Česká advokátní komora chce pravomoc nad insolvenčními správci

Česká advokátní komora chce, aby kontrolní a kárnou pravomoc nad advokáty, kteří jsou zároveň insolvenčními správci, vykonávala Komora a v jejich insolvenční agendě. Doposud ji vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Českou justici o tom informoval člen představenstva a předseda insolvenční sekce ČAK Michal Žižlavský.

Jak vysvětluje člen představenstva a předseda insolvenční sekce ČAK Michal Žižlavský, projekt vychází ze závěru, že advokát nepřestává být advokátem, ani když vykonává činnost insolvenčního správce. Proto má mít v této oblasti kárnou pravomoc Česká advokátní komora, ne ministerstvo spravedlnosti.  Vychází přitom z toho, že správa majetku prováděná advokátem patří mezi tradiční advokátní činnosti. Zatímco ale Zákonem o advokacii při správě majetku spadají advokáti pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory, v případě insolvencí, kde jde o stejnou činnost, spadají pod dohled a kárnou pravomoc ministerstva spravedlnosti.

 Advokát a insolvenční správce v jednom těle

Přitom samostatný advokát, který je zároveň insolvenčním správcem, který pracuje v jedné místnosti s jedním počítačem, má zde uloženo vše o svých klientech a insolvenčních věcech. „Jak bude probíhat jeho kontrola ze strany ministerstva spravedlnosti? Jak se bude postupovat v případě jeho domovní prohlídky? Nebo kontroly GDPR? Lze zaručit, že nedojde k záměně souborů v počítači nebo listin v místnosti?,“ ptá se Žižlavský. Další problém podle něj nastává, pokud by v oné místnosti, kde vykonává advokacii i činnost insolvenčního správce s dlužníkem a sepíše mu vadný návrh na povolení oddlužení. Ten může podle platné úpravy sepsat advokát nebo insolvenční správce. Advokát ovšem při tom spadá pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory a insolvenční správce pod dohled a kárnou pravomoc ministerstva spravedlnosti. „Advokát – insolvenční správce má přitom jen jedno tělo a jednu osobnost. Nelze jej dělit na pomyslného doktora Jekylla a pana Hydea. Taktový stav dnes ovšem existuje.“

Duální dohled

Jediné východisko z uvedené schizofrenní situace tak podle Žižlavského představuje jasné pojmenování podstaty problému a logický závěr, že advokát nepřestává být advokátem, ani když vykonává činnost insolvenčního správce. Jedná jako profesionál vlastním jménem, avšak nikoli v zájmu svém, ale v zájmu a na účet třetích osob. Na tom nic nemění ani to, že nejedná na účet klienta, ale na účet dlužníka, při zohlednění zájmu věřitelů.  Proto by měli advokáti v obou případech spadat pod dohled a kárnou pravomoc České advokátní komory.

V České republice aktivně působí 510 osob s licencí insolvenčního správce. Z toho je 366 advokátů. To je více než 70 %. Je jich většina, nejsou však jediní. Podle záměru ČAK by tedy nad insolvenčními správci, kteří jsou zároveň advokáty, převzala kontrolní pravomoc Komora, nad zbylými by pak nadále bdělo MS. Takové duální řešení dnes existuje v případě mediátorů. Mediátoři – advokáti spadají pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory. Mediátoři – neadvokáti spadají pod Ministerstvo spravedlnosti. „Povede to k vyloučení excesů při aplikaci právní úpravy. Snad se také podaří přesunout pozornost ministerstva z oblasti pouhého správního trestání do oblasti zvyšování odborné kvalifikace. Zde může advokátní komora nabídnout funkční vzdělávací systém, prověřený více než čtvrt stoletou praxí. Ministerstvu přinese projekt finanční úspory a odbřemenění od části agendy, a tím i možnost efektivního využití kapacit pro plnění jiných úkolů,“ uzavírá Žižlavský. Na otázku, jaký je na návrh ČAK názor Ministerstva spravedlnosti, zástupci resortu neodpověděli.

Dušan Šrámek