Dovolání jako řádný opravný prostředek? Podle NS se oslabí ústavní princip právní jistoty

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal Foto: Ivan Holas

Plán ministerstva spravedlnosti upravit v rámci rekodifikace občanského soudního řádu pojetí institutu dovolání narazil u soudců Nejvyššího soudu (NS). Záměr upravit dovolání na řádný opravný prostředek proti rozsudkům podle NS oslabuje ústavní princip právní jistoty a v řadě případů povede k oddálení výkonu napadaných rozhodnutí i tam, kde by nyní vůbec nepřicházel v úvahu. Navrhovaný systém by byl podle zástupců soudu nefunkční a nevedl by ke zrychlení řízení.

Věcný záměr nového civilního kodexu (OSŘ) představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán s vedoucím rekodifikační komise Petrem Lavickým v polovině listopadu. Pravomocný rozsudek by podle návrhu nastal až po rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) nebo v případě, kdy by strany sporu nepodaly dovolání. Podle Lavického nehrozí zvýšení nápadu, přičemž nový OSŘ by měl zkrátit lhůtu, kdy bude možné dovolání podat, na jeden měsíc. S tím NS zásadně nesouhlasí.

Nejvyšší soud v prohlášení uvedl, že považuje za nezbytné se k věcnému záměru vyjádřit. „Nejvyšší soud konstatuje, že představený věcný záměr v částech týkajících se dovolacího řízení zjevně spoléhá na funkčnost takto pojatého institutu v zahraničních právních řádech, bez jakéhokoli zohlednění letitých zkušeností Nejvyššího soudu s nefunkční úpravou dovolacího řízení podle občanského soudního řádu, jenž prvky „oprášené“ věcným záměrem obsahoval v letech 1993 až 2000. Již při připomínkování podkladů pro novelu občanského soudního řádu v pasážích týkajících se dovolání, účinnou od 30. 9. 2017, občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu odmítlo úpravu dovolacího řízení v podobě, která se znovu (k nemalému překvapení soudců) promítá do té části představeného věcného návrhu, podle níž bude o přípustnosti dovolání rozhodovat „též“ odvolací soud,“ uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.

Kompletní vyjádření Nejvyššího soudu si můžete stáhnout zde.

Soudci také poukazují na bohatou judikaturu NS, jež v minulosti odhalila nedostatky takové právní úpravy. „Zdůvodňuje-li Ministerstvo spravedlnosti potřebu zavést dovolání jako řádný opravný prostředek mj. proto, že v minulosti Nejvyšší soud nerozhodoval o každém návrhu na odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci, pak Nejvyšší soud poukazuje na nedávný nález Ústavního soudu, na základě kterého musí soudci Nejvyššího soudu ke každému takovému návrhu vydat usnesení, přičemž Nejvyšší soud tento nález plně respektuje. Dále Nejvyšší soud považuje za nesprávný názor, že nová úprava dovolání přinese zrychlení řízení. Ohlašuje-li věcný záměr, že dovolání bude „řádným“ opravným prostředkem jen proti rozsudkům (jimiž se jedině bude rozhodovat o věci samé), jde o tvrzení nepřesné a zavádějící (na úpravu dovolání ve sporném řízení navazují i řízení upravená jinými předpisy, v nichž se o věci samé běžně rozhoduje usnesením),“ uvádí NS.

Soudcům NS se nelíbí ani úvaha o povinném nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání, pokud na něm trvá aspoň jedna strana sporu. Povede prý k zatížení soudu, aniž by bylo účelné, neboť skutkový stav věci se nemůže u ústního jednání změnit. „Jde ostatně o pravidlo, které v obdobné podobě jako nefunkční opustil pro svá řízení Ústavní soud,“ pokračuje NS ve svém prohlášení.

Námitky jsou součástí materiálu, který v otázkách týkajících se dovolání dne 13. 12. 2017 schválilo 49 hlasy z 51 přítomných soudců občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud se chystá v budoucnu vyjádřit také k dalším bodům tohoto věcného záměru. „Především je připraven v rámci oficiálního připomínkového řízení aktivně spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě nového civilního řádu soudního tak, aby byl vytvořen skutečně kvalitní procesní kodex, který bude v následujících desetiletích sloužit bez potřeby dodatečných zásadních úprav všem soudům v České republice,“ uzavřel mluvčí Nejvyššího soudu.

Věcný záměr návrhu OSŘ má 293 stran. Pelikán by chtěl v tomto volebním období vytvořit návrh jeho paragrafovaného znění. Věcný záměr je dostupný na webu a kdokoliv ho může připomínkovat on-line.

(epa)