Šéf pardubické Explosie a zbrojař je stíhán kvůli vývozu vojenského materiálu do Ázerbajdžánu

Pardubická Explosie Foto: Wikipedia

V pardubické Explosii se po letech schyluje opět k pořádnému výbuchu. Ve čtvrtek se do státem vlastněné továrny chystají poslanci hospodářského výboru, Netuší ale, že dva její klíčové manažery stíhá policie kvůli podezření z nezákonného vývozu technologie do Ázerbajdžánu. Obvinění čelí podle informací našeho sesterského portálu Ekonomického deníku šest lidí. Policie případ vyšetřuje v tichosti už nějaký čas.

Linku na výrobu bezdýmého prachu vyvezla zbrojařská firma do kavkazské republiky jako civilní artikl. Policie kvůli tomu stíhá šest lidí. Případ se úzce týká pardubické Explosie. Obviněn byl její ředitel, šéf Výzkumného ústavu průmyslové chemie, a další čtyři lidé. Případ se v tichosti vyšetřuje několik let.

Zbrojařská společnost CZ Hermex vyvezla před zhruba šesti lety do Ázerbajdžánu linku na výrobu bezdýmého prachu. Technologii, na níž lze podle zdrojů Ekonomického deníku vyrábět vojenský materiál, například pohon do  raket, však deklarovala jako civilní artikl. Ázerbajdžán je přitom z hlediska exportu technologií obdobného charakteru hodně ožehavou destinací. Na zemi platilo dlouhou dobu embargo na vývoz zbraní kvůli konfliktu v Náhorním Karabachu. Případ vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (původně Útvar pro odhalování organizovaného zločinu). Informaci, že jsou stíháni dva manažeři státní společnosti a čtyři další lidé potvrdilo Ekonomickému deníku Městské státní zastupitelství v Praze.

Že obchody s vojenským materiálem s Ázerbajdžánem nejsou jednoduché, pocítila v poslední době česká zbrojařská jednička Czechoslovak Group. Poté, co se objevily informace, že tamní armáda disponuje houfnicemi Dana a raketomety Vampir z provenience zbrojovky rodiny zbrojaře Jaroslava Strnada, se začalo diskutovat o tom, jak je možné, že do takto senzitivní destinace česká firma zbraně vůbec dodává. Czechoslovak Group je ale podle všeho z obliga, zbraně její dceřiné dcery Excalibur Army do Ázerbajdžánu dodal izraelský prostředník Elbit Systems. V certifikátu „End-user“ tak nejspíš Ázerbajdžán figurovat nebude.

V případu vývozu technologie na bezdýmý prach, která zamířila před několika lety v tichosti z České republiky do Ázerbajdžánu, se vše točí kolem pražské zbrojní společnosti CZ Hermex Emila Markupa a Jiřího Vrány. Dále pak pardubické firmy Ekochem 94, která se na technologii, vyvezené do Ázerbajdžánu měla podílet. A už zmíněné pardubické, státem vlastněné, Explosie známé výrobou například semtexu a Výzkumný ústav průmyslové chemie. Linka, jež putovala do Ázerbajdžánu, má podle informací Ekonomického deníku vycházet z léta fungujících technologií, na kterých Explosia vyrábí materiál určený pro vojenské účely.

Že bylo kvůli vývozu linky na výrobu prachu do Ázerbajdžánu obviněno několik lidí, Ekonomickému deníku potvrdilo pražské Městské státní zastupitelství (MSZ), jež případ dozoruje. „Celkem je obviněno šest lidí,“ verifikovala informace Ekonomického deníku mluvčí MSZ Štěpánka Zenklová.

Mezi obviněnými tak podle zjištění Ekonomického deníku figuruje generální ředitel Explosie Josef Tichý a šéf Explosii podřízeného Výzkumného ústavu průmyslové chemie Ladislav Velehradský.  „Všichni jsou obviněni od 10. října 2016,“ podotkla Zenklová.

Dva z podezřelých jsou podle Zenklové obvinění z provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence. „To mají dva hlavní podezřelí jako pachatelé. Pak jsou ještě další dva, a ti jsou stíháni jako spolupachatelé,“ vysvětluje výčet obvinění mluvčí Zenklová. Hlavní podezřelí jsou pak stíhání také kvůli zkreslení podkladů a nevedení údajů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Poslední dva podezřelí jsou pak obviněni kvůli zkreslení podkladů a nevedení údajů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem ve formě pomoci. Právě tato trestní kvalifikace by se podle všeho měla týkat jak zjistil Ekonomický deník generálního ředitele Explosie Josefa Tichého a ředitele Výzkumného ústavu průmyslové chemie Ladislava Velehradského.

