Komárkův „veřejný zájem“. Slabá místa detektiva, který má předstoupit před poslance

Komárka (vpravo) podpořil Karel Janeček a jeho Nadační fond proti korupci Reprofoto: youtube

Bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiří Komárek má vypovídat před poslanci mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny (PS) o tom, že může být vyšetřování kauzy Čapí hnízdo zmanipulované. Problém ovšem může být i v osobě bývalého lovce mafiánů. Metody jeho práce i mediální výstupy totiž nepatří mezi standardní. Dalším zásadním úskalím úterního výboru bude i rozhodnutí ministra vnitra Lubomíra Metnara, který Komárka nezbavil mlčenlivosti. Jako důvod ministerstvo uvedlo zajištění objektivity vedených trestních řízení a zachování nestrannosti ministra vnitra.

Kdyby člověk na sto procent věřil tvrzení z určitých mediálních domů, zajisté by klidně spal. Nad jeho bezpečím by totiž bděl neohrožený detektiv a hrdina Jiří Komárek. Bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ, dnes zaměstnanec Finanční správy.
Co na tom, že před časem nepěkně mluvil o policejním prezidentovi Tomáši Tuhém, a to v souvislosti s údajnými úniky z vyšetřování, a byl za to odsouzen. K úternímu vystoupení Jiřího Komárka v Poslanecké sněmovně (PS) upírá zraky řada lidí. Komárek má však problém s tím, že zachází s velkým kvantem informací z policejních odposlechů a takzvaného operativního šetření, které vůbec není snadné zpracovat, natož z nich vyvodit správné závěry.
Navíc je nutné si uvědomit, že už samotný výběr takto získaných informací je selektivní a „posluchačům“ tak schází kontext, který je nutný k objektivnímu posouzení. Mandátový a imunitní výbor PS nemá navíc postavení vyšetřovacího orgánu a Komárek tak není při svém vystoupení vázán trestním řádem. V posledních dnech a hodinách rezonují médii vyjma Čapího hnízda dva případy, v nichž Komárek zanechal nesmazatelnou stopu. Pojďme je tedy blíže rozebrat, abychom pochopili Komárkův „svět“ a mohli lépe posoudit jeho důvěryhodnost.

Seznámit se s podstatou

Těsně před Vánoci byl Jiří Komárek odsouzen za to, že označil policejního prezidenta Tomáše Tuhého za původce úniku informací z vyšetřování citlivé kauzy. Komárek vyšetřoval kauzu Vidkun, ve které byli obviněni dva olomoučtí policisté, hejtman a podnikatel a přítel někdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Hlavním cílem měl být sice Langer, ale policistům k obvinění z manipulování z trestního řízení chyběly důkazy.

Více, než rok před tím, než Jiří Komárek vystoupil v České televizi s informacemi o brutálním úniku informací od šéfa policie, zaznamenali detektivové ÚOOZ v jedné olomoucké restauraci rozhovor plukovníka Karla Kadlece s Ivanem Kyselým (oba jsou v kauze Vidkun obviněni).
Řeč se točila okolo pokusu sesadit policejního prezidenta a o tom, že se velitel ÚOOZ Robert Šlachta chce stát jeho nástupcem. A poprvé zazní informace o sms zprávě, které měla do kriminálního prostředí uniknout z okolí Tuhého. „To je nějaká křivárna,“ říká na nahrávce Kadlec. „To byly německé telefony, německé SIMky na českých telefonech… …A já vím, že to je nějaká fligna, oni nemůžou mít vůbec nic.“ V jiném z odposlechnutých hovorů pak Kadlec hovoří o tom, že olomoucké Vrchní státní zastupitelství případ oné sms přidělilo konkrétnímu pracovníkovi olomoucké Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), který má příkaz nepředávat nikomu informace z vyšetřování. Inspektor Milan Vaculík si ovšem popletl odesílatele s příjemcem, navíc přiřadit telefon k policejnímu prezidentovi Tuhému se mu nedařilo. „Celý měsíc nic nedělají a vyžadují výpisy z telefonů, různé uši a německé SIMky. Buňky, že to bylo u ministerstva vnitra, v Praze na Václaváku, rozumíš? Je velký tlak na to, aby to mělo mít nějaký výsledek,“ zaznamenaly dále mikrofony v restauraci.

Detektivové ÚOOZ tedy měli delší dobu informace, že s onou varovnou sms zprávou není něco v pořádku. Přesto po oznámení reorganizace v létě 2016 vystupuje plukovník Jiří Komárek v České televizi, kde vypustí ekrazit v podobě obvinění z brutálního úniku informací od policejního prezidenta.

