Soudkyně Králová pohlížela na výpověď Nečase „v extrémním rozporu s rozumným myšlením“, NSS ji snížil plat

Soudkyně Králová u Nejvyššího správního soudu Foto: ČJ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes snížil Heleně Králové z Obvodního soudu pro Prahu 1 plat o 15 procent na jeden rok. Chybovala v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Návrhu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na odvolání Králové z funkce senát nevyhověl. V dalších čtyřech případech totiž její postup nepřesáhl meze kárného provinění.

Králová podle rozhodnutí kárného senátu v kauze Vojenského zpravodajství chybně hodnotila výpověď expremiéra Petra Nečase. Podle předsedy senátu Karla Šimky na ni pohlížela „v extrémním rozporu s rozumným myšlením“.

V dalších čtyřech kauzách soud poukázal na to, že šlo o komplikovanou ekonomickou kriminalitu. „Hospodářské kauzy nejsou černá kontra bílá, jsou to věci, které je velmi obtížné hodnotit, deset lidí bude mít deset trochu jiných názorů,“ řekl Šimka. Doplnil, že pokud by se pochybení Králové prokázalo v plném rozsahu kárné žaloby, nejspíš by ji soud skutečně odvolal z funkce.

Králová s novináři nehovořila. „Rozhodnutí respektujeme,“ řekl její právník Jiří Teryngel.  „Jsem tím zaskočen a nerozumím tomu. Máme zřejmě dosti rozdílné představy o nárocích pro funkci soudce,“ reagoval na verdikt ministr.
Královou již dříve Pelikán dočasně zprostil funkce. Podle mluvčí ministerstva Terezy Schejbalové zatím soudkyně dále zůstává mimo službu a pobírá polovinu platu. Čelí totiž další kárné žalobě od předsedy Městského soudu v Praze.

„Obvodní soud pro Prahu 1 respektuje včerejší rozhodnutí kárného senátu a vyčká písemného odůvodnění tohoto rozhodnutí. Ohledně dočasného zproštění výkonu funkce soudce JUDr. Heleny Králové se zatím nic nemění,“ napsala mluvčí Petra Hájková. „Obvodní soud pro Prahu 1 nebude zatím přijímat žádná opatření, neboť rozhodnutím kárného senátu ze dne 7. 3. 2018 není dotčeno rozhodnutí pana ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudce JUDr. Heleny Králové,“ vysvětlila.

Ministerstvo spravedlnosti doplnilo kárnou žalobu podle dohody, která byla učiněna na posledním jednání kárného senátu NSS 14. února. Dnes tak kárný senát v čele se soudcem Karlem Šimkou začal hodnotit celkem 44 ministerstvem označených případů, kdy podle názoru ministerstva soudkyně Králová nerespektovala pokyny či závazný právní názor odvolacího soudu. Česká justice se s doplněním návrhu seznámila.

Kárný senát dnes postupně probíral jednotlivá rozhodnutí. Začal kauzou údajného zneužití Vojenského zpravodajství současnou manželkou bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nečasovou (dříve Nagyovou).

„Vůbec jsem to nebrala jako střet s odvolacím soudem,“ řekla dnes ke svým rozhodnutím v kauze Vojenského zpravodajství Králová. Pokyny odvolacího soudu brala podle svých slov spíše jako podnět, co vzít v úvahu a co při novém projednání případu zohlednit.

Králová obžalované včetně Nečasové opakovaně osvobodila. Městský soud v Praze nakonec nechal případ přidělit jiné soudkyni, která rozhodla o vině.

Králová dnes musela vysvětlovat například svůj pohled na věrohodnost svědecké výpovědi Nečase. „Hodnocení důkazů je výsostným právem soudce u soudu prvního stupně,“ reagoval na námitky ministerstva Jiří Teryngel, jeden z advokátů Králové.

Věděla, že nastane ping pong

„Jako zkušená trestní soudkyně si musela být vědomá toho, že když bude mít takovýto přístup k těm pokynům, tak ta věc se jí bude neustále vracet, že vznikne ‚ping pong‘,“ uvedl jeden z úředníků zastupujících ministerstvo.

Kárný senát se dnes zabýval také postupem Králové v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy. Králová oba muže opakovaně osvobodila, o případ nakonec přišla. „My určitě paní doktorku neodsoudíme za to, že jiný soud jinak hodnotil důkazy. My, když jí shledáme kárně vinou, tak za to, že dostala příkaz, který mohla dostat, který byl dostatečně jednoznačný a ten příkaz nerespektovala a nevyjádřila proč ho nerespektuje, případně že ho z nějakých legitimních důvodů nerespektuje. (…) Nás zajímá to, zaprvé kvalita toho příkazu odvolacího soudu tedy zákonnost tohoto příkazu, jinak řečeno, jestli ten odvolací soud jí přikázal to, co jí přikázat mohl podle vašeho názoru, to je skutková a právní otázka dohromady, a pak nás zajímá to, jak na to reagovala paní kárně obviněná (…) Protože zkoumáme to, co ona dělala a do jaké míry to, co jí bylo přikázáno, bylo v souladu s právem“, uvedl při minulém jednání předseda senátu Šimka.

Ministerstvo spravedlnosti tak v pěti případech, jichž se kárná žaloba týká, označilo již zmíněných 44 příkazů odvolacího soudu, kde podle jeho názoru postupovala soudkyně Králová v rozporu s jeho pokyny.

Nejvíce údajných pochybení, celkem 21, mělo být právě v případu manželky bývalého premiéra Nečase a vojenských zpravodajců. V doplněném návrhu v rozsahu několika desítek stran se ministerstvo coby kárný žalobce nijak nevyrovnává s tím, zda pokyny odvolacího soudu byly zákonné a jednoznačné, přičemž u dvou z pěti případů (Nečasová a spol. a Sedláček a spol. pozn. red.) lze tento předpoklad dovodit z toho, že se opírá o nálezy Ústavního soudu v těchto věcech. Ten zákonnosti postupu odvolacího soudu přisvědčil.

V přibližně 12 případech pak ministerští úředníci shledali v postupu soudkyně Králové přímo to, že neprovedla odvolacím soudem nařízené důkazy, aniž by se k neprovedení příkazu vyjádřila. Opět nejvíce, celkem v pěti případech, údajně neprovedených důkazů mělo být ve věci Nečasové.

Pokyny splnila formálně

Ve zbylých případech pak průvodní dopis ministra Pelikána k doplnění kárné žaloby poukazuje na to, že soudkyně Králová sice pokyny odvolacího soudu splnila, ale pouze formálně. „Splnění pokynu nadřízeného soudu přitom nemůže být pouze formálním úkonem. Pakliže bylo uloženo hodnotit důkazy v souladu s jejich obsahem, objektivně a v duchu zásad uvedených v § 2 odst. 6 tr. řádu a současně bylo kárně obviněné nařízeno doplnit dokazování výslechem určitého svědka či opatřením listiny atd., skutečnost, že kárně obviněná provedla výslech či provedla důkaz zmíněnou listinou, sama o sobě neznamená, že respektovala uložené pokyny. Smyslem pokynu doplnit dokazování totiž není jen provedení tohoto důkazu bez dalšího, ale právě jeho náležité hodnocení, zejména hodnocení nového důkazu v souhrnu s ostatními již provedenými důkazy. Toto souhrnné hodnocení musí být logické a odpovídat provedeným důkazům. V předmětných věcech však nově provedené, ale povětšinou ani dříve provedené důkazy nenašly odraz v souhrnném hodnocení důkazů, některé podstatné důkazy byly vykládány neobjektivně, jiné byly přehlíženy a byl měněn jejich význam. Formálně doplněné dokazování se tedy zcela minulo smyslem doplnění dokazování, když se kárně obviněná s nově nebo opakovaně provedenými důkazy nevypořádala, anebo o všech důkazech rovnou prohlásila (jako v trestní věci obž. Nečasové a spol.), že podporují obhajobu. Pokud soudce přistupuje k hodnocení důkazů takovým způsobem, a to přes upozornění odvolacího soudu, jde o soustavné nerespektování uloženého pokynu, což je významné i z pohledu kárné odpovědnosti“, rozšiřuje ministerstvo v podstatě původní argumentaci kárné žaloby.

Naopak kárně obviněná soudkyně Králová v reakci na doplnění kárné žaloby odmítá, že by neplnila pokyny odvolacího soudu a u všech ministerstvem namítaných pochybení uvádí, jakým způsobem tak bylo učiněno. „Závěrem kárně obviněná uvádí, že v Doplnění kárné žaloby ve všech shora uvedených případech kárný navrhovatel obsáhle rozebírá jeden problém, a to je otázka hodnocení provedených důkazů. Tuto otázku jsem již řešila společně s obhájci v předchozích vyjádřeních předložených NSS a proto na ně plně odkazuji“, uzavírá soudkyně Králová své vyjádření k doplněnému podání.

Petr Dimun, čtk