Feri: Odměna právníkům za sepsání návrhu na oddlužení by se měla zvýšit

Poslanec Dominik Feri s Miroslavem Kalouskem a Helenou Langšádlovou Foto: Facebook

Insolvenční odborníci se shodují, že odměny právnickým profesím za sepis návrhu na oddlužení by se měly zvýšit. S návrhem přišel poslanec ústavně právního výboru sněmovny Dominik Feri (TOP 09). V tzv. oddlužovací novele Insolvenčního zákona, kterou projednává dolní parlamentní komora, zatím počítá Ministerstvo spravedlnosti s odměnou ve výši čtyř tisíc korun, respektive šesti tisíc při oddlužení manželů. Podle návrhu Feriho by mělo být zvýšení zhruba dvojnásobné.

Jak sdělil Feri České justici, smyslem návrhu je zvýšit zájem právnických profesí o sepis a podání návrhu na povolení oddlužení. Při větším nápadu, který nepochybně s novelou přijde, tak nevznikne na začátku procesu takový špunt. Zároveň tím snad dojde k menšímu výskytu případů obcházení maximální výše odměny skrze různé konzultace a poradenství. „Finální podobu budeme ještě cizelovat v rámci sněmovního podvýboru, ale zatím je uvažovanou variantou zvýšení o 50 procent u obou typů sepisu a podání návrhu,“ uvedl poslanec. Česká justice proto oslovila odborníky na insolvence, co na takový návrh říkají.

Michal Žižlavský, předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců a člen představenstva České advokátní komory
„Zvýšení odměny je na místě. Její výše neodpovídá náročnosti práce advokáta, spojené se spisem návrhu, který je žalobou svého druhu. Dnes může do oddlužení vstoupit jen ten, kdo prokáže, že je schopen v průběhu pěti let zaplatit věřitelům alespoň třicet procent svých dluhů. Před vstupem do oddlužení advokát zkoumá jeho příjem a majetkové poměry. Kvalifikovaný sepis návrhu si vyžádá nejen právní, ale i ekonomické vyhodnocení situace dlužníka. Po zavedení povinného sepisu návrhů advokáty se zvýšila jejich kvalita. Podstatným způsobem stoupl počet schválených oddlužení ve vztahu k počtu podaných návrhů. Již předchozí novela insolvenčního zákona zavedla povinný sepis návrhů na povolení oddlužení advokáty. V praxi se to projevilo zvýšením procenta úspěšných návrhů. S ohledem na příliš nízkou regulovanou cenu této služby jí však poskytuje jen malý počet advokátů. Ztěžuje to přístup k oddlužení a projevuje se to v poklesu počtu podaných návrhů.  Má-li oddlužení fungovat, je třeba odpovídajícím způsobem zvýšit regulovanou cenu za sepis oddlužovacího návrhu. Jinak se ti, kterým je nová úprava určena, do oddlužení prostě nedostanou.

Předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců JUDr. Michal Žižlavský Foto: archiv

Stát řeší novelou Insolvenčního zákona velký sociální problém. V České republice se zhruba půl milionu lidí nachází v situaci, kdy nejsou schopni splatit své dluhy, ani kdyby je spláceli celý svůj život. Tito lidé žijí mimo systém, čerpají sociální dávky a neplatí daně. Na jejich návratu do ekonomiky můžeme jedině vydělat. Nedosáhneme toho ovšem bez zabezpečení financování nových agend.

Současně je třeba zabránit zneužívání nové právní úpravy. Když zmírníme podmínky pro vstup do oddlužení, o to důležitější bude kontrolovat, zda dlužník v jeho průběhu vyvíjí maximální možné úsilí, aby zaplatil věřitelům co nejvíce. Krajní varianta, nulové oddlužení, se může týkat jen naprosto výjimečných situací. Nemohou z něj těžit lidé, kteří žijí rozmařile a půjčují si na dovolené nebo vánoční dárky. A přesně k tomuto odlišení a ke sledování poctivého přístupu dlužníků k oddlužení stát potřebuje fungující insolvenční správce. Jejich odměna se nezvýšila deset let, zatímco roste inflace a cena práce. Také jejich odměny je třeba upravit tak, aby měli na velké množství nových případů dostatečné materiální vybavení a personální zázemí. Jinak se budou mírnější podmínky pro vstup do oddlužení zneužívat, oddlužením projde každý a systém zkolabuje.”

Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower
„Od roku 2008, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, došlo k růstu cen o více než deset procent. V případě cen bydlení více jak o 20 % a v případě průměrné mzdy o více jak 30 %. Tento nárůst výrazně navýšil výdaje nutné pro výkon činnosti insolvenčního správce, kdy na druhé straně jejich odměna zůstala nezměněna. Podle mého názoru proto existují opodstatněné ekonomické důvody pro zvýšení odměny insolvenčních správců.

Odborník na insolvence Oldřich Řeháček Foto: OŘ

Tržní systémy pružně reagují (cenami, náklady, poptávkou) na vývoj a situaci na trhu, a udržují si schopnost vytvářet směnitelnou produkci. Systém postavený na pevných cenách tuto schopnost nemá. Dle mého názoru tedy nejde o konkrétní částku, kterou by mělisepisovatelé návrhů na povolení oddlužení obdržet, ale o způsob, kterým je stanovena.“

Tomáš Valášek, ředitel Insolvence 2008 a.s.

