Babiš může podle státního zástupce veřejně beztrestně říkat „nepravdu“

Premiér Andrej Babiš Foto: Facebook

Překvapivým verdiktem ukončilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podání trestního oznámení na premiéra Andreje Babiše pro trestný čin křivého obvinění. To na něj podala žalobkyně Městského státního zastupitelství Dagmar Máchová, obviněná v takzvané kauze Beretta. Babiš přitom při loňské předvolební diskusi v České televizi prokazatelně použil nepravdivé informace, když řekl, že si Máchová společně s detektivem pražské policie Pavlem Nevtípilem vymysleli jeho stíhání v kauze dotačního podvodu, známějším pod názvem Čapí hnízdo.

„Zamítá se.“ Tak rozhodl žalobce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Vychyta o stížnosti své profesně starší kolegyně Dagmar Máchové. Ta podala vloni na podzim na Andreje Babiše trestní oznámení kvůli křivému obvinění. Reagovala tak na Babišovo prohlášení v loňské říjnové předvolební superdebatě v České televizi. Tam Babiš na její adresu konkrétně prohlásil, že policista, který okradl podnikatele Sittu o firmu Neograph, ve spolupráci s mafií na městském státním zastupitelství společně s paní Máchovou „účelově vymysleli jeho trestní stíhání“.

Žalobkyně Máchová dozorovala případ výroby předražených pražských jízdenek firmou Neograph, respektive Nevtípil vyšetřoval a Máchová dozorovala možné ekonomické delikty v této firmě. Kauza vyvrcholila převzetím Neographu jiným vlastníkem.

Jak se po Babišových výrocích v televizi ukázalo, žalobkyně Máchová neměla s vyšetřováním Čapího hnízda nikdy nic společného a vyšetřovatel Nevtípil vycházel při zahájení úkonů v trestním řízení ohledně Čapího hnízda ze dvou trestních oznámení. Politik tedy použil ve veřejném vystoupení zjevnou nepravdu. Ale postižen za to dle názoru policie i státního zastupitelství být nemá.

Ani způsob vypořádání se s trestním oznámením Máchové nezapadá do rámce standardního vyšetřování. Nejprve její oznámení odložil bez řádného prozkoumání a odůvodnění detektiv Marek Valenta s tím, že ho kvalifikovaně posoudil a vyšetřil, a že nezjistil skutečnosti napovídající tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení.
Máchová proti jeho rozhodnutí podala stížnost a státní zastupitelství Valentovi nakázalo zahájit trestní řízení. Policista původní Máchovou uvedený trestný čin křivého obvinění překvalifikoval na přečin pomluvy.
Trestní zákoník na takový přečin myslí sazbou odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti, dopustí-li se jej pachatel potrestán tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Z průběhu řízení vyplývá, že policista Valenta neřešil samu podstatu možného trestného činu, ale začal hledat skulinky, jak z jasných nepravdy vyřčené na adresu Máchové v televizi Babiše vyreklamovat. A došel k tomu, že jen prokázání skutečnosti, že se v konkrétním případě jednalo o sdělení hanlivých, neověřených a nepravdivých údajů, které byly způsobilé přivodit ohrožení napadených osob, policii k zahájení stíhání autora výroků neopravňuje.
Podle Valenty zavinění obviněného musí zahrnovat i skutečnost, že sdělený údaj je nepravdivý a současně způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou u spoluobčanů, inspiroval se Valenta jedním z judikátů Nejvyššího soudu.

Argumentaci pak dotáhl do naprosté dokonalosti vývodem, aby mohl být v médiích zveřejněná informace označena za nepravdivou, musí podle něj jít o údaj ověřitelný. „Skutečnost, že určité údaje byly hanlivé, neověřené a nepravdivé a současně způsobilé přivodit značné ohrožení vážnosti napadených osob, charakterizuje objektivní stránku stránku trestného činu pomluvy. Ale ta sama o sobě nevypovídá nic o tom, zda o uvedené povaze údajů dotyčný věděl, a zda byl srozuměn s následkem, který jejich šíření mohlo vyvolat,“ napsal při odložení trestního oznámení Máchové komisař Valenta.

Zjednodušeně řečeno, neexistují důkazy, že Andrej Babiš neříkal ve vysílání České televize nepravdivé informace na adresu Máchové. Ony ale přitom jednoznačně existují.
Žalobkyně Máchová si proti rozhodnutí komisaře Valenty podala stížnost na státní zastupitelství. „Stěžovatelka uvedla, že policejní orgán v rámci prověřování nevyslechl podezřelého Andreje Babiše, a nemohl se tak dost dobře seznámit se všemi okolnostmi významnými pro vyhodnocení subjektivní stránky v úvahu připadajících trestných činů. V této souvislosti stěžovatelka rovněž nesouhlasí s tím, že by bylo možné výpověď podezřelého nahradit jinými (listinnými) důkazy, a poukazuje na to, že většina veřejných informačních zdrojů, z nichž mohl podezřelý čerpat, náležela v rozhodné době právě podezřelému a tento je nyní spravuje prostřednictvím svěřeneckého fondu, přičemž je obecně známo, že v tomto směru nejde o objektivní zdroje informací,“ stojí v úředních dokumentech.