Jiří Komárek o této záležitosti promluvil vloni v létě při své výpovědi na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). „Jedná se o kauzu, jejíž podstatou bylo prověřování dotačních podvodů v souvislosti s IT zakázkami, prověřovala to protikorupční policie. Já jsem se o ní dozvěděl, až když na námi monitorovaných schůzkách o úniku z této kauzy hovořili osoby Kadlec, Kyselý a Jach (náměstek protikorupční policie Jiří Jach – pozn. red.),“ uvedl Komárek na výslechu. Na otázku vyšetřovatele, jestli je mu známo, že by v souvislosti s tímto případem mělo dojít k úniku informací z trestního řízení, Komárek odpověděl: „Ano. Prověřování tohoto úniku vedl GIBS, konkrétně podplukovník Vaculík a já jsem se o této kauze detailněji dozvěděl od dozorujícího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství Olomouc Petra Šeredy, který mně s ní seznámil z toho důvodu, že se protla s vyšetřováním trestní věci Vidkun, kterou jsme zpracovávali na ÚOOZ v Ostravě.“

Následovala otázka vyšetřovatele, kdy, jak a kým bylo prověřování onoho úniku ukončeno: „Bylo to odloženo radou Vaculíkem, datum nevím.“ Vyšetřovatel se také Komárka ptá, jestli měl Komárek ono usnesení k dispozici a Komárek přitaká. Na otázku, kdo mu ono usnesení předal, pak odpovídá: „Předal mi ho Petr Šereda, abych se seznámil s podstatou a okolnostmi prověřování a mohl tak s těmito informacemi pracovat při prověřování trestní věci Vidkun. Kde se o těchto únicích bavili takřka na každé schůzce osoby Kadlec, Kyselý nebo poslanec Váňa (bývalý poslanec ČSSD Roman Váňa pozn. red.).“ Když se ho vyšetřovatel dále ptá, jestli provedl analýzu materiálu nebo jeho vyhodnocení, Komárek ovšem odpovídá záporně. „Dozvěděl jste se z něho i nějaké informace o možném úniku informací ze strany Policejního prezidenta?,“ táže se dále vyšetřovatel Komárka. „Ano i z této písemnosti,“ tvrdí Komárek. „Jaké konkrétně?,“ pokračuje vyšetřovatel. „S odstupem času už bych nebyl objektivní,“ zní odpověď.

Vyšetřovatel GIBS se ještě dozvídá, že žalobce Šereda dokumenty Komárkovi předal jen tak, bez formálních náležitostí, nepodepisoval ani žádný předávací protokol. „Určitě ne, já jsem mu nic nepodepisoval. Jestli o tom on psal úřední záznam nevím,“ prohlásil Komárek.

Na otázku, jestli byl skutečně přesvědčený, že policejní prezident Tomáš Tuhý je osobou podezřelou z ‚brutálního‘ úniku informací, pak Komárek zareagoval: „Já jsem v tom rozhovoru použil uvedení slovem „řekněme podezřelý“. Jak jsem uvedl, z dostupných materiálů šla sms zpráva někde z jeho okolí a slovo řekněme podezřelý jsem použil, aby osoby, které neznají pojmy využívané v trestním řízení, vůbec pochopily, že se to podezření i může týkat Tuhého. To „řekněme“ mělo zobecňovat ten výraz podezřelý,“ vysvětloval.

Policejní prezident Tomáš Tuhý Foto: archiv
Foto: archiv

Poslední otázku pak položil Komárkův obhájce Viktor Rytikov. Uvedl, že v průběhu výslechu Komárek opakovaně užil slovo „řekněme“. „Mohl byste vysvětlit, co tímto výrazem máte na mysli?,“ dotázal se Komárka Rytikov. „Tenhle výraz používám, pakliže chci slovem nebo myšlenkou zevšeobecnit další následující výraz. Abych nemusel dlouhosáhle popisovat v čem spočívá, použiji výraz „řekněme“,“ uzavřel výslech Komárek.

To je tedy v kostce historie kauzy „brutálního úniku informací“ tak, jak ji Jiří Komárek popsal před policejním orgánem. Indiskrece policejního prezidenta se neprokázala, žalobce Petr Šereda ustál kárné řízení s tím, že údajně plnil veřejný zájem. Jiří Komárek, přestože taktéž operoval s veřejným zájmem, byl nepravomocně odsouzen k roční podmínce, proti které se odvolal.

Úplatek nebo fabulace?

Podobně nejednoduchou záležitostí pak bylo Komárkovo údajné odmítnutí desetimilionového úplatku od lihového bosse Radka Březiny. Mafie podle pravomocného rozsudku obchodovala s lihem v letech 2004 až 2013. Na tyto obchody se přišlo po úmrtích, způsobených metanolem přimíchávaným do pokoutně vyrobeného lihu v roce 2012. Zlínský podnikatel Radek Březina za to stráví třináct let ve vězení.

Po zatčení na podzim 2012 byl Březina umístěn do vazební věznice v Olomouci. Případ vedl Jiří Komárek. Komárek Březinu ve vazbě několikrát navštívil se svým kolegou a pochvaloval si, že spolupracuje. „Předal zjevně relevantní informace ke konkrétním osobám této trestné činnosti a trestné činnosti s touto spojenou,“ tvrdil Komárek. Březina se měl podle něj několikrát zeptat, jestli bude mít jeho spolupráce s policií „nějaký příznivý vliv na výši jeho případného trestu“. Policie ale měla stále velmi málo důkazního materiálu. Situace se markantně změnila po 15. lednu 2013.

