Změny legislativních pravidel vlády: ministerstva a úřady nesouhlasí s Pelikánem

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: Msp

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán před Vánocemi navrhl změny legislativních pravidel vlády. Podle záměru se mají například omezit připomínková místa i zjednodušit celý proces tzv. připomínkového řízení: zásadní rozpory mezi resorty má řešit premiér, omezuje se i automatická účast některých šéfů úřadů. Proti návrhu se již ohradil prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a kritika zazněla i od politiků. Česká justice zjistila, že nesouhlas vyjádřily i další instituce, včetně ministrů za ANO.

Materiály především nelegislativního charakteru, které se chystá projednávat vláda, by mohl připomínkovat menší počet úřadů. Počítá s tím návrh úpravy jednacího řádu a legislativních pravidel vlády, který připravil ministr spravedlnosti a šéf Legislativní rady vlády Robert Pelikán. „Na místě je odbourat a omezit neužitečné prvky v systému. Dnes téměř všechny materiály procházejí obecným, nezúženým připomínkovým řízením. Moje oddělení vnější legislativy se tak vyjadřuje k vyhláškám, které například stanoví chráněné hnízdiště jakéhosi ptáka. A není to pelikán. Proč se k takové věcí má vyjadřovat ministerstvo spravedlnosti nebo kultury? Lidem to přidělává práci a nic podnětného to přinést nemůže“, vyjádřil se ještě před navržením změn Pelikán v rozhovoru pro Českou justici. A v tomto mu některé resorty přitakávají, a dokonce ještě přitvrzují.

Například Ministerstvo financí (MF) požaduje, aby o právo uplatňovat zásadní připomínky přišly odbory a zástupci zaměstnavatelů, tedy primárně Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR). „Navrhuje se zrušení nedávno zavedené možnosti pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů uplatnit zásadní připomínku, která se může stát předmětem rozporu. Přiznání možnosti uplatňovat rozpor je nesystémové zejména s ohledem na to, že se nejedná o orgány veřejné moci reprezentované na vládě příslušným ministrem či jiným ústavním činitelem. Nesystémovost je dána i tím, že dané organizace z povahy věci sledují partikulární zájmy, které jsou navíc protichůdné.  Negativní zkušenosti s touto nedávnou změnou potvrdila i aplikační praxe, kdy prostřednictvím těchto organizací jsou často uplatňovány připomínky jiných připomínkových míst, které právo uplatnit rozpor nemají, čímž je obcházen smysl celé normy“, stojí v návrhu MF. To také navrhuje zavést institut zkráceného řízení v Legislativní radě vlády (LRV), pokud o to předkladatel požádá, které by spočívalo v tom, že by se lhůta k projednání zkrátila ze současných 60ti dnů na 30 a normu by projednalo společné zasedání členů jednotlivých komisí i LRV.

Zpracovateli jsou spolupředkladatelé

Ostře proti je naopak resort obrany Karly Šlechtové. Ministerstvo obrany (MO) nesouhlasí jak s návrhem na řešení zásadních rozporů v podobě jednání ministrů a premiéra, přičemž argumentuje, že takovou možnost již současné znění pravidel obsahuje, tak s omezením účasti spolupředkladatelů. „Dané materiály jsou totiž většinou členy vlády předkládány pouze formálně, přičemž hlavními zpracovateli jsou právě spolupředkladatelé, a člen vlády nemusí být s obsahem materiálu detailně seznámen. Většinou by si tak daného spolupředkladatele stejně přizval, pouze by se tím zvýšily časové nároky na projednání materiálu“, argumentuje MO.
Jmenovitě se pak u ministryně Šlechtové dostalo zastání prezidentovi NKÚ. „Vyškrtnutí účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu ke kontrolním závěrům NKÚ považuji bez dalšího za nevhodné. Je-li záměrem nepředkládat tyto materiály na jednání vlády, je třeba to do odůvodnění k tomuto změnovému bodu uvést“, stojí doslovně v připomínkách MO. Proti omezení účasti spolupředkladatelů se postavily i Česká národní banka (ČNB), Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) či Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). „Národnímu bezpečnostnímu úřadu není znám žádný důvod, proč by měla být opuštěna současná praxe, která reflektuje skutečnost, že je to zpravidla spolupředkladatel, nečlen vlády, který disponuje hlubokou znalostí předkládaného materiálu a jeho účast při projednávání je tedy nanejvýš žádoucí“, stojí například v připomínkách NBÚ.

