Případ Elischer: Měl by předseda soudu vědět o odposleších v kanceláři?

Odposlech byl v soudcově kanceláři několik měsíců, policie sledovala i jeho emaily Foto: archiv

V souvislosti se zatčením soudce pražského vrchního soudu Ivana Elischera některé zástupce justice udivilo, že jeho kancelář byla měsíce odposlouchávána policií bez vědomí předsedy soudu. Zákon však neukládá povinnost předsedu o odposleších informovat, čímž vzniká poněkud paradoxní situace. Měl by se proto změnit zákon?

Policie odposlouchávala skoro rok nejen Elischerův soukromý i služební telefon, ale také jeho kancelář na Vrchním soudu v Praze. Předseda soudu Jaroslav Bureš přitom o ničem nevěděl. Netuší ani, jak se odposlechy dostaly do budovy. Přitom je faktickým nadřízeným justiční stráže, s jejímž vědomím musela být technika do budovy soudu instalována.
„Který soud a zda-li povolil prostorové odposlechy nevím a ani se to nedozvím. Nikdo nemá povinnost mě o tom informovat, jakkoliv bych považoval za minimálně žádoucí, aby o tom předseda věděl. Má to obrovský vliv na chod soudu,“ uvedl už dříve s tím, že použití odposlechů v trestním řízení má svá úskalí. Policie totiž mohla mimoděk odposlouchávat i jiné soudce, na které se povolení odposlechu nevztahovalo.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nevidí důvod, proč by měl být šéf soudu o nasazení odposlechu informován. Neděje se tak podle něj ani v jiných institucích, jako například na Úřadu vlády a není důvod, aby soudci měli výjimku. „Pokud je to pod kontrolou soudní moci, rozhoduje o tom povolení sledování soudce, tak bych považoval za úplně nadbytečné, aby o tom ještě byl informován předseda soudu. Protože se nemůžeme tvářit, že soudní budovy jsou nějaká vyhrazená území, ve kterých neplatí trestní právo ,“ uvedl Baxa. Upozorňuje také na to, že do případného trestného činu může být „namočen“ i sám předseda.

Jeho názor sdílí i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „O odposleších na našem soudu vědět nechci. Většinou jsou to utajované informace a nevím, jak by se v zákoně upravilo, že oproti lidem, kteří jsou k instalaci odposlechu nezbytně nutní, existuje nějaká zvláštní skupina, která o tom má vědět,“ reagoval Vávra na dotaz České justice a vzpomněl, jak jako předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 povoloval jako soudce odposlechy na svého podřízeného.

Šéf brněnského krajského soudu by sice neměnil trestní řád a v momentě instalace odposlechu podle něj není třeba, aby byl funkcionář vyrozuměn, ale později by o tom měl být předseda soudu informován. „Pokud ve věci není pokračováno, věc je například odložena, tak pokud mají orgány činné v trestním řízení povinnost vyrozumět dotyčného, že byl odposloucháván, tak v tomto okamžiku by měl mít stejné právo statutární zástupce státního orgánu,“ uvedl Milan Bořek. Není totiž jasné, kdo všechno mohl být v takové situaci odposloucháván. V kanceláři brněnského soudce Jana Kozáka byla štěnice nalezena před dvěma lety a dosud není jasné, kde se na místě vzala.
Podle všeho šlo o již nefunkční odposlouchávací zařízení, jehož původ je dodnes nejasný. Pravděpodobně se však jednalo o zapomenutý policejní odposlech.

Předseda NSS Josef Baxa. Foto: Mediafax

Baxa zdůrazňuje, že klíčové je, aby nasazení odposlechů bylo povoleno soudem. Podle informací České justice odposlechy v Elischerově případě povolil soudce Josef Mana z Obvodního soudu pro Prahu 4, který tak rozhodl poprvé 20. dubna 2017.
Předseda soudu může podle Baxy případně zařídit, aby se porady soudců konaly pouze na konkrétních místech a nedošlo tak k odposlechům soudců, na které se povolení nevztahuje. Není podle něj možné, aby ve jménu nezávislosti justice soudci zakazovali policistům vstup do budovy nebo instalování operativní techniky. „Výkon soudnictví se také může odehrávat jinde, než v soudních budovách. To zákon umožňuje. A to v tu chvíli znamená, že ani tam se nesmí tyto prostředky používat?,“ táže se šéf Nejvyššího správního soudu.

Naopak šéf hradeckého krajského soudu Jan Čipera by uvítal, kdyby o nasazení odposlechů v kanceláři „svých“ soudců věděl. „Ostatně kdo jiný by měl rozhodnout o zajištění případné součinnosti ze strany soudu při umísťování odposlouchávacího zařízení v budově střežené ve 24 hodinovém režimu místní jednotkou justiční stráže, bez které by instalace odposlouchávacího zařízení do uzamčené kanceláře neměla být možná,“ míní Čipera.

Další funkcionáři osloveni Českou justicí se k věci buď vyjadřovat nechtěli nebo neměli jednoznačný názor. „Podle nás je každý takový případ individuální záležitostí a nelze paušálně vyjádřit názor, že by se měl kvůli nasazování odposlechu v budově soudu měnit zákon,“ uvedla například mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Marcela Trejbalová.

Sedmapadesátiletému Elischerovi hrozí až 12 let vězení za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování Vietnamcům, které soudil v drogových kauzách. Podle vyšetřovatelů páchal trestnou činnost nejméně od května 2016. Včera byl propuštěn z vazby.
Trestnou činnost podle vyšetřovatelů páchal nejméně od května 2016. Zprostředkovatelem korupce byl údajně Hung Quoc Nguyen, který je také ve vazbě. Jeho „velmi blízké a nadstandardní vztahy“ se soudcem prý kriminalisté zadokumentovali nejméně od července 2013. S mužem se Elischer scházel právě i ve své odposlouchávané kanceláři v budově vrchního soudu.

Eva Paseková