědnosti, řekl úvodem svého vystoupení Filip Seifert. „Státní zástupci se budou snažit poukazovat na to, že právnická osoba nevynaložila veškeré úsilí, aby zabránila protiprávnímu jednání, a budou rovněž posuzovat firemní kulturu.“ Právnická osoba bude muset podle Seiferta nést důkazní břemeno a tvrzení. Podle státního zastupitelství je na místě, aby prokázala naplnění každé podmínky, na vož by měla myslet již při tvorbě compliance programu. „Musí počítat s tím, že bude jednou potřebovat důkazy.“

Advokát Václav Vlk upozornil na to, že právnická osoby se mohou dopustit trestného činu neoznámení trestného činu, či nepřekažení trestného činu, a zmínil v této souvislosti i audity, které by si měla nechat právnická osoba zpracovat, s tím, že u kauzálního auditu je 80% šance, že se najde nějaký trestný čin. „Proto by měly právnické osoby zadávat audity advokátům, protože ti jsou vázáni mlčenlivostí. Při neoznámení trestného činu je interní auditor trestně odpovědný.“

Dušan Šrámek