Zásady transparentnosti

MO nesouhlasí ani s návrhem, aby se nadále nesledovalo, jak kdo z ministrů na vládě hlasoval, což vyvolalo kritiku především opozičních parlamentních stran v čele s Piráty. „Návrh nepovažuji za vhodný zejména s ohledem na zásady transparentnosti jednání vlády. Předkladatel danou změnu odůvodňuje snížením administrativy, to však nemůže vyvážit zájem veřejnosti na demokratické kontrole volených představitelů. Pokud by chtěl předkladatel změnu provést, je třeba ji také náležitě odůvodnit“, cupuje návrh Pelikána Šlechtová.

Vedoucí Úřadu vlády požaduje ponechání účasti Státního tajemníka pro evropské záležitosti a předsedy ČSÚ na jednání vlády. U prezidenta NKÚ požaduje šéf vládní administrativy návrh lépe zdůvodnit. „Byť jsme si vědomi, že možnost účasti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu na jednáních vlády vyplývá již z ustanovení § 8 zákona č.166/1993 Sb., bylo by vhodné tuto skutečnost zmínit v předkládací zprávě tak, aby nedošlo k mylné interpretaci v tom smyslu, že účast prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu na jednáních vlády není zaručena“, doporučuje Pelikánovi vedoucí Úřadu vlády.

Nesouhlasí ĆSÚ ani NKÚ

Proti dosavadní praxi, kdy se jednání vlády účastnil předseda ČSÚ se podle očekávání ohradili statistici, kteří argumentují evropskými předpisy a kodexy. Nesouhlas s novým návrhem a nejasnostmi okolo svého postavení na jednání vlády vyjádřil i prezident NKÚ. Ten požaduje výslovně zakotvit do nových pravidel jednacího řádu vlády účast prezidenta NKÚ v případě projednávání kontrolních závěrů úřadu, včetně práva na udělení slova, požádá-li o něj na jednání vlády.

Terčem kritiky se stal návrh i proto, že pro některé úřady je nejasné, jak by nová pravidla řešila situaci, kdy zásadní připomínku uplatňuje instituce, v jejímž čele není člen vlády. „Z navržené úpravy ale není zřejmé, jak se bude postupovat v případě, že zpracovatelem materiálu pro schůzi vlády je vedoucí ústředního orgánu státní správy, který ale není členem vlády (například ředitel NBÚ), a předkladatelem materiálu pro jednání schůze vlády je předseda vlády. Pokud se rozpor neodstraní jednáním na úrovni náměstků, kdo pak bude o rozporu dále jednat? Člen vlády, který materiál rozporuje, přímo s premiérem jako předkladatelem nebo se zpracovatelem materiálu za účasti premiéra? Výše zmíněný odstavec Jednacího řádu vlády by měl být formulován tak, aby na uvedenou otázku dával jasnou odpověď“, upozorňuje na nejasnosti v připomínkách NBÚ. K pochybnostem v této věci se připojil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS): „Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovanými novelami obou předpisů není řešena problematika vyřizování případného rozporu vzniklého při vyřizování připomínek mezi ústředními úřady státní správy, v jejichž čele nestojí člen vlády ani v případě rozporu mezi ústředním úřadem, v jehož čele nestojí člen vlády a ústředním úřadem, v jehož čele stojí člen vlády, požaduji objasnit, jakým způsobem se bude v těchto případech postupovat“.

