Kriminalizace předložení falešného důkazu: Obhájci varovali před obstrukcemi na náklady státu

Ještě více otázek přinesl seminář k návrhu nové skutkové podstaty maření spravedlnosti předložením vadného důkazu. Trestný čin žádají státní zástupci, odmítají obhájci a přijímají i odmítají soudci. „Spravedlnosti hledám podstatně delší dobu než vrchní státní zástupce Ištvan. Bylo by dobré dojít ke konsensu. Právní úprava je aplikovatelná tehdy, když je většina přesvědčena, že je dobrá,“ reagoval předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal na úvahy vrchního státního zástupce Ivo Ištvana o spravedlnosti.

Spíše jako jednání ústavně-právního výboru rozšířené o justiční funkcionáře, vrcholné zástupce státního zastupitelství a advokacie se jevil seminář pořádaný v pátek 27. dubna 2018 předsedou ústavně.právního výboru Markem Bendou (ODS) na téma změn trestního zákona a zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti.
Obsahem dvouhodinové diskuse bylo nové ustanovení trestního zákona §347a Maření spravedlnosti navržené v tisku 79/0, který už byl předložen poslanecké sněmovně. Česká justice o zavedení trestného činu maření spravedlnosti opakovaně informovala.

 

Že se vede debata  o problému u tisku až ve sněmovně, ve svém vystoupení kritizoval předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. „Tento problém byl předmětem jednání trestní komise Legislativní rady vlády, avšak závěr nebyl zohledněn. To mě mrzí, tak by to být nemělo,“ uvedl do situace přítomné účastníky semináře Šámal.
odle něho šla debata o tom, že ustanovení o maření spravedlnosti předkládáním padělaných důkazů se týká i „civilu“, kde by se řízení přerušovalo do doby, než soud určí, zda je důkaz padělaný nebo nikoli.

Protahování a obnovy řízení namítáním padělků

To potvrdila soudkyně trestního kolegia Nejvyššího soudu Milada Šámalová, podle které nová skutková podstata bude zasahovat do průběhů všech soudních řízení, kdy bude stranami namítáno falšování a padělání důkazů. Řízení se budou protahovat, protože  pravost listin bude muset být prokazována znaleckými posudky. Podle soudkyně to rovněž povede k obnovám řízení.

Také podle místopředsedy České advokátní komory a prezidenta Unie obhájců Tomáše Sokola má věc rovinu civilní a trestně právní. Podle jeho slov 90% dokumentů předkládají obhájci. Pokud budou listiny namítány za padělané, pak má obhájce problém. „U každé listiny si budou advokáti a obhájci opatřovat prohlášení, že listina není padělaná. Pro advokáty je to problém, ale ty, kteří přišli k soudu lhát, to nezastaví,“ uvedl Tomáš Sokol s tím, že jde třeba i o závěti a další listiny, které obvykle bývají spojeny se svědectvím, takže už nyní se dostáváme ke křivé výpovědi.

Takový soud se vyloučí kvůli podjatosti

Naopak soudce  trestního kolegia Nejvyššího soudu Jiří Říha se postavil za vládní návrh nového trestného činu: „S ustanovením souhlasím a jsem tak v rozporu s předsedou,“ uvedl s tím, že do roku 1990 „to bylo vykryto všeobecnou trestností přípravy“, zatímco nyní máme beztrestnost tam, kde není definována trestnost. Také pokus návodu byl podle soudce Říhy už v trestním zákoně v roce 1950, nový trestní zákon je problém, trestná přestávají být i účastenství, uvedl kriticky ke změnám v trestních zákonech.

K námitkám kolegů o přerušování a prodlužování řízení kvůli zkoumání, zda je důkaz falešný, pak řekl, že to problém není. Podle slov soudce není nutné čekat do skončení a výsledku řízení vedeného na základě trestního oznámení soudu kvůli falešnému důkazu. „Takový soud je vyloučen pro podjatost,“ vysvětlil soudce Říha. „Manipulace s důkazy je trestná napříč světem.
V Rakousku je trestné padělání jak soukromé, tak i veřejné listiny. Podobné ustanovení má Slovensko. Ve státě  Kalifornie je zase trestné ničení důkazů,“ předložil příklady soudce.

Maření zatajováním a mimořádný nástroj obstrukce

O další právní obor pak problém rozšířil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa: „Co daňové řízení a předstírání nebo zakrývání poplatníkem? Spravedlnost lze mařit i zatajováním důkazů. Nebo důkaz nemá vadu, ale je nezákonný a nezákonně předložený. To je také maření spravedlnosti,“ obrátil se k přítomným státním zástupcům. „Z hlediska práva na obhajobu – mohu si vymýšlet, ale jen ústně? Mám více otázek, než odpovědí,“ uvedl předseda Nejvyššího správního soudu k tématu.

Že jde o problém, pak doložil z praxe advokát a rozhodce u rozhodčího soudu Hospodářské komory Lukáš Trojan: „Mám zkušenost, že se čím dál častěji namítá, že listina není podepsaná osobou, která připojila podpis.“ Podle jeho slov v civilním řízení půjde o mimořádně efektivní nástroj obstrukcí na náklady státu.

Podle Lukáše Trojana je návrhem „zasažená plocha významně vykryta jinými podstatami“. Dále ho zaráží definice pachatele nového trestného činu maření spravedlnosti: Je to ten, kdo předloží. Je to tedy obhájce nebo jeho klient? V Listině práv a svobod je psáno, že každá má právo hájit se sám nebo prostřednictvím. Klient vydá pokyn, aby soudu byla předložena listina, ale advokát to za těchto okolností odmítne. „Také Česká advokátní komora má více otázek, než odpovědí,“ uvedl advokát.

Ivo Ištvan v. Pavel Šámal

Podle vrchního státního zástupce VSZ v Olomouci Ivo Ištvana argumentace směřuje k tomu, že by předmětná skutková podstata měla existovat, když navíc podobnou úpravu má řada evropských států. „Je to výsledek úvah, zda chceme u soudu nalézt spravedlnost a za jakých okolností. Státy se snaží o nemožné – aby se spravedlnost nalezla. Mnohdy se ale nenalezne – jsou naváděni svědci ke křivé výpovědi. Fér proces musí být fér se vším všudy. Je frustrující, když vám svědci chodí říkat, že jsou naváděni, co a kdy mají mluvit a naše odpověď je, že je to jen ve fázi přípravy, vy křivě vypovídat nebudete a my vás za to chválíme. „Hodnota nalezení spravedlnosti je tak vysoká, že si to zaslouží,“ uvedl Ištvan k úmyslu zavést nový trestný čin.

Poté, co se v diskusi s reakcemi na své kolegy vystřídali další tři řečníci, vzal si slovo znovu předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal: „Proč to nebylo podrobeno diskusi před tím, než se to dostalo do sněmovny? Ústavně-právní výbor to nevyřeší. Na jeho jednání přijde jen někdo a ten to ovlivní.
Spravedlnosti hledám podstatně delší dobu než vrchní státní zástupce Ištvan. Bylo by dobré dojít ke konsensu. Právní úprava je aplikovatelná tehdy, když je většina přesvědčena, že je dobrá,“ reagoval na již déle než hodinu probíhající debatu bez závěru předseda Nejvyššího soudu.

Otázky, otázky, otázky

Až do konce semináře pak padaly samé otázky: Proč neřekneme, že máme problém? Proč aplikujeme něco ze statusu mezinárodního tribunálu, zeptal se Marek Benda.

Jak se soud vypořádá s trestním oznámením na falšování důkazů? Má ho podat nebo postoupit nebo se s tím vypořádá v rozsudku, když mu nepřísluší rozhodnout, zda došlo k trestnému činu?, ptal se znovu Tomáš Sokol.

Jak moc toto ustanovení chybí? Nevíme, protože tyto případy se nedostanou k soudu, neboť nejde o trestné činy, uvedl státní zástupce VSZ v Olomouci Petr Šereda.

Kdosi nabídl jisté firmě, že vytvoří doklady, díky nimž firma jako poplatník ušetří na daních 500 000. Poplatník takové doklady do účetnictví nezařadil a nic se neděje. Mělo by to být trestné?, vznesl otázku soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Neměla by se do ustanovení doplnit účinná lítost?, reagoval na to Marek Benda.

Také zpravodajka tisku Helena Válková (ANO11) o úpravě zapochybovala. „Když jsem to četla napoprvé, řekla jsem si – dobře. Pak jsem ale začala pochybovat. Je potřeba tato kriminalizace?,“ vznesla i ona otázku. „Chceme argumentaci pro neprávníky. Sněmovna bude rozdělená. Každý argument bude rozhodující,“ uvedla. Na závěrečný návrh Marka Bendy, „vykuchat“ návrh změny trestního zákona o toto ustanovení a přepsat ho, pak Válková řekla: „To se musí promyslet, protože by se to odsunulo v řádu měsíců.“

Irena Válová