Neřekneme, neřekneme, neřekneme

Případ vývozu linky na bezdýmý prach do Ázerbajdžánu coby civilního artiklu je natolik senzitivní, že o něm nikdo ze zúčastněných nechce mluvit. Je ovšem s podivem, že dva top manažeři z Explosie – firmy, která vyrábí vojenský materiál a výbušniny, zůstávají na svých postech, přestože jsou obviněni z tak závažného trestného činu. „Společnost Explosia je akciovou společností založenou za účelem provozování činnosti mající obchodní povahu, zejména za účelem výroby a obchodu s výbušninami. Informace, které požadujete od společnosti získat, například cenové informace nebo strategie dalších kroků, ať již obchodních nebo právních, jsou předmětem obchodního tajemství společnosti,“ odpověděl po několika urgencích na otázky Ekonomického deníku mluvčí Explosie Martin Vencl.

Uveřejnění těchto informací by podle Vencla neoprávněně znevýhodnilo společnost v hospodářské soutěži, zejména v situaci, kdy přes zesilující konkurenci na trhu jsou hospodářské výsledky společnosti mimořádně příznivé. „Za rok 2017 společnost dosáhla rekordního zisku 80 milionů korun a obratu přesahujícího 1 miliardu korun. Je povinností managementu společnosti činit takové kroky, které ji ochrání před vznikem újmy a proto věříme, že pochopíte, že vám  požadované informace poskytnout nemůžeme,“ dodal Vencl.

Ekonomický deník se svými otázkami neuspěl ani se žádostí podle zákona o poskytování informací. Generální ředitel Josef Tichý pak zamítl i odvolání, když Explosia první žádosti podle zákona 106 o poskytování informací nevyhověla.

„Pro kvalifikované odpovědi se obraťte na JUDr. Radka Ondruše,“ zareagoval majitel další dotčené společnosti Ekochem 94, která v ázerbajdžánském průšvihu také figuruje, Boris Fukátko. Shodou okolností syn jednoho z vynálezců legendárního semtexu.

Na téhož právníka, zplnomocněného podávat informace, Ekonomický deník odkázala i zbrojařská společnost CZ Hermex zbrojařů Emila Markupa a Jiřího Vrány. „K uvedeným dotazům sděluji, že v dané věci se nebude společnost CZ Hermex jakkoliv vyjadřovat,“odmítl snahu Ekonomického deníku poskytnout větší prostor obviněným Radek Ondruš. De facto svým vyjádřením tak nepřímo problémy manažerů se zákonem nevyvrací.

Odvolání se nechystá

Nezainteresovaný jedinec by takovouto reakci dotčených subjektů pochopil, pokud by šlo o obchod ryze privátního charakteru. Jenže na kauze participující Explosia je státním podnikem, jejímž vlastníkem je ministerstvo průmyslu a obchodu. Co na to říká její vlastník? „Ministerstvo průmyslu a obchodu není informováno ze strany orgánů činných v trestním řízení o případných probíhajících trestních řízeních. Je věcí orgánů činných v trestním řízení v jaké míře o něm poskytuje informace,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva Kryštof Čeřovský.

Že by o tak velkém průšvihu na ministerstvu opravdu nevěděli? Tomu se chce stěží věřit. „Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá informace, že by se inženýr Tichý CSc. a inženýr Velehradský Ph.D. dopustili jakéhokoli trestného činu. Nemáme proto důvod v těchto souvislostech uvedené osoby neprodleně odvolávat,“ pokračoval mluvčí Čeřovský v popírání informací, o kterých si na nábřeží Ludvíka Svobody šuškají snad všichni opeřenci.

„Takováto situace však může nastat v okamžiku, kdy bude zřejmé, že skutečnosti, spjaté s činností obou jmenovaných manažerů, prokazují, že jejich setrvávání v řídících pozicích je v rozporu s pravidly pro výkon funkce či provádění podnikatelské činnosti společnosti, a to i přes to, že subjekt v posledních letech zaznamenává razantní hospodářský vzestup,“pojmenoval důvod pro odvolání manažerů Čeřovský. Takže stíhání top manažerů nejspíš žádný problém pro stát nepředstavuje.