Úřady také požadují zakotvit výslovně možnost připomínkovat i ty materiály, které by nově k vyjádření nedostaly, neboť může podle nich dojít k situaci, kdy se navržené normy mohou dotknout jejich působnosti.

Zcela proti „zkracovací“ filosofii Pelikánových návrhů na omezení připomínkového řízení jdou návrhy Hospodářské komory České republiky (HK) a Agrární komory ČR (AK). Obě komory totiž požadují, aby se staly oproti současnému stavu standardními připomínkovými místy s právem uplatňovat zásadní připomínky, které by musely být vládou v případě rozporu vypořádány, přičemž pro tyto účely by HK zastupoval ministr průmyslu a obchodu, AK pak ministr zemědělství.

MF: Nechceme omezovat odbory, ale diskutovat o pravidlech

Sociální demokracie zásadně nesouhlasí s návrhem ministryně financí Aleny Schillerové, aby odborové organizace a zástupci zaměstnavatelů přišli o právo uplatnit zásadní připomínky v rámci procesu tzv. mezirezortního připomínkového řízení. „Návrh na zrušení práva pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů předkládat zásadní připomínky významně ohrožuje skvělou spolupráci, kterou se podařilo nastavit v období vlády Bohuslava Sobotky a která jde výrazně nad rámec standardního jednání tripartity. Sociální partneři by tímto návrhem přišli o možnost účinně se vyjádřit k záležitostem sociálního a ekonomického charakteru, které ovlivňují životy obyvatel České republiky. Samo o sobě to ukazuje, proč si současná vláda Andreje Babiše nezaslouží příští týden získat důvěru Poslanecké sněmovny,“ okomentoval návrh ministerstva financí předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Jan Chvojka dále upozorňuje, že už původní návrh ministerstva spravedlnosti na úpravu legislativních pravidel vlády jde špatnou cestou. „Návrh je zcela v rozporu se zásadou transparentnosti jednání vlády, protože oslabuje demokratickou kontrolu volených představitelů. Vláda, a tím spíše taková, která pravděpodobně nezíská důvěru, nemůže před veřejností tajit, jak její členové hlasovali. Návrh na posílení pravomocí Andreje Babiše při řešení rozporů mezi ministry pak ve stínu policejní žádosti v kauze Čapí hnízdo považuji za pozůstatek silvestrovského humoru,“ dodal šéf poslanců ČSSD.

MF pro Českou justici zareagovalo, že nechce nijak omezovat práva odborů a zaměstnavatelů, ale návrh vnímá především jako námět pro jednání o budoucí podobě legislativních pravidel a je připraveno o něm seriózně diskutovat. „V tomto duchu již ostatně proběhlo na pracovní úrovni vypořádání připomínek mezi zástupci Ministerstva financí a Úřadu vlády,“ uvedl mluvčí resortu Filip Běhal.

Návrh podle něj počítá s tím, že odbory i zaměstnavatelé nadále zůstanou připomínkovým místem, cílem je pouze zefektivnění legislativních pravidel a jednání vlády, aby se minimalizovaly případy, kdy se připomínky odborů nebo zaměstnavatelů stávají předmětem rozporu projednávaného na jednání vlády. „Zástupci těchto organizací se jednání vlády neúčastní, takže projednávání jejich zásadních připomínek na jednání vlády není logické. Za tímto účelem považuje MF za vhodné, aby se těžiště projednávání případných rozporů ze strany odborů a zaměstnavatelů přesunulo na jednání tripartity, která je nejvhodnější platformou pro řešení případných rozporů a jednání mezi zaměstnavateli, vládou a zaměstnanci. Možnost projednávat rozpory odborů a zaměstnavatelů na vládě byla zavedena teprve v prosinci 2014 a podle názoru MF se v praxi neosvědčila, nicméně, jak uvádíme v úvodu, jsme připraveni vést o navrhovaných úpravách seriózní diskusi,“ dodává Běhal.

(pd)