Jourová: Právní systém v ČR vychází v evropském srovnání dobře

Směrnice je součástí balíčku zvaného New Deal for Consumer, který v Evropské komisi zaštiťuje komisařka pro justici, spotřebitele a genderovou rovnost Eva Jourová. Foto: EU

Právní systém v České republice vychází ze srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dobře, uvedla komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Právě ona novinářům dnes představila letošní srovnávací přehled stavu soudnictví v zemích unie „2018 EU Justice Scoreboard“.

Kromě jiného z něj vyplývá, že vnímání nezávislosti soudních systémů ze strany podnikatelů se od roku 2010 či ve srovnání s posledním srovnáním zlepšilo ve dvou třetinách členských zemí evropského bloku. Jako hlavní důvod své nedůvěry v nezávislost soudů a soudců přitom zástupci firem i občané uváděli především možné zásahy či tlak ze strany vlády a politiků.

Zprávu najdete zde.

V nezávislost svého soudnictví nejvíce věří lidé a firmy v Dánsku, nejhorší pověst má mezi lidmi a podnikateli soudnictví v Chorvatsku a na Slovensku. Zajímavé přitom může být, že v roce 2016 mělo Chorvatsko 43 soudců na 100.000 obyvatel, Dánsko jen 6,5.

Spíše či zcela je o nezávislosti českých soudů přesvědčeno 51 procent občanů a 39 procent dotázaných společností. Sami čeští soudci přitom na škále od 0 do 10 označili nezávislost českého soudního systému vysokou známkou 9,2.

Srovnání kromě jiného také ukazuje stabilní veřejné výdaje na soudní systém ve většině členských států. Ve výši vydávaných peněz ale mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly. Při tvorbě rozpočtu ovšem státy velmi často využívají údaje o historických nebo aktuálních nákladech, nikoli skutečnou pracovní zátěž nebo potřeby a žádosti soudů. Celkem 16 členských států využilo k financování soudních systémů finanční prostředky z Evropské unie.

V Česku by podle komisařky Jourové mělo být možné dál zkrátit délku řízení. „To si lidé hodně stěžují a ukazují to i naše tabulky, že zejména občanskoprávní proces je hodně dlouhý,“ upozornila.

České soudnictví by podle ní mohlo využít zkušenost dalších zemí, které výraznějším způsobem využívají informační a výpočetní technologie. Hlavně k tomu, aby soudy lépe komunikovaly s lidmi, „kteří mají v běhu nějakou kauzu, aby lépe věděli, co se čeká“, vysvětlila.

Průměrná délka prvoinstannčního řízení byla v roce 2016 v České republice podle údajů, které dnes komise nabídla, 155 dní, v Dánsku to bylo 21 dnů.


Ze závěrů zprávy podle analytiků Nejvyššího soudu vyplývá:

1. Česká republika vede ve statistikách v aktivitě přijatých, jakož i schvalovaných, předpisů v rámci reformy justice na úrovni procesních předpisů, správy soudnictví, soudních poplatků a právní pomoci a soudců.

2. Česká republika v rámci 28 států Evropské unie zaujímá celkově osmou příčku, pokud se jedná o délku řízení, což je o jednu příčku lepší umístění než v loňském roce, přičemž průměrná délka sporných civilních řízení u soudů prvních stupňů je pod hranicí šesti měsíců. Soudní řízení trvá déle například v Německu, ve Francii, v Dánsku či u našich polských sousedů. Délku řízení na hranici 400 dnů v prvním stupni uvádí například Itálie a Malta.

3. Česká republika si vedla dobře i v případě celkového hodnocení skončených věcí na všech třech stupních v občanskoprávních a obchodních věcech. Skončila celkově na 8. místě v rámci všech zemí Evropské unie, přičemž celková délka řízení je pod 200 dnů na všech stupních. České soudy v tomto směru předběhly i soudy z Německa, Lucemburska nebo Francie.

4. Výkonnost soudnictví je reálně hodnocena především poměrem nápadu a vyřízených věcí soudů rozhodujících v prvním stupni. Poté, co se v roce 2015 zlomil negativní trend, došlo i v roce 2016 k zlepšení a poměr vyřešených věcí se zvýšil. Zvýšení nastalo opětovně nejen v celkovém ukazateli občanskoprávních, obchodních a správních věcí, ale i ve sledované statistice sporných občanskoprávních a obchodních věcí, kde poměr překročil hranici 110 %.

5. Oproti roku 2015 se snížilo i množství věcí, které čekají na rozhodnutí, a to opětovně nejen ve všech oblastech, ale i konkrétně ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech, kdy úroveň jejich počtu zaznamenala nejnižší hodnotu za všechny sledované roky.

6. Ve vztahu k nově sledovaným ukazatelům v oblasti praní špinavých peněz si Česká republika polepšila proti roku 2015, když se nyní umístila na celkovém šestém místě.

7. České justici se i nadále daří využívat ke komunikaci s účastníky řízení moderní informační technologie a podání elektronickou cestou tak jsou možná na soudech všech stupňů. Zlepšení je ovšem vyžadováno v oblasti dostupnosti informací online ve vztahu justičního systému vůči široké veřejnosti.


(čtk, epa)