Prezidentka Soudcovské unie: Moudré mlčení musíme nahradit důstojnou otevřeností

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová Foto: Eva Paseková

Dříve soudce mlčel a měl autoritu, dnes už takové jednání nestačí. To, že je někdo soudce, nezajišťuje v dnešní době přemíry informací automatický respekt. Proto je třeba důvěru v justici budovat jinak. „Pokud se společnost zajímá o důvod rozhodnutí, soudce by ho měl společnosti sdělit,“ uvedla na kongresu Právní prostor prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Svůj příspěvek na kongresu v Seči uplynulý týden zahájila Zemanová vzpomínkou na zesnulého bývalého prezidenta Soudcovské unie Jana Vyklického. Ten podle ní byl typem soudce zakládajícího si na morálce a celý život v tomto směru pracoval na osvětě.

Prezidentka Soudcovské unie se zamýšlela nad tím, za co dnes soudce nese odpovědnost. Soudce může být v nevýhodě, že si musí zachovávat odstup od veřejného dění. „Žijeme v době, kdy autority a instituce ztrácejí svoji váhu – soudce musí zůstat nezávislý, přímé aktivity soudce ve veřejné oblasti jsou velmi omezené. Soudce si musí nechat odstup od veřejného dění a má povinnost si zachovávat distanc a odstup,“ uvedla Zemanová.
V této souvislosti je zajímavé vystupování dalšího panelisty kongresu Právní prostor, předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten v poslední době do veřejného dění vstupuje více než výrazně – zasáhl například svými výroky do prezidentnské volby.

Dnešní účastníci řízení doslova lační po informacích a samotné rozhodnutí soudu jim obvykle nestačí. Podle Zemanové by soudce neměl být od těchto požadavků odtržen. Justice by měla v zájmu budování důvěry zdůvodňovat podrobněji své kroky a důvody, proč činí jednotlivá rozhodnutí. „Když soudce mlčí, sdělí je někdo jiný,“ dodala s tím, že je přesvědčená, že když soudci nabídnou informace, čtenář je zhodnotí. Schopnost srozumitelně sdělit obsah jednotlivých rozhodnutí by tak podle Zemanové mělo být obsaženo v přípravě a vzdělávání soudců. „Moudré mlčení musíme nahradit důstojnou otevřeností,“ uzavřela Zemanová svou přednášku.

Prioritu musí mít občan

Předseda Ústavního soudu se na kongresu zamýšlel nad proměnami práva v čase. Upozornil, že bouřlivé sociální změny v Evropě provázela hypertrofie právních řádů. I naše společnost trpěla po roce 1989 iluzí, že každý společenský problém jde vyřešit přijmutím nového právního předpisu. Zráta orientace, rozsah a regulace práva pak vytěsnila jedince. „Prioritu musí mít občan,“ varoval Rychetský před rozpínáním státu. Před hrozbou nemístného paternalismu nedávno někteří soudci Ústavního soudu varovali ve svém nálezu k protikuřáckému zákonu.

Rychetský uvedl, že s obavami sleduje, jak se obměněná politická reprezentace obrací proti ústavnímu a obecnému soudnictví, ve kterém shledává překážku svých politických představ a reforem. „Nezávislost je tím nejcenějším, co může justice nabídnout,“ uzavřel Rychetský s tím, že soudci pak přináší jistý celoživotní pocit osamělosti.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Foto: Jiří Reichl

Na to navázal místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala když připomněl, že každý jednotlivý soudce je reprezentantem soudní moci, proto je soudce solitér. I on vyzdvihl, že soudci se nemají účastnit politického boje a dobrý soudní funkcionář se pozná podle toho, že vše na jeho soudě funguje, přitom o něm není příliš slyšet.

Dobrý soudce se podle něj nepozná ve výběrovém řízení, ale podle chování a činů v každodením životě.

Justiční blok kongresu Právní prostor pak uzavřel svým projevem předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Ten zrekapituloval historii správního soudnictví v Čechách a přiznal, že délka řízení se prodlužuje. Do budoucna tak sice NSS zůstane menšinovým žánrem, ale bude muset být posílen. Baxa o tom hovořil i v rozhovoru pro Českou justici.

Na kongresu vystoupil se svým příspěvkem také předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal nebo prezident Unie obhájců Jan Lata.

(epa, pd)