Ministerstvo Ekonomickému deníku poskytlo pouze odkazy na licenční správu, která zveřejňuje zveřejňuje o vývozech strategických komodit výroční zprávy. Jenže ani z nich se nelze dozvědět podrobnosti o jednotlivých kauzalitách. „Nad rámec těchto agregovaných údajů nelze údaje uvádět, zaměstnanci a příslušníci ve služebním poměru ke správním orgánům jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech majících povahu obchodního a služebního tajemství, o nichž se dověděli v souvislosti s vydáváním povolení, udělováním licence nebo kontrolou obchodu s vojenským materiálem,“ podotkl Čeřovský. A dodal, že společnost CZ Hermex je i přes problém s Ázerbajdžánem nadále držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Zmrazená půlmiliarda

Obvinění z nezákonného vývozu vojenského materiálu není jediným problémem, který se kolem vývozu linky na výrobu bezdýmého prachu do Ázerbajdžánu ropzpoutal. Kvůli této transakci totiž Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zhruba rok blokoval zbrojařské firmě CZ Hermex na účtech zhruba půl miliardy korun. Policisté peníze zmrazili právě kvůli podezření, že se za plánovanou výstavbou továrny na výrobu prachu skrývá nezákonný obchod s vojenským materiálem. V prosinci roku 2014 byly proto zablokovány stamiliony na účtech společnosti u Československé obchodní banky a Sberbank. Firma zbrojařů Emila Markupa a Jiřího Vrány se ale odvolávala na rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, na základě kterého měl být senzitivní sortimentu deklarován jako civilní artikl.

Na sklonku roku 2015 Městský soud v Praze rozhodl, že zmražené peníze budou uvolněny. Právník zbrojařů Radek Ondruš v reakci na rozhodnutí soudu tehdy řekl, že  Hermex může po státu požadovat odškodné za zmařenou investici. Podle něj se škody vyšplhaly do stovek milionů korun.

Příběh ale není černobílý. Soudce Luboš Vrba, který zadržovanou sumu uvolnil, v odůvodnění rozsudku zkritizoval policisty i dozorující státní zástupce. Uvedl, že detektivové peníze zmrazili na rok, přičemž případ vyšetřovali o rok déle bez viditelných výsledků. „Pokud se věc od roku 2013 stále prověřuje, je třeba přisvědčit, že další zajištění peněz už není možné tolerovat,“ stojí v rozsudku.

Podle Hospodářských novin, které líčení sledovaly, soud tvrdil, že společnost CZ Hermex původně o udělení licence na obchod se zbrojním materiálem požádala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale uvedlo, že ji k plánovanému projektu nepotřebuje. A vydalo prý Hermexu potvrzení, že materiál a technologie, které se mají v nové továrně provozovat, nejsou vojenským materiálem ani zbožím dvojího užití − tedy že by je bylo možné po úpravě použít pro vojenské účely. To, že továrna nemá vyrábět vojenský materiál, pak prý potvrdila i pyrotechnická služba Policejního prezidia, kterou požádalo ministerstvo průmyslu o posouzení. „Pokud teď policie tvrdí, že o vojenský materiál jde, tak říká jedním dechem, že znalecký posudek pyrotechnické služby policie je nepravdivý,“prohlásil tehdy právník Hermexu Ondruš.

Jenže policie si při vyšetřování najala k prověření znalce, který naopak dospěl k závěru, že o vojenský materiál v případě projektu CZ Hermex v Ázerbajdžánu jde. Zařízení podle něj neumožňovalo jen výrobu bezdýmého prachu, ale po určitých úpravách jde o univerzální technologii, umožňující vyrábět i tuhý pohonný element do menších raket. Což koresponduje s informacemi Ekonomického deníku. „Na lince je skutečně možné vyrobit i tuhé palivo do raket,“ sdělil nám zdroj z pardubické továrny, který si přál s ohledem na citlivost tématu zůstat v anonymitě.  „Podezřelým hrozí dvě trestní sazby. Jedna do tří let nepodmíněně a v závažnějším případě tři roky až deset let. Případ se ještě vyšetřuje, ale už se blíží ke konci,“ uzavřela mluvčí pražského MSZ Štěpánka Zenklová.

Známá semtínská továrna Explosia byla založena v roce 1920. Vyrábí mimo jiné střeliviny, sférické a nitrocelulózové prachy. Nedílnou součástí výroby jsou i trhaviny. Po celosvětově proslulém semtexu jsou nejznámějšími perunit a emsit. Nějaký čas už vyvíjí také samospalitelné moduly pro dělostřelecké granáty. Jak sdělil Ekonomickému deníku zdroj z továrny, linka na bezdýmý prach vyvezená do Ázerbajdžánu, vycházela právě z letitých zkušeností pardubické továrny s výrobou zmiňovaného sortimentu.

Jan Hrbáček