Odvolaný soudce Čonka opět míří k NSS: Kárné řízení bylo diskriminační, zasedli si na mě

Bývalý soudce Roman Čonka stane ve středu opět před kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS). Ačkoliv ten ho taláru zbavil již v roce 2015, Čonka se s tím nesmířil a podal návrh na obnovu řízení. To je dle zákona možné do tří let od rozhodnutí. „Chci se očistit. Postup vůči mě byl diskriminační,“ sdělil České justici. Vedení soudu to odmítá s tím, že postupovalo korektně.

Bývalý soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 Roman Čonka čelil nejen kárné žalobě, ale i trestnímu stíhání. To však bylo zastaveno. V odůvodnění rozsudku kárného senátu z roku 2015 je Čonka vykreslen jako nespolehlivý a problémový. Do práce chodil pozdě a měl průtahy v 78 věcech. Měl navíc mít styky s lidmi z kriminálního prostředí. Nyní by chtěl vrátit zpět talár a to i přes fakt, že je v insolvenci.

Vyhlášení verdiktu kárného senátu se nezúčastnil – předsedovi senátu Jakubovi Camrdovi v rozhodný den zavolal, že na něj při stěhování spadla postel a musel se nechat ošetřit s bolestí zad.

Své problémy, pozdní příchody i neúčast na vyhlášení rozsudku však v návrhu na obnovu řízení, který má Česká justice k dispozici, zdůvodňuje prodělanou nemocí – boreliózou. Tím, že soud neakceptoval jeho omluvenku, podle něj došlo k porušení práva na spravedlivý proces. „Projednání věci v rámci ústního jednání konaného dne 18. února 2015 v mé nepřítomnosti a s tím spojená neakceptace mé žádosti o odročení ze zdravotních důvodů je zásadním porušením práva na spravedlivý proces, dále práva na projednání věci v mé přítomnosti, práva každého na vyjádření se ke všem důkazům, práva vyjádřit se k věci po skončení dokazování, čímž došlo mimo jiné k porušení Článku 38. Listiny, porušení práv zakotvených v ust. § 17 a § 25 zákona č. 7/2002 Sb., v platném znění,“ uvádí Čonka s tím, že k neúčasti na jednání měl objektivní důvody.

Spadla na něj postel

Bývalý soudce v návrhu dále detailně popisuje okolnosti, které podle něj jeho nepřítomnost zapříčinily. Den před vyhlášením rozsudku kárného senátu měl podle svých slov nařízené jednání na svém obvodním soudu. Krátce poté místopředsedu soudu Karla Steinera ujistil, že druhý den do Brna na rozsudek ve své věci dorazí.
Zároveň už téměř měsíc měl mít z důvodu stěhování vyklizený svůj původní pražský podnájem, ale řešil to na poslední chvíli. Odůvodňuje to vleklými zdravotními potížemi, vyšetřování protikorupční policií, ale také například uvalenou exekucí, která mu výrazně komplikovala život i v obstarávání základních životních potřeb.

V předvečer jednání se bývalému soudci podařilo sehnat odvoz těžké postele z bytu, kde mu již skončil podnájem. „Postel bylo nutné přenést na chodbě bytového domu přes dvě schodiště směrem nahoru a poté přes jedno schodiště směrem dolů ke vchodovým dveřím obytného domu. Právě při manipulaci na schodišti jsem postel neudržel a její tíhou jsem byl naražen na stěnu a následně na schody domu,“ uvádí Čonka a popisuje, že ihned po incidentu cítil bolesti zad a večer vyrazil na pohotovost. Ráno si vypůjčil nabíječku na telefon od sousedky, protože v prázdném bytě ji neměl a proto až po deváté ráno volal předsedovi senátu Camrdovi, že žádá odročení jednání.
Stejnou informaci poté sdělil i místopředsedovi OS pro Prahu 6 Steinerovi. Čonka celou událost dokládá nahrávkami hovorů i záznamy o lékařském ošetření. Bývalý soudce také zmiňuje obrovský tlak, kterému v kritické době čelil ze strany vedení soudu, aktivistů a dalších osob.

Nepodlehl jsem tlaku na rychlost

Co se týče hmotněprávní roviny, Čonka odmítá hlavní důvod, proč byl zbaven taláru. Tím měla být manipulace se spisem. Měl totiž vydat trestní příkaz, kterým obviněného uznal vinným, a poté, co byl tento trestní příkaz vypraven, dal kanceláři pokyn k jeho vymazání z elektronicky uložených dokumentů v systému ISAS a k jeho odstranění ze spisu. „Se závěry kárného senátu důrazně nesouhlasím, skutkové zjištění je postaveno na zmanipulovaných informacích a účelově předložených důkazních prostředcích. Z odůvodnění rozhodnutí kárného senátu vyplývá, že nejzávaznějšího pochybení jsem se měl dopustit údajnou neoprávněnou manipulací v trestní věci pod spisovou značkou 3 T 161/2013. Tento závěr opětovně důrazně odmítám,“ stojí v návrhu.

Čonka vzápětí nabízí svoji verzi události. Místopředseda soudu prý na soudce tlačil, ať na konci měsíce z důvodu statistik vyřídí co nejvíce věcí. V předmětné věci prý skutečně vedoucí kanceláře sdělil, že vydá trestní příkaz. „Jen krátce poté, mi můj cit, smysl pro spravedlnost připomněl, že pro soudce by apriori neměly být na prvním místě statistiky a výkazy (byť jsou jedním z měřítek hodnocení soudců), ale řádné vyřízení celé věci v již zahájeném řízení a nikoli rozdělovat věci do několikero soudních řízení, a to právě s ohledem na práva poškozených, kdy mám za to, že i nároky poškozených by měly být vyřizovány v rámci probíhajícího trestního řízení. Vrátil jsem se tedy do kanceláře vedoucí senátu 3T a dotázal jsem se, zda předmětný trestní příkaz byl vypraven, kdy mi bylo sděleno, že nikoli, že došlo pouze k uzamčení dokumentu v inf. systému ISAS, na to jsem vedoucí kanceláře sdělil, že trestní příkaz vydán nebude a věc vrátím k došetření a že se ještě zeptám správkyně aplikace, zda je možné za těchto okolností dokument anulovat, a to z důvodu, aby trestní příkaz nebyl zobrazován inf. systému ISAS, neboť by to mohlo být matoucí vzhledem k tomu, že by následovalo usnesení o vrácení věci k došetření, dále i proto, že informační centrum soudu při sdělování informací účastníkům řízení vychází právě z dokumentů obsažených v ISASu,“ uvádí někdejší soudce.

Zasedli si na mě

Od správkyně aplikace si poté vyžádal vymazání trestního příkazu a vrátil věc k došetření. Příkaz byl podle jeho verze vydán pouze hodinu a tak ho nelze označit za „vypravený“. V návrhu naznačuje, že místopředseda soudu i správkyně aplikace si na něj zasedli a tuto událost pak využili k jeho dehonestaci. „…kárnému senátu předkládali důkazní prostředky záměrně a výlučně v můj neprospěch, přičemž toto jejich konání plně koreluje s jejich dehonestujícím a diskriminačním přístupem vůči mé osobě od jara 2014…,“ uvádí Čonka s tím, že jeho jednání podle něj naopak dokazuje snahu vše řádně projednat a dosáhnout spravedlnosti. „Vymyká se standardnímu rozumovému uvažování, aby soudce namísto snadného a rychlého vyřízení věci, zcela nelogicky zapojil další dvě osoby do údajně nekalého jednání, a to jen proto, že byl veden snahou o náležité zjištění skutečně vzniklé škody na posprejovaných nemovitostech, z čehož pro soudce z logiky věci vyplynula časově náročnější činnost v této trestní věci,“ dodává bývalý soudce.

Čonka se také vyjadřuje k průtahům, které mu kárný senát přičetl. Část z nich odmítá, protože stav věcí, který převzal po své předchůdkyni, když přišel na trestní úsek OS Praha 6, byl podle něj velmi špatný. „Spisy tedy nebyly založeny dle předpisů (na lhůtách apod.), další spisy byly umístěny ve skříních, v jiných kancelářích v budově soudu. K mému dotazu, o jaké spisy se jedná, mi bylo sděleno, že se jedná o spisy, které byly „nalezeny“ po odchodu mé předchůdkyně, a to bez pokynů. Nechal jsem si tedy spisy přenést do mé kanceláře a během následujících 6 měsíců jsem takto převzal přibližně 250 až 300 spisů po mé předchůdkyni. Převzaté spisy jsem v prvé řadě roztřídil podle let a provedl jejich soupis. Pro představu: spisy jsem měl v mé kanceláři umístěny a roztříděny podle ročníků, a to ve všech skříních a dále na zemi podél celé zdi a do výšky od 50 do 80 cm,“ popisuje Čonka. V práci pak podle svých slov trávil téměř všechen volný čas a snažil se věci dát do pořádku.