Tomáš Valášek Foto: archiv

„Současný stav je takový, že se stojí fronta na sepsání návrhu. Důvody jsou, při zjednodušení, dva. Jeden je v tom, že subjekty, které mohou sepisovat návrhy jsou přehlceny a druhý je v části tarifů, tedy odměny za sepsání návrhu. Odměna je tedy, když přihlédnete k pracnosti a časové náročnosti vypracování návrhu ze strany advokáta, za hranicí rentability. Jednoznačně podporujeme inciativu pana poslance Dominika Feriho, aby se odměna zvedla.“

Vladimír Plášil, prezident Exekutorské komory ČR

Prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Foto: EK ČR


„Otázka výše odměny je jedna stránka, to by nebylo od věci, ale pokud se týká účasti soudních exekutorů jako akreditovaných osob na sepis návrhů na zahájení insolvenčního řízení, bude jich daleko méně než advokátů nebo oprávněných poraden. Soudní exekutoři se zcela logicky obávají, že sepsáním takového návrhu by se mohli dostat následně do kolize v případě, že povinnému bude návrh na oddlužení odmítnut, nebo bude insolvenční řízení zastaveno z jakéhokoli důvodu, on se vrátí zpátky do exekuce k témuž exekutorovi, a pak je to důvod k podjatosti soudního exekutora.

Proto si myslím, že kolegové a kolegyně budou bedlivě zvažovat, zda do toho půjdou. Navíc tam je limitující podmínka, že odměna za sepis je vyplácena až po skončení řízení jako zapodstatová pohledávka.“

Jan Kubálek, Spolek insolvenčních správců
„Vzhledem k tomu, jaké nároky na sepsání návrhu na povolení oddlužení klade novela IZ účinná od 1. 7. 2017 a jaké nároky lze předpokládat od novely, která je nyní projednávána v Poslanecké sněmovně (Sněmovní tisk 71), považujeme úvahy o navýšení odměny za zpracování insolvenčního návrhu na povolení oddlužení za opodstatněné.

Spolek insolvenčních správců samozřejmě zcela chápe postavení dlužníků na straně jedné, tedy jejich velmi špatnou ekonomickou situaci, tíživou životní situaci, nicméně je třeba vzít také do úvahy, že první fáze průběhu insolvenčního řízení, jeho rychlost a profesní kvalita, jsou do značné míry závislé na tom, jak kvalitně jsou a budou připraveny samotné návrhy na povolení oddlužení, nakolik poskytují a budou poskytovat objektivní pohled na situaci dlužníka. Stojí za připomenutí, že vyšší regulace v oblasti přípravy insolvenčních návrhů na povolení oddlužení fyzických osob již v minulosti vedla ke dvěma významným pozitivům. Prvním je situace, kdy byl omezen výskyt takových návrhů, které byly programově nekvalitní a jejichž cílem bylo jen a pouze oddálit výkon exekuce, tedy poškodit cíleně některého věřitele. Druhým je pak významný růst podílu návrhů, u kterých je skutečně povoleno oddlužení, ať již splátkovým kalendářem nebo zpeněžením majetkové podstaty, na celkovém počtu insolvenčních návrhů. Například v roce 2010 bylo oddlužení povoleno pouze ve zhruba 62 procentech podaných insolvenčních návrhů. V roce 2017 jsme se dostali již nad 90 procent povolených oddlužení. Není třeba konstatovat, jak významné prostředky tím byly ušetřeny v oblasti soudnictví a také jak významné prostředky tím byly ušetřeny těm dlužníkům, kteří podávali návrh v dobré víře, ale byl jim neodborně zpracován.“

Soudce Zdeněk Strnad Reprofoto: Journal

Zdeněk Strnad, místopředseda KS v Českých Budějovicích
„Přimlouvám za znovuotevření debaty nad výší částky za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení. Její konstrukce je dnes taková, že nevyžaduje (za)placení dlužníkem předem či přímo při sepisu návrhu, ale k úhradě dochází až v průběhu insolvenčního řízení ze strany insolvenčního správce. Zákonem určená sazba (4000 Kč, resp. 6000 Kč v případě manželů) je v mnoha případech nedostatečná, kvalitní odborníky odrazuje a nepřímo tak podporuje stále ještě nevymýcené vinklaření „oddlužovacích agentur“ napojených velmi často právě na některého z advokátů, kteří v takové symbióze spatřují možnost solidního přivýdělku. Bohužel ani upřímná snaha Ministerstva spravedlnosti při potírání těchto nekalých praktik nemůže být, jak potvrzuje praxe, úspěšná, a zde vidím další prostor pro diskusi v rámci úprav na půdě Poslanecké sněmovny.

Bude-li debata o odměně za sepis insolvenčního návrhu alespoň připuštěna, pak by stála za úvahu i revize závěru o tom, že nárok na tuto odměnu nemají mít akreditované osoby, tedy zejména obecně prospěšné společnosti, neziskové spolky, charity. Původní návrh „akreditační novely“ s jejich odměnou totiž počítal, ale později tato úprava bez hlubšího vysvětlení z novely vypadla, což bohužel zamezilo řadě těchto osob nadále na oddlužení participovat. Ne všechny jsou totiž schopny dotovat poskytování služeb v oddlužení z jiných svých příjmů či subvencí.“

 Dušan Šrámek