Komunisté navrhují zdanění restitucí, miliardy pro církve mají být přiměřené

Zástupci KSČM na tiskové konferenci Foto: KSČM

Patnáct poslanců KSČM předložilo před Vánoci návrh na zdanění náhrad majetkových nároků církví. Podle návrhu by se zdaněním 59 miliard korun, které mají být církvím podle zákona vyplaceny za třicet let, státu vrátilo nejméně jedenáct miliard korun bez započítané inflace. Návrh, který již dříve podpořili Andrej Babiš a Tomio Okamura, byl před koncem roku rozeslán do připomínkového řízení.

Komunisté navrhují ze stávajícího zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vyškrtnout odstavec (6) § 15. Tento odstavec říká, že peněžní náhrady, ke kterým se stát jako dlužník zavázal, nepodléhají dani. „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění.“ .

To by se podle komunistů mělo změnit. „Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve svém ustanovení § 15 upravuje vyplácení finanční náhrady za nevydaný majetek. V odstavci 6 citovaného ustanovení je finanční náhrada vyloučena z předmětu daně z příjmů. Navrhovaná změna tuto skutečnost odstraňuje s cílem finanční náhradu podřídit zdanění dle zákona o daních z příjmů,“ uvádějí v návrhu poslanci KSČM.

Církve mají dostat 59 miliard zvýšených o inflaci

Jak dále vysvětlují komunisté, nárok na finanční náhradu vznikl ze zákona (ex lege) při splnění podmínky, že dotčené církve a náboženské společnosti neodmítnou uzavření smlouvy o vypořádání.  „Finanční náhrada je zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi stanovena paušálně v celkové výši 59 mld. Kč. Tato částka se však ve svém konečném důsledku výrazně navyšuje, neboť počínaje druhým rokem splácení, tj. od roku 2014, bude nesplacená částka finanční náhrady zvyšována v závislosti na inflaci tak, aby byla zachována reálná hodnota ročních splátek,“ uvádějí poslanci v návrhu.

Finanční náhradu má podle zákona stát církvím vyplácet od roku 2014 po dobu třiceti let. Po vyškrtnutí předmětného ustanovení ze zákona by se z náhrad za státem nevydaný majetek stal zdanitelný příjem církví a náboženských společností. „Celková výše finanční náhrady byla stanovena na 59 mld. Kč a bude vyplácena v třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách. Jedna roční splátka tak činí cca 2 mld. Kč. Pokud by došlo ke zdanění finanční náhrady (19 %), znamenalo by to, že každý rok by se do státního rozpočtu vrátilo cca 380 mil. Kč. Za celou dobu vyplácení finanční náhrady by se tak do státního rozpočtu mohlo vrátit cca 11 mld. Kč. V uvedených částkách není počítáno se zvyšováním finanční náhrady v návaznosti na inflaci,“ předkládají svoji úvahu komunističtí poslanci.

V porovnání s restitucemi nepřiměřené

Co k tomuto návrhu poslance za KSČM vedlo? „Předkládaný návrh zákona předpokládá zdanění finanční náhrady jako jediný možný krok vedoucí k tomu, aby finanční náhrada ve svém konečném důsledku byla přiměřená. Ke zmíněnému kroku vedla předkladatele především skutečnost, že restituce církevního majetku se výrazně liší od doposud realizované restituční legislativy, zejména pak pokud jde o výši finanční náhrady a způsobu jejího určení (ohodnocení nevydaného majetku),“  definují poslanci KSČM důvod, proč návrh předkládají.

Výši finančních náhrad v restitucích za komunisty nikoli církvím, ale občanům zabavený majetek kritizoval v srpnu 2017 i Ústavní soud, neboť pro občanské restituenty Pozemkový úřad stále vychází z cen z roku 1990. Ústavní soud konstatoval, že náhrada občanům má být přiměřená a rozumná.

ANO11, SPD a KSČM jsou pro zdanění dlouhodobě

Jako nepřiměřené a příliš vysoké označuje Komunistická strana Čech a Moravy vyplacení náhrad ve výši 59 miliard církvím podle zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi dlouhodobě.  Usiluje o jeho změnu a zdanění náhrad pro církve navrhují opakovaně. Jenže nyní mohou uspět.

Podobný návrh předložil ovšem už v červenci 2016 Jiří Zimola (ČSSD) jako hejtman Jihočeského kraje, který tím reagoval na množství soudních sporů s církvemi. Ve vládě byli pro návrh čtyři členové hnutí ANO11 včetně jeho předsedy Andreje Babiše, který se s návrhem na zdanění církví ztotožnil. Naopak Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) byli proti, Sobotka s neurčitým odkazem na riziko napadení u Ústavního soudu. Návrh vláda ponechala bez usnesení.

Podporu zdanění náhrad za církevní majetek vyjádřil Andrej Babiš znovu v listopadu 2017 po volbách do poslanecké sněmovny. Také předseda hnutí SPD Tomio Okamura v této souvislosti  zdůraznil že jeho hnutí má zdanění církví v programu. Hlasovací koalicí ANO11, SPD a KSČM by návrh bez problémů prošel.

Co je meritem smlouvy o vypořádání církví a státu:

  • 16 Smlouva o vypořádání

(1) O majetkovém vyrovnání uzavře stát s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Na smlouvu o vypořádání podle tohoto zákona se použijí ustanovení občanského zákoníku, s výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, a dále s výjimkou ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpovědi a ustanovení o nemožnosti plnění. Ohledně vyplacení finanční náhrady má stát postavení dlužníka a dotčená církev a náboženská společnost postavení věřitele. Proti pohledávce na finanční náhradu nebo splátce finanční náhrady není přípustné započtení, ani výkon rozhodnutí nebo exekuce.

Irena Válová