Kytice pro státní zástupkyni

Pozdější průtahy zase zdůvodňuje svým špatným zdravotním stavem. U několika dalších případů pak jednotlivě vysvětluje, že průtahy byly zaviněny jinými příčinami, než jeho osobní liknavostí. „Za celou dobu mého působení u Obvodního soudu pro Prahu 6 jsem zaspal pouze jednou a také jsem pravdivě sdělil, že jsem zaspal. Vědom si nevhodnosti mého selhání, zašel jsem s kyticí se paní zástupkyni osobně omluvit,“ vysvětluje bývalý soudce. Pozdější problémy pak opět připisuje své nemoci.
Od roku 2014 prý začal trpět bolestmi hlavy, únavou a malátností. „Bolesti hlavy a únava byly tak silné, že jsem vyhledával absolutní klid a ticho a nebyl jsem schopen normální komunikace ani prostřednictvím sms zpráv, užíval jsem léky proti bolesti předepsané lékařem. Rovněž se u mě projevovalo nechutenství k jídlu, v důsledku čehož jsem zhubl o 8 až 10kg,“ uvádí Čonka s tím, že musel být i hospitalizován s diagnózou lymské boreliózy.

V tomto čase si vedení soudu Čonku pozvalo „na kobereček“. Byly mu vytknuty pozdní příchody. Z hovoru vyplynulo, že vedení soudu monitoruje jeho příchody a odchody do práce. „Já jsem nebyl informován, že jsem takovýmto způsobem sledován. Rovněž jsem sám nezpozoroval, že jsem někým takto sledován. Jsem přesvědčen o tom, že soudce nelze takto pokoutně špehovat, že se jedná o zásadní zásah do soudcovské integrity a nezávislosti,“ zlobí se bývalý soudce. Vedení mu oznámilo, že na něj podalo kárný návrh, což Čonka označil jako „inkviziční proces“ s tím, že takové opatření podle něj bylo neadekvátní.

Osahávání v jednačce

V návrhu na obnovu řízení pak také líčí konflikty s dozorčí trestního úseku soudu Petrou Svojšovou. Ta ho měla nařknout z osahávání zapisovatelek v jednací síni. „Já jsem se tedy osobně zeptal všech protokolujících úřednic, se kterými jsem osobně pracoval, zda je osahávám a zda si na mé chování stěžovaly, přičemž všechny toto odmítly s tím, že k žádnému osahávání z mé strany nedošlo,“ uvádí Čonka a vyjmenovává další konflikty.

V závěru pak bývalý soudce uvádí, že čelil dehonestujícímu a diskriminačnímu jednání zejména ze strany místopředsedy soudu Steinera. Ten měl Čonku například obvinit z alkoholismu nebo ho načapat spícího v kanceláři. Naznačuje ale i tlaky jiných osob na svou osobu. „V mém případě jsem byl profesně naprosto dehonestován, veřejně poškozena má dobrá pověst a mé jméno, a to z popudu nejmenovaného soudce Městského soudu v Praze, člena mocenské skupiny, která působí i uvnitř pražské justice, a to z důvodů mého etnického původu, který z pozadí zosnoval a řídil veškeré kroky vůči mé osobě: podání kárného návrhu, exekuční řízení, podání trestního oznámení, ale i další kroky, o kterých jsem učinil oznámení ministru spravedlnosti, neboť protikorupční policie se mými podněty žádným způsobem nezabývala. Pro úplnost kárnému senátu sděluji, že jsem ještě cca dva roky po mém odvolání byl pod tlakem této mocenské skupiny,“ uzavírá svůj návrh bývalý soudce. Jeho případ nyní opět projedná senát Jakuba Camrdy. Čonka je podle svých slov připraven svou pověst očistit všemi dostupnými prostředky.

Vedení soudu se k návrhu vyjádřilo v tom smyslu, že Čonka místo sebereflexe účelově lže. Pokud si to NSS vyžádá, jsou zástupci soudu podle svého vyjádření schopni doložit, že v celé věci postupovali korektně.

Eva Paseková