Mnoho komunálních politiků, ale i poslanců a jejich advokátů už několik let upozorňuje na úskalí trestního stíhání, kdy dochází ke kriminalizaci politických rozhodnutí. Nezřídka pak dlouholeté trestní stíhání končí zprošťujícími rozsudky – cejch kriminálníka ale lidem zůstává. Zatímco dříve mnoho politiků podobným stíháním veřejně tleskalo, při hlasování o vydání k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše a jeho spolustraníka Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO zazněla na adresu trestní politiky státu útočná a nelichotivá slova.
Před jedenácti lety byli liberečtí zastupitelé obviněni z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Soudy kauzu projednávaly přes sedm let. Třiadvaceti politikům hrozily až tři roky vězení. Výsledek? Po soudních tahanicích byli pravomocně osvobozeni. Takových případů je čím dál více.
Na dlouhodobě neúnosnou situaci kriminalizace rozhodování politiků ve sboru upozorňuje například Unie obhájců nebo Svaz měst a obcí. Zastupitelstva, zejména v menších obcích, v Česku dlouhodobě trpí úbytkem lidí, kteří jsou ochotni se správě veřejných záležitostí věnovat. Tlak a nejistota z možných následků výkonu mandátu zastupitele situaci ještě zhoršuje.
Sám premiér Andrej Babiš při své cestě na politické výsluní na podobné případy rád upozorňoval a své politické soupeře označoval i bez pravomocného odsouzení za korupčníky. Nyní, v souvislosti se svou kauzou Čapího hnízda otočil a prohlásil, že v naší zemi je možné si trestní stíhání objednat.
Babiš také ve své řeči hovořil o stíhání někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, které brněnský krajský soud udělil trest 8,5 roku vězení a v odvolací instanci ji pak olomoucký vrchní soud zprostil obžaloby. To se nelíbilo opozici. „Vy tady dnes říkáte jméno paní Vitáskové. No kdo vás upozorňoval opakovaně, že není normální, aby šlo dvacet policistů pro jeden papír na úřad? Že to celé trestní stíhání je prapodivné? No já. A kdo to zase tohle to celé dělal? No Vrchní státní zastupitelství v Olomouci si může udělat další čárku za to, že zničilo další život. Kdo je chránil celou tu dobu? Vaše hnutí! Protože Olomoučáci kromě jiného stíhali samozřejmě Nečasovou, Nečase i Nagyovou a mnohé další, a tak jste je nechávali řádit. Když necháte řádit jedny, tak ti ostatní se od nich budou pouze učit a tu hranici mohou čím dál tím víc dále překračovat,“ reagoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Osmihodinové výslechy bez obvinění
Několik dalších poslanců v této souvislosti při pátečním jednání pléna poslanecké sněmovny uvedlo, že bez ohledu na případ Andreje Babiše nemají v trestní politiku našeho státu velkou důvěru. „Já jsem zažil Královéhradecký kraj, kdy měsíc před volbami si pro dva papíry přijelo 300 policistů. Zapečetili kanceláře a večer odjeli a řekli: my se vám ozveme. Dodneška se nikdo neozval, nikdo není obžalovaný, obviněný a tak dále. Já sám jako starosta jsem strávil osmihodinové výslechy, že jsem otrávil půlku republiky arzénem. Dneska je prostě národním sportem, kdokoliv večer sedne k počítači, napíše trestní oznámení a na nás to takhle spadne, na všechny, co tady sedíme, a na všechny komunální politiky, kteří sedí a jsou v této zemi. Čemu se divíte?,“ řekl například Jan Birke z ČSSD. Narážel na situaci z roku 2016, kdy dva týdny před krajskými volbami utrpěla sociální demokracie v Královéhradeckém kraji těžký zásah, kdy policejní razie na hejtmanství trvala celou noc až do ranních hodin. Proběhla i domovní prohlídka u hejtmana Lubomíra France.
Birke proto uvedl, že premiérovi rozumí v tom smyslu, že takový zásah orgánů činných v trestním řízení může být likvidační pro člověka i jeho rodinu. „A kdo si pak všimne toho, jestli za půl roku, za rok, za tři roky vyjde nějaký malinký článeček, kde napíšou: my se vám omlouváme, nebo to není pravda! Nikdo si toho nevšimne. Jenom vám chci říci, že je devastující a šílené, v čem žijeme,“ dodal poslanec.
Bývalý policista Zdeněk Ondráček (KSČM) naznačil, že ví o tom, že případy trestního stíhání na objednávku existují. „Ono není zas takový problém, aby policie nebo jiné orgány činné v trestném řízení někoho trestně obvinily, respektive zahájily trestní stíhání konkrétní osoby. Pokud budete někdy chtít, takové případy existují, můžete se zeptat řady policistů,“ sdělil poslanec na plénu kolegům.
Babišův stranický kolega Jaroslav Faltýnek také s oblibou v minulosti ukazoval na nepravomocně odsouzené, trestně stíhané politiky. Poukázal také na to, že v Česku je ročně odškodněna tisícovka lidí za nespravedlivé stíhání, státem vyplacená suma se pohybuje kolem 80 milionů korun. Jako příklad uvedl bývalou poslankyni ANO a nynější eurokomisařku Věru Jourovou, která za nepotvrzené korupční obvinění dostala 2,8 milionu korun.
