Soud EU: Test sexuální orientace je zásah do soukromí azylanta

Žadatel o azyl nemůže být podroben psychologickému testu, který by určil, zda úřadům nelže o své sexuální orientaci, rozhodl evropský soud. V souvislosti s případem Nigerijce, který v roce 2015 požádal v Maďarsku o azyl, tak dnes rozhodl Soudní dvůr EU. Provedení testu v dané situaci představuje podle soudu nepřiměřený zásah do jeho soukromého života.

Nigerijský občan žádost zdůvodnil tím, že se obává pronásledování kvůli své homosexualitě. Maďarské úřady nenašly v jeho tvrzeních rozpory. Přesto jeho žádost zamítly, neboť nařízené psychologické vyšetření nepotvrdilo jím uváděnou sexuální orientaci.

Žadatel se odvolal k maďarským soudům s tím, že testy závažně porušují jeho práva a zároveň neumožňují posoudit věrohodnost jeho sexuální orientace. Právě maďarský správní soud se na unijní soudní instituci obrátil s žádostí o rozhodnutí, zda je možné, aby maďarské úřady řešily prohlášení žadatele o azyl na základě odborného psychologického posudku.

Unijní soud nyní konstatoval, že příslušná směrnice národním úřadům umožňuje nařizovat odborné posudky. Podmínky však podle soudu musí být v souladu se základními právy dotyčného.

Vnitrostátní orgány a soudu podle soudu EU nemohou své rozhodnutí o pravdivosti tvrzení žadatele o azyl zakládat jenom a pouze na závěrech odborného posudku a pokládat je za závazné.

V případech, jako je ten související s nigerijským žadatelem o azyl, je posuzovaná osoba v situaci, kdy její budoucnost úzce závisí na výsledném rozhodnutí. Případné odmítnutí celé procedury by navíc pro úřady také znamenalo významnou skutečnost při posuzování žádosti.

„I když je tedy k provedení takových testů formálně nutný souhlas dotčené osoby, není tento souhlas nutně svobodný, protože je vynucen tlakem okolností, v nichž se žadatel o mezinárodní ochranu nachází,“ uvedl dnes unijní soud. Proto je podle něj za takových podmínek odborné psychologické vyšetření, které má určit sexuální orientaci žadatele o azyl, zásahem do práva na respektování soukromého života. Dopad na život žadatele o azyl je tak podle soudu nepřiměřený cíli posuzování a to tím víc, že posuzování ukazuje ty nejintimnější aspekty jeho života.

Odborné posouzení by navíc podle soudu mělo být v takové věci přípustné jen, pokud je založeno na dostatečně spolehlivých metodách. Soud dnes uvedl, že to mu hodnotit nepřísluší, poukázal však na pochybnosti, které má kolem posudků Evropská komise i vlády některých členských zemí unie.

Podle soudu tak psychologický posudek není nezbytný k posouzení věrohodnosti tvrzení žadatele o azyl ohledně jeho sexuální orientace. Úřady by k podobnému rozhodování měly mít dostatečně kvalifikované pracovníky, kteří při řešení věci mohou vycházet mimo jiné ze soudržnosti prohlášení a věrohodnosti posuzované osoby.

(čtk)