Analýza: ČR selhává ve vymáhání specifických práv EU

Spíše či zcela je o nezávislosti českých soudů přesvědčeno 51 procent občanů a 39 procent dotázaných společností

Tuzemská justice si ve statistikách, grafech a žebříčcích podmínek justice, výsledků a nástrojů Evropské unie vede průměrně. V elektronizaci justice je na tom tradičně velmi dobře, naopak v oblastech, kterým EU přikládá mimořádný význam, s výjimkou ochrany spotřebitele, selhává. Justice je na dobré úrovni přes absenci vymožeností jako genderismus, sociální sítě, tisíce právníků a miliony investic, vyplývá z dokumentu EU Srovnání justice za rok 2018.

O dokumentu již Česká justice informovala. Nyní přinášíme jeho bližší analýzu. Předmluvu k publikaci sepsala  komisařka pro justici, spotřebitele a genderovou rovnost Věra Jourová. Publikace sestává ze 64 stran grafů, tabulek a žebříčků proložených krátkými komentáři. Grafy a sebraná data jsou ovšem neaktuální – porovnávají léta 2015 a 2016. V disciplínách EU pak počítají průměr z let 2013 – 2016.

Takto se ČR v roce 2016 ocitla na šestnáctém místě v délce prvoinstančních řízení občanských, obchodních a správních. Tato délka činí pod 200 dnů.  Za ČR zůstaly například i Itálie a Francie, úplně poslední je Kypr s délkou řízení před obecnými soudy nad 800 dní. Řebříček naopak vede Dánsko. Také v počtu neskončených řízení na sto obyvatel se ČR nachází v polovině řebříčku.

Dále je publikací hodnocena efektivita ve „specifických oblastech EU“, na kterých této organizaci záleží. Jde konkrétně o soutěžní právo, průmyslové vlastnictví EU (trademark), ochrana spotřebitele a praní špinavých peněz. Žebříčky jsou tentokrát sestaveny podle průměru braného za tři roky od roku 2013 do roku 2016.

Dánsko a ČR propadají v soutěžním právu

Česká republika podle grafu i podle komentáře selhává ve vymáhání soutěžního práva. EU změřila délku trvání případu proti rozhodnutí národního soutěžního orgánu, tedy přezkumu rozhodnutí národního soutěžního úřadu a Česká republika je předposlední s délkou řízení 2 500 dní. Za ČR se umístilo Dánsko, které vede výše zmíněný žebříček řízení před obecnými soudy. Spor podle evropského soutěžního práva však v Dánsku naopak trvá přes 3000 dní. Prvenství naopak zaznamenala Velká Británie následovaná Chorvatskem a Rakouskem.

Situace je podobná, co se týče zákonů týkajících se elektronických komunikací, jejichž cílem je podle komentáře EU zlepšení konkurence, podpora jednotného trhu, generace investic, inovace a růstu. Na spotřebitele pak má mít vymáhání této legislativy blahodárný vliv zvýšením kvality služeb a snížením cen. V této disciplíně je ČR třetí od konce s délkou řízení – přezkumu přes 1000 dní. Za ČR je Kypr a Portugalsko. Žebříček naopak vede Estonsko, Dánsko a Maďarsko.

Ani v průmyslovém vlastnictví a ochraně značek si ČR nevede příliš dobře, v délce řízení v těchto sporech o porušení práv je šestá respektive třetí od konce, protože Belgie, Velká Británie a Kypr vůbec pro hodnocení nedodaly data. V této disciplíně se však ČR podařilo zkrátit délku řízení v roce 2015 a 2016 o 400 dní oproti roku 2014. Žebříček vede Malta, Maďarsko a Německo.

V řízení proti špinavým penězům na pátém místě

Trochu lépe se daří vypořádat se v ČR s další prioritou EU, se spotřebitelskými spory, kde se Česká republika umístila v délce soudního řízení pátá od konce. Za ní jsou Dánsko, Polsko i Francie. Co se týče spotřebitelských sporů vykazuje ČR naopak dobré umístění ve správním rozhodování institucí pro ochranu spotřebitelů, kde učinila takové skokové zkrácení řízení, že by v roce 2016 aspirovala na první místo v tabulce. Vzhledem ke stavu v letech 2014 a 2015 ovšem tabulku vedou Rumunsko, Chorvatsko a Slovinsko.

Velmi době si ČR vede naopak v případech, které se týkají praní špinavých peněz a financování terorismu. Česká republika se pohybuje v délce řízení na pátém místě za Estonskem, Belgií, Bulharskem, Rakouskem a Lucemburskem. Všechny tyto země rozhodují případy praní špinavých peněz v první instanci pod 200 dní. Na chvostu žebříčku je pak Itálie, Maďarsko a LV. „Efektivní boj proti praní špinavých peněz je zásadní v ochraně finančního systému, spravedlivé soutěže a v prevenci negativních ekonomických důsledků,“ komentuje disciplínu EU.

ČR zaostává v genderismu a specifických skupinách

Ještě v jedné disciplíně ČR zaostává – v on-line podávání cílených informací o justici  „specifickým skupinám společnosti“. V tomto případě jde o děti, invalidní osoby a „nerodilé mluvčí“, což mají být zřejmě cizinci, kteří neumí řeč daného státu. V této disciplíně si ČR připsala pouze jeden bod, a to za vzdělávání a informování o právech všech, protože česká justice neposkytuje cílené on-line informace různým „specifickým skupinám osob“. Ocitla se tak spolu s Finskem na konci žebříčku.  Všechny body, které bylo v této disciplíně získat, obdržely pouze tři země: Belgie, Itálie a Lotyšsko.

Naopak Česká republika už tradičně zaujala přední místo v elektronizaci justice – a je to dokonce místo první, kdy získala nejvíce bodů spolu s Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na rozdíl od některých zemí ČR nepoužívá systém informování o změně stavu věci prostřednictvím automatického e-mailu nebo sms nebo použití sociálních sítí jako pracovního nástroje justice a například ani ve výcviku zaměstnanců justice v „citlivých věcech genderových“ nezaujímá první místo jako Německo, Itálie a Portugalsko.

Přes absenci vymožeností a peněz

Přes absenci uvedených vymožeností Česká republika nakonec v délce sporných řízení civilních a obchodních  ve všech třech instancích obsadila osmé místo za dobu pod 200 dní a ocitla se za Nizozemím, Slovenskem a  Rakouskem. Na konci je naopak Malta EL a Itálie, která přes všechny zavedené vymoženosti justičního systému potřebuje v průměru 1 400 dní k rozhodnutí ve sporných věcech ve všech třech instancích. Itálie je rovněž čtvrtá po Kypru, Řecku a Lotyšsku co do množství právníků na 100 tisíc obyvatel (téměř 400), zatímco Česká republika disponuje pouze 100 právníky na 100 tisíc obyvatel.

V počtu soudců 28 na sto tisíc obyvatel je ČR na šestém místě v EU za Chorvatskem, Slovinskem, Bulharskem, Lotyšskem a Maďarskem. Nejméně soudců je naopak v Dánsku, Irsku a Velké Británii. V přesném středu – na čtrnáctém místě je ČR ve výdajích na soudnictví (nikoli na justici), které činí a 0,3% HDP.

Nejvíce peněz investuje do soudnictví Bulharsko (0,6% HDP), Polsko a Slovinsko. Nejméně peněz jde do soudnictví v Irsku, Dánsku a na Kypru (0,1%.HDP)

(ire)