V ten den Komárek, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal úřední záznam, v němž tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal Březinovo údajné jednání Komárek.

V úředním záznamu tvrdí, že zareagoval odpovědí, že je policista, že chce nějakou dobu u policie ještě pracovat, a že v žádném případě úplatky nebere. „Březina se mně zeptal, jak dlouho chci ještě pracovat u policie, že bych přece mohl odejít. Dále uvedl, že zná bezpečný způsob, jak mi peníze předat. Co přesně bych musel udělat, aby mi uvedený úplatek poskytl, blíže nespecifikoval,“ tvrdí v záznamu Komárek.

Přestože měla padnout tak závažná nabídka, dva dny na to, když sepisoval zmiňovaný úřední záznam, si už detektiv nepamatoval, co přesně mu Březina říkal. „V současnosti nejsem schopen přesně reprodukovat jednotlivá slova obviněného, která pronesl v souvislosti s nabídkou poskytnutí úplatku 10 milionů korun mé osobě, nevybavuji si je,“ napsal v záznamu Komárek.

Na základě tohoto rozhovoru, jehož vyznění si detektiv přesně nepamatoval, bylo s Březinou zahájeno jiné trestní řízení. Přestože Komárek nebyl schopen reprodukovat přesný průběh rozhovoru, policie v něm už pracuje s verzí, že měl Březina detektiva při nabídce úplatku požádat, aby ovlivňoval průběh trestního řízení, „zejména, aby odstranil případné důkazy z počítačů zajištěných při domovních prohlídkách“. Dále pak měl po Komárkovi chtít předání kompletní utajované části spisu, aby mohl zvolit optimální způsob obhajoby.

Březina popřel, že by Komárkovi jakýkoli úplatek nabídl. To už byl díky záznamu Jiřího Komárka, přestože šlo tvrzení proti tvrzení, přemístěn do jiné vazební věznice, a odposloucháván. Tedy i jeho rozhovory s obhájci.

Přestože byl detektiv Komárek po závažném oznámení pokusu o údajný úplatek v pozici svědka, nadále vedl vyšetřování skupiny kolem Březiny a osobně se podílel i na některých konkrétních úkonech, což je ověřitelné z řady dokumentů. A to přes to, že byl vůči Březinovi jako oznamovatel závažné trestné činnosti podjatý.

K nabídce úplatku Březinou byl paradoxně vyslechnut až o téměř dva roky později. I tehdy do protokolu řekl, že Březina žádný konkrétní požadavek nevyslovil. „Mohu se jen domnívat, že vzhledem k načasování jeho otázky se mu jednalo o ovlivnění dokazování jeho trestné činnosti, vyhodnocování, analýz… …Důvodem návštěv Březiny byla skutečnost, že jsme jednak nevěděli, kdo je hlavní osobou a kdo všechno se podílel na nelegálních obchodech s lihem. Nevěděli jsme, že právě on je tou nejvýše postavenou osobou,“ přiznal při výslechu o dva roky později Komárek.

Radek Březina kvůli tomu podal na Komárka před necelým rokem trestní oznámení. Tvrdí, že se stal obětí policejní provokace. Domnívá se, že cílem Komárkovy návštěvy ve vazbě v Olomouci bylo vyvolat zdání, že je ochoten určitým způsobem ovlivnit vyšetřování. „Vzbudit dojem, že je schopen či ochoten průběh vyšetřování ovlivnit. Neomezil se na pasivní účast, ale aktivně ovlivnil skutkový průběh a stal se jeho hybatelem,“ stojí v textu oznámení. Březina tvrdí, že Komárkovi žádný úplatek nikdy nenabídl. „Před návštěvou plukovníka Komárka není ve spise zachycen jakýkoliv náznak toho, že by měl mít oznamovatel úmysl učinit vůči němu nabídku úplatku,“ konstatuje obhájce Mario Hanák. Účelem Komárkovy návštěvy bylo podle něj vyvolat dojem, že se Březina dopouští korupčního jednání, aby mohly být následně zahájeny úkony trestního řízení a nasazena operativní technika. Tedy sledování cely a výslechových místností. Mario Hanák na takto pořízené důkazy upozorňoval i odvolací Vrchní soud v Olomouci, ten ale jeho námitky nevyslyšel.

Jak to bylo s údajnými Březinovými 10 miliony se díky nezájmu orgánů činných v trestním řízení už nejspíš nikdy nedozvíme. Přes tyto pochybnosti okolo způsobu jeho práce a především nakládání s informacemi některá média přesto o Komárkovi informují jako o čackém detektivovi, který odmítl úplatek. Komárka před soudem s ním podpořil Nadační fond proti korupci a nabídl mu právní pomoc. „Jiří Komárek je čestný a odvážný člověk. Jeho čestnost dokládá i fakt, že odmítl desetimilionový úplatek od lihového krále Březiny. Odvahu pak dokládá to, že se odvážil postavit proti mocenským zlojedům Chovancovi Tuhému a také proti zločinné policejní tzv. reformě,“ odůvodnil ocenění Jiřího Komárka zakladatel a předseda správní rady Fondu Karel Janeček.

Jan Hrbáček