Rath podal stížnost na Bradáčovou, tají podle něj vztah s vyšetřovatelem jeho případu

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová Foto: Senát

Analogií intimního vztahu soudkyně Sylvy Mašínové s Miroslavem Peltou argumentuje ve své věci exhejtman David Rath. Vztah soudkyně a fotbalového manažera přirovnal ke vztahu vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové a policejního vyšetřovatele jeho případu Petra Vincenze. Jde o Rathovu reakci na usnesení, kterým Bradáčová zamítla Rathovu stížnost pro podjatost vrchní státní zástupkyně v Praze.

David Rath podal stížnost proti usnesení Bradáčové k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně 31. května 2018. Česká justice ji má k dispozici.

Podle exhejtmana se vrchní státní zástupkyně v Praze se stížností na její podjatost nevypořádala a své rozhodnutí nijak nezdůvodnila. To je podle něj v rozporu s nálezy Ústavního soudu: „V jím posuzované věci se státní zástupce omezil na konstatování, ,zjištěné okolnosti plně odůvodňují vydání tohoto usnesení´, tj. šlo o obdobný přístup k vypořádání se s námitkami obviněného resp. obžalovaného, jako v případě nyní napadaného Usnesení. Ústavní soud takový přístup razantně odmítl,“ cituje Rath pro Nejvyšší státní zastupitelství jeden z nálezů.

Oproti stížnosti na podjatost Bradáčové pro její „výroky, nepravdivé informování i porušování presumpce neviny“ David Rath nyní dodává další důvod, proč by se měla Bradáčová z Rathova případu vyloučit: „Nad rámec uvedeného obžalovaný zmiňuje, že vrchní státní zástupkyně vytrvale zamlčuje, že na úkonech předpřípravného řízení ve věci MUDr. Davida Ratha se jako policejní orgán podílela osoba jí blízká, pan Petr Vincenz. V návaznosti na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu, například ve věci kárného řízení proti soudkyni Sylvě Mašínové, v němž soud uznal paní soudkyni Mašínovou vinnou z toho, že neoznámila v případu podjatost, protože v minulosti udržovala důvěrný vztah s panem Miroslavem Peltou. Podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Karla Šimky porušila povinnosti soudce a zavdala příčinu ke snížení důvěry v soudnictví. Soud vyčetl Mašínové, že měl případ nádech klientelismu,“ uvádí David Rath souvislost s aktuálně kárně odsouzenou soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 9 Mašínovou.

Osobní poměr státního zástupce s policistou v. podjatost

Podle Ratha je nespravedlivé, když je státní zástupce ve vztahu rovnou s vyšetřovatelem případu, nad kterým vykonává dozor: „Ve zcela analogickém případě, kde došlo k zamlčení blízkého vztahu vrchní státní zástupkyně a vyšetřujícího policisty Petra Vincenze, bylo také namístě, aby vrchní státní zástupkyně oznámila existenci tohoto vztahu a z rozhodování v daném trestním řízení se vyloučila. Obžalovaný nevidí žádný důