Zakládání firem advokáty je podle Sokola transparentní proces, přitvrzovat kontrolu není třeba

Obhájce Tomáš Sokol Foto: archiv

Podle České pirátské strany má návrh poslance Jakuba Michálka v rámci novelizace daňového řádu bránit případům, kdy advokát svým jménem zakládá firmy a uzavírá obchody, které mohou být zneužitelné ke krytí identity klienta a následně k daňovým únikům. Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola zřejmě nováčci ve sněmovně neví, o čem mluví. „Horší varianta, kterou mi sdělilo hned několik známých je, že to naopak vědí velmi dobře, jen to dost špatně maskují,“ uvádí advokát. Z návrhu vyplývá, že Piráti navrhují prolomit advokátní mlčenlivost v případě, že nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.

Účelem novely je zavést do českého práva novou evropskou směrnici DAC a s ní i povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje vyplývající ze zákona o boji proti praní špinavých peněz.
Ve druhém čtení novely daňového řádu předložil poslanec Pirátů Jakub Michálek pozměňovací návrh, který rozšířil povinnost poskytovat údaje pro tuzemskou správu daní i na profese advokátů, notářů, exekutorů nebo daňových poradců. Týkalo by se to ale jen daňových úniků nad půl milionu korun. Informace by se navíc vyměňovaly mezi Generálním finančním ředitelstvím a vedením příslušné komory.

Dosavadní úprava není podle Sokola zpochybňována a bez problému slouží účelu, který vyplývá z názvu zákona opatřením proti praní peněz a financování terorismu. „Do toho přišli poslanci Michálek a Ferjenčík s návrhem, který advokátní mlčenlivost v podstatě a ve vztahu ke kterémukoli správci daně zcela likviduje,“ obává se místopředseda ČAK.

Poslanec Michálek v týdnu uvedl, že prohlášení o prolomení mlčenlivosti jsou „absolutní lež“. Podle něj jde jen o boj s daňovými úniky. „Velké kamuflované struktury, prostřednictvím kterých se zakrývá původ finančních prostředků, perou se špinavé peníze a uniká se před řádným zdaněním,“ popsal Michálek svůj záměr.

Návrh ničemu nezabrání

S tím Sokol nesouhlasí. I naprostému laikovi musí být podle něj jménem, a nemůže se dovolávat žádné advokátní mlčenlivosti. Nikoho nezastupuje, a tedy není potřeba žádným poslaneckým návrhem ochranu důvěrnosti informací, svěřovaných advokátovi právě tím, koho zastupuje, pozměňovat či přesněji prolamovat. „Zakládání obchodních společností, je naprosto transparentní proces, který mimochodem advokáti dělají pro své klienty, ale současně je na trhu spousta hotových firem (ready made), kterou si zájemce koupí a je jinou věcí, koho dosadí do orgánu této společnosti anebo na koho ji převede, aby zastřel původního vlastníka,“ uvádí Sokol s tím, že advokáti s nimi mají málo společného.

Přední český advokát v této souvislosti připomíná, že za dobu přibližně dvaceti let co působí v různých orgánech České advokátní komory, neví nic o žádném případu, kdy by si kdokoliv, včetně Ministerstva financí stěžoval na advokáta, který zakrývá protiprávní jednání svého klienta.

Rozpor s Ústavou

Michálkovo vysvětlení odmítají i daňoví poradci. „Pozměňovací návrh pana poslance Michálka jde nad rámec Směrnice EU, to je třeba uvést v první řadě. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že samo MF od začátku deklarovalo, že v případě vybraných profesí nechce prolamovat mlčenlivost nad rámec toho, co vyžaduje směrnice,“ vysvětluje člen prezídia KDP Jiří Nesrovnal.

V případě mezinárodní spolupráce totiž jde o to, že nedoplatky na dani již přezkoumala nějaká vyšší autorita, a to na obou stranách mezinárodní výměny informací. Žádosti se vyřizují cestou specializovaných oddělení ministerstev nebo daňových správ, často procházejí kontrolou metodiků. Tím je alespoň částečně zaručeno, že nejde o exces, že jde o žádosti kvalifikované a daňové úniky, na které míří, jsou vysoce pravděpodobné. „Návrh poslance Michálka se ovšem vyznačuje velmi vágní formulací podmínek. Dále je potřeba upozornit na skutečnost, že daňová správa nevede trestní stíhání, ale správní řízení, které má zcela jiná pravidla a požadavky na dokládání různých skutečností. V tomto aspektu neodpovídá návrh pana poslance jeho záměru, který vyjádřil v odůvodnění svého návrhu. Přitom daňové nedoplatky vznikají přitom velmi různým způsobem, včetně různých omylů, nedopatření či opominutím, až např. vydáním zajišťovacího příkazu,“ dodává.

Jak dále Nesrovnal uvádí, povinnost mlčenlivosti u dotčených právních profesí je odrazem základních ústavních práv a svobod jejich klientů, kteří jsou v naprosté většině poctiví lidé. Pozměňovací návrh je tak možná i v rozporu s Ústavou, protože mlčenlivost je naprostou nutností k tomu, aby se občané mohli beze strachu na tyto profese obracet se žádostí o kvalifikovanou a poctivou radu a mohli u nich hledat podporu i ve sporu s orgány státní správy, včetně správců daně.

V této souvislosti je podle Nesrovnala také třeba zdůraznit, že rozsah údajů, které bude moci správce daně na základě daného návrhu požadovat, může být poměrně velmi rozsáhlý s tím, že tyto údaje a doklady mají sloužit jiným účelům než je boj proti praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Podle návrhu by i daňový poradce a advokát měl poskytnout na vyžádání správce daně nejen údaje získané při identifikaci klienta, jak tvrdí poslanec Michálek, ale také údaje získané při provádění kontroly klienta, což může být poměrně široký rozsah údajů o ekonomickém, účetním a daňovém postavení klienta. „Dále je advokát či poradce povinen vydat i dokumenty obsahující tyto informace. Podle navrženého § 57a odst. 1 písm. c) by pak měli být advokáti i daňoví poradci povinni správci poskytnout i údaje o způsobu získávání výše uvedených údajů. Přes toto poslední ustanovení by se tak správce daně mohl dostat i ke smlouvě s klientem a dalším důvěrným údajům týkajícím se komunikace s klientem,“ uzavírá Nesrovnal.

Příští týden se nad novelou sejde opět sněmovní rozpočtový výbor, aby posoudil vznesené pozměňovací návrhy. Konečné schvalování novely by mohlo přijít na řadu o týden později.

 Dušan Šrámek