Nyní, když jemu samotnému hrozí až osm let vězení za podvod, ve sněmovně zpochybnil činnost orgánů činných v trestním řízení. Nespravedlivá stíhání podle něj často končí bez potrestání odpovědných osob, které člověku nezřídka zničily život. „Je otázka, zda by neměla být vyvozována v takových případech osobní odpovědnost osob, které zapříčinily tento stav, v rámci např. dodatečného přezkoumání jejich postupů a pro případ zjištění porušení povinností při výkonu jejich funkcí uplatněním náhrady škody způsobené státu. Příklad paní Vitáskové už tady zmiňoval pan předseda a taková situace může samozřejmě potkat každého z nás. Domnívám se, že v demokratické společnosti se nesmí kriminalizace vybraných osob stát regulérním a akceptovatelným prostředkem politického boje, a dovolím si vyslovit víru, možná naivní, v obnovení všech demokratických mechanismů a prosazení práva a spravedlnosti,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.
Start velké protikorupční revoluce
Právě za to, že hlasoval pro vydání k trestnímu stíhání exprimátora Prahy Bohuslava Svobody (ODS) a nyní stíhání politiků relativizuje, Faltýnka kritizovala poslankyně Miroslava Němcová (ODS). „Hlasoval jste pro vydání, stejně jako celý klub tehdy hnutí ANO, a myslím, že dva lidé se zdrželi. A v tu chvíli by bylo dobré říct, že asi tehdy, když nešlo o vás, tak jste byl ten hrdina. Když jde najednou o vás, tak hodíte všechno do jednoho pytle a snažíte se to tak zašmodrchat, aby zcela odlišné případy vyzněly, že příběh jeden rovná se příběh druhý, protože to vyhovuje té vaší verzi,“ uvedla bývalá předsedkyně sněmovny.
Kriminalizaci politického rozhodování v Česku podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska odstartovala „tzv. velká protikorupční revoluce“. Ta zároveň hnutí ANO pomohla k moci. „Všichni víme, že politická rozhodnutí jsou často rozhodnutí, kdy nevybíráme to ideální, ale kdy rozhodujeme mezi špatným a ještě horším. Pak vždycky někdo přijde: Vy jste nevybrali to nejhorší, vy jste vybrali to špatné, ale protože je to pořád špatné, tak my vás budeme stíhat. A to byl případ jak pana docenta Svobody, tak paní ministryně Parkanové, tak paní kolegyně Kailové, a proto jsem se jich tady tolik zastával a vždycky budu zastávat,“ řekl Kalousek poslancům s tím, že se bude zastávat i poslance Pavla Růžičky z hnutí ANO, který je rovněž kriminalizován za rozhodování ve sboru.
Svojí zkušenost s trestním stíháním kolegům předestřela poslankyně ANO Věra Procházková, která měla podle obžaloby před deseti lety s primářem neoprávněně vybírat od pacientů peníze před operací očí. „Novináři o nás psali jako o zločincích. A to jsem nebyla politik! Naštěstí naše reprezentace kraje – tehdy pravicová reprezentace – se za nás postavila, ctila presumpci neviny a ponechala nás ve funkcích. Byli jsme obviněni, obžalováni, prvoinstančním soudem plně zproštěni viny, ale státní zástupkyně se odvolala. Krajský soud nás opět zprostil viny v plném rozsahu, a dokonce se nám soudce omluvil za to, že jsme byli zbytečně kriminalizováni. V médiích však ani slovo, pes po nás neštěkl,“ řekla.
Předseda klubu ČSSD Jan Chvojka se ve svém projevu obrátil s výzvou na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), aby zveřejnil statistiku žádostí občanů o odškodnění za nezákoná trestní stíhání, jejich úspěšnost a také to, zda může potvrdit, že ministerstvo vyřizování nestíhá vyřídit v zákonné lhůtě. Poté jej požádal o odpověď, zda o výrocích svého předsedy a premiéra o účelovosti trestního stíhání bude jednat s nejvyšším státním zástupcem. Ministr spravedlnosti dosud mlčí a to i k výrokům svého šéfa Babiše o tom, že je v Česku možné stíhání na objednávku.
Poslanci Babiše s Faltýnkem vydali k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapího hnízda minulý týden. Sněmovna musí nyní o svém rozhodnutí vyrozumět pražské městské státní zastupitelství, které kauzu dozoruje. Policie následně oběma poslancům zašle rozhodnutí o pokračování trestního stíhání. V minulém roce trvala cesta od vydání poslanců k jejich obvinění jeden měsíc.
Babiš s Faltýnkem obvinění důrazně odmítají. Vedle vrcholných představitelů vládnoucího hnutí policie obvinila dalších devět lidí. Patří k nim Babišova manželka Monika Babišová a jeho dvě dospělé děti z prvního manželství.
Eva Paseková