Máchová také znovu zdůraznila, že její postup ve zmiňované trestní věci Neograph byl vždy, a to i Ústavním soudem, shledán zákonným. Tyto informace byly podle Máchové v mediálním prostoru dostupné a Andrej Babiš se s nimi mohl kdykoli seznámit. Máchová napadla i překvalifikování původního křivého obvinění na přečin pomluvy.

Žalobce Jan Vychyta se pak ale v plné míře ztotožnil s rozhodnutím komisaře Valenty a stížnost Máchové zamítl. „Je zřejmé, že policejní orgán v návaznosti na pokyny jemu uložené postupoval v rámci prověřování zcela standardním způsobem, bez průtahů prověřil trestní oznámení a provedl prověřování ve smyslu směřující k řádnému objasnění věci, zejména vyslechl poškozenou a opatřil dostupné listinné důkazy, přičemž na základě vyhodnocení takto shromážděného důkazního materiálu dospěl k závěru, že ve věci nemůže s ohledem na její povahu jít o podezření ze spáchání trestného činu a současně není na místě vyřídit ji jiným způsobem,“ napsal Vychyta v odůvodnění zamítnutí stížnosti.

A podotkl, že aniž by blíže rekapituloval skutkové a právní závěry policejního orgánu obsažené v dostatečném a rozsahu, tak dokazování policistou považuje za zcela dostatečné. Výslech Babiše prý podle něj byl možný, ale ne nutný (například novinář je kvůli podezření z křivého obvinění či pomluvy standardně na výslech předvoláván – pozn. red.).  Podle Vychyty je navíc pomluva úmyslným činem a úmysl u Babiše úmysl absentoval. „Jednání podezřelého vykazuje deficit jak objektivní, tak ale zejména subjektivní stránky trestného činu. Považuji za nutné připomenout, že podezřelý se předmětného výroku dopustil v době, kdy již stěžovatelka sama byla trestně stíhána v tzv. kauze Beretta, což mělo vést k jejímu dočasnému zproštění výkonu funkce a ve svém důsledku pak k jejímu přeřazení na jiné oddělení Městského státního zastupitelství v Praze, to vše za intenzivního mediálního pokrytí,“ odůvodnil hlouběji zamítnutí stížnosti Máchové žalobce Vychyta. Tato skutečnost podle něj může sama o sobě vést k pochybnostem, zda mohl být předmětný výrok způsobilý přivodit stěžovatelce závažnější újmu, a to jak v pracovní, tak i mimopracovní sféře. „V této souvislosti je třeba podotknout, že případnou obhajobu podezřelého spočívající v tom, že údajně zostřené vztahy mezi stěžovatelkou a jí blízkými osobami nejsou způsobeny ani tak jeho výrokem, ale právě samotným trestním stíháním stěžovatelky a jeho mediální prezentací, by v podstatě nebylo možno spolehlivě vyvrátit,“ tvrdí Vychyta.

Dále konstatuje, že Máchová byla kvůli obvinění v kauze Beretta i svému dozorovému postupu v případu Neograph podrobena nepřehlédnutelnou kritikou ve veřejném prostoru. Proto prý není na stole ani otázka zavinění. „Na tomto závěru nemohou nic změnit ani případné námitky stran neobjektivního, tendenčního či selektivního zpracování zmiňovaných kauz ze strany médií, případně omezení práva materiální obhajoby plynoucí mimo jiné z uvedených ustanovení tr. zákoníku. V souvislosti s poslední jmenovanou skutečností si přitom dovolím podotknout, že stěžovatelce je jakožto státní zástupkyni známo, že obhajoba v trestních věcech je nikoli zřídka vedena v osobní rovině, přičemž terčem ataků obhajoby je povětšinou právě státní zástupce,” pokračuje ve vysvětlení, proč nelze Babiše stíhat státní zástupce Vychyta. Jakkoli podle něj není namístě tyto vzorce chování schvalovat či podporovat, dovedeno ad absurdum, “každý obviněný, který v rámci svého výslechu uvede, že v jeho věci jde o ´výmysl´ či ´účelovou konstrukci´ státního zástupce, by se dopouštěl trestného činu, což vnímání a výkladu uvedených skutkových podstat přinejmenším v současné době neodpovídá”. Vychyta případ uzavřel s tím, že policistovi Valentovi není co vytknout, a že se má Máchová “svých domnělých práv” domáhat civilní žalobou.

Dagmar Máchová podle informací České justice s takovýmto závěrem nesouhlasí a požádá o dohled pražské Městské státní zastupitelství. Z analýzy rozhodnutí vyplývá, že se žalobce Vychyta vůbec se nezabýval tím, že Babišův výrok na adresu Máchové byl stoprocentně nepravdivý, protože Máchová kauzu Čapí hnízdo nikdy nedozorovala. Z odůvodnění stížnosti dále plyne, že úmyslem Andreje Babiše nebylo někoho pomluvit, ale vyhrát volby do Poslanecké sněmovny. Tudíž sama podstata trestného činu či přečinu, který Máchová jednoznačně doložila, jaksi vysublimovala.

Jan Hrbáček