Ministerstvo spravedlnosti čelí exekuci, provádí ji exprezidentka Komory Fučíková

Bývalá prezidentka Exekutorské komory Foto: SKCP

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) se dostalo do prekérní situace: od konce dubna je proti němu vedeno exekuční řízení, přičemž jistina vymáhané částky činí bezmála 27 milionů korun, což s příslušenstvím od roku 2013 činí přibližně 40 milionů korun. Výkonem exekuce, kterou nařídil Obvodní soud pro Prahu 2, je pověřena ostravská exekutorka a bývalá prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.

Fučíková České justici potvrdila, že byla pověřena výkonem exekuce vůči MSp, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudů s tím, že o celé věci již informovala ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Bez podrobností o věci samé také uvedla, že MSp podalo dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), který začátkem května navíc ministerstvu vyhověl a odložil vykonatelnost rozhodnutí.

V centrální evidenci exekucí je pak uvedeno, že „jistina činí 25 894 682,00 Kč, úrok z prodlení 8,05% ročně z 25 894 682,00 Kč od 28.12.2013 do zaplacení, náklady právního zastoupení 66 864,60 Kč, náklady předchozího řízení 693 108,33 Kč“.

„V současnosti zmíněná exekuce neprobíhá, exekuční titul byl zastaven Nejvyšším soudem, když ministerstvo složilo požadovanou částku do jistoty na účet exekutorky Pavly Fučíkové do doby, než o dalším postupu rozhodne dovolací soud“, uvedla v neděli mluvčí MSp Tereza Schejbalová.

Jak se resort v situaci ocitl? Ministerstvo se coby zástupce státu jako žalovaná strana účastní soudního sporu se správcem konkurzní podstaty úpadce Union Banka a.s., která je nyní žalobcem. „Podstatou nynějšího sporu je nárok na odškodnění kvůli nezákonnému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z roku 2011. Ten současnému žalobci (tehdy žalovanému) uložil zaplatiti cca 25,8 milionu Kč. Žalobce (tehdy žalovaný) částku zaplatil a současně podal dovolání. S ním byl úspěšný a Nejvyšší soud pravomocný rozsudek zrušil, žaloba byla posléze zamítnuta. Nynější žalobce (tehdy žalovaný) se však již vydání zmíněného plnění, které proplatil na základě právního titulu, který později odpadl (a které je tedy bezdůvodným obohacením), nedomohl,“ vysvětlila v pondělí mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

Union banka zavřela své pobočky v roce 2003, kdy přišla o bankovní licenci a soud ji poslal do konkurzu. V zemi tehdy měla přibližně 130.000 klientů, po prohlášení konkurzu byly uznány pohledávky za 15,1 miliardy korun.

Městský soud v Praze pak v roce 2017 uložil žalovanému státu, aby zaplatil žalobci na náhradě škody částku 25,8 milionu korun – proti rozsudku resort podal zmíněné dovolání a z důvodu opatrnosti při ochraně veřejných prostředků nedošlo k zaplacení uložené částky. „Samotná žalovaná škodní událost vede k úvahám o riziku spojeném s proplacením přisouzeného plnění na základě dovoláním napadeného rozhodnutí. Tyto obavy vzbuzuje zejména fakt, že žalobce se nachází v likvidaci a obdobně jako v případě jeho vlastní škodní události i zde by se mohlo stát, že v případě procesního úspěchu podaného dovolání by již nebylo možné vyplacené prostředky získat zpět,“ dodává Schejbalová. Ministerstvo ve věcném záměru nového civilního řádu navrhuje úpravy, které by dovolání učinily řádným opravným prostředkem a taková situace by pak nenastala.

Ministerstva se do problémů s exekucí nedostávají často, avšak v minulosti již podobný případ nastal například u ministerstva životního prostředí či zahraničních věcí. Pelikánův resort nyní čeká na výsledek řízení u Nejvyššího soudu. „Veškeré kroky proběhly postupem, který zákon předvídá, a s ohledem na ochranu veřejných prostředků. Fakt, že byla po jistou dobu proti ČR exekuce nařízena je důsledkem toho, že rozhodování v exekučním řízení v jisté fázi časově předběhlo rozhodování o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí,“ dodala mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

(pd)