Počet peněžitých trestů roste, vymáhat by je měla Celní správa

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem Foto: ČJ

Počet peněžitých trestů se v České republice za poslední dva roky téměř ztrojnásobil. I tak ale justice podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala nesmí „usnout na vavřínech“. Soudy nejsou viníky příliš ochotné finančně trestat i kvůli tomu, že často musí pohledávky vymáhat a to je zatěžuje. Ulehčení by mělo přinést přenesení této odpovědnosti na Celní správu.

Už v roce 2016 Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) deklarovaly, že se budou snažit jednotlivé soudy přesvědčovat k častějšímu udílení peněžitých trestů. ČR v tomto ohledu významně zaostává za západními demokraciemi.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti dochází ke zlepšení. Zatímco v roce 2015 bylo jako hlavní či další sankce uděleno 5,5 procent peněžitých trestů, loni to bylo 14,7 procent. Paradoxem tuzemské justice ale je, že zatímco trestná činnost zde klesá, počet osob v káznicích roste a dokonce se mluví o stavbě nové věznice.
Zatímco peněžitý trest přitom znamená pro stát ekonomický přínos, nepodmíněný trest odnětí svobody naopak nemalé náklady. Pavel Šámal ovšem přiznává, že česká společnost je spíše nastavena na tvrdší trestání a peněžitý trest může být vnímán jako jakási úleva.

Statistiky peněžitých trestů a odklonů najdete zde.

Například v Německu počet ukládaných peněžitých trestů již řadu let dosahuje téměř 85%, v Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody. Průměrně je zde vyměřen peněžitý trest ve více než 55 % rozhodnutí. V Rakousku je peněžitým trestem potrestán každý třetí odsouzený, mezi země s vysokým počtem peněžitých trestů (170.000 – 180.000 ročně) patří Francie.

Je nutné znát majetkové poměry

NS a NSZ kvůli zlepšení statistik kromě seminářů se soudci a státními zástupci v minulých měsících zároveň shromažďovaly podklady a náměty širokého spektra odborníků k dalšímu navýšení podílu ukládaných peněžitých trestů. „V tuto chvíli musíme soudcům, státním zástupcům i policii pomoci také novelizací trestního zákoníku a trestního řádu. Proto vznikl legislativní návrh, který obsahuje například zásadu, aby se u majetkových trestných činů prioritně uvažovalo právě o uložení peněžitého trestu, jako univerzálního majetkového trestu. Už v přípravném řízení musí být zjišťovány majetkové poměry obviněného. Musí dojít také k úpravám samotného výkonu peněžitého trestu,“ uvedl Šámal.
Do zákona by mělo také přibýt ustanovení, podle kterého by se nesplacené části peněžitého trestu daly jednoduše přeměnit na vězení. „Jedna denní sazba by se přepočítala na dva dny odnětí svobody,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Dodal také, že na majetkové poměry je příhodné se ptát přímo obviněného – většina dá přednost peněžitému trestu před podmíněným.


Mezi navrhovanými legislativními změnami jsou proto například tyto: 

– K § 69; § 68 odst. 3, 5 a 7 trestního zákoníku se navrhuje zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody, namísto kterého by se zavedl postup spočívající v možnosti přeměnit peněžitý trest nebo jeho zbytek v nepodmíněný trest odnětí svobody. Přeměna nevykonaného peněžitého trestu by se pak měla řídit pevně daným přepočtem, určeným poměrem. Každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě by se mohla přepočítat např. na dva dny odnětí svobody. Pro zjednodušení výkonu peněžitého trestu se dále navrhuje zrušení možnosti přeměny nevykonaného peněžitého trestu v trest domácího vězení nebo obecně prospěšných prací. 
– K § 89 odst. 1; § 91 a § 92 trestního řádu se navrhuje zavedení výslovné povinnosti zjišťovat osobní, majetkové, rodinné a jiné poměry pachatele v dokazování při trestním stíhání, zejména při výslechu obviněného.
– § 343 trestního řádu by nově stanovil přednost vymáhání peněžitého trestu před rozhodnutím o jeho přeměně v trest odnětí svobody a vymáhání tohoto trestu celními úřady, které jsou obecně pověřeny správou daní a jiných peněžitých plnění. Vymáhání peněžitých trestů představuje pro soudy nadměrnou administrativní zátěž, která se odráží v počtu ukládaných peněžitých trestů.


Předseda NS také uvedl, že negativum v otázce udílení peněžitých trestů je tzv. multiplikační efekt alternativních trestů, kdy za více „menších“ trestů přijde nepodmíněný trest. „Alternativní tresty se mají ukládat, aby měly výchovný efekt,“ dodal. U majetkových trestních činů se musí uvažovat primárně o peněžitém trestu a soud musí mít přehled o majetkových poměrech už z přípravného řízení. 

Propagace odklonů

V minulých letech byl také problém s tím, že různé soudy a státní zástupci v různých krajích přistupovaly k udílení peněžitých trestů diametrálně odlišně. I na tom je podle Šámala a Zemana třeba pracovat . „Na druhou stranu, nesoutěžíme o modrou stuhu,“ glosoval to Zeman s tím, že každý zástupce justice přistupuje k možnostem udělení trestu individuálně. I na soudech, kde bylo dříve uloženo minimum finančních trestů, se podle statistik ministerstva spravedlnosti situace zlepšila.

Obě instituce nyní na seminářích také začaly s propagací tzv. odklonů, při kterých se trestní řízení vyřeší alternativním způsobem a většinou se díky tomu předejde projednávání případu před soudem. Mezi odklony patří například podmíněné zastavení stíhání, narovnání, trestní příkaz či dohoda o vině a trestu. Při splnění specifických podmínek je na úvaze soudu, zda k některému z těchto postupů přistoupí. Zásadní jsou pro to okolnosti trestného činu i zájmy případných poškozených. Pavel Zeman by chtěl možnost dohody o vině a trestu rozšířit i na všechny zločiny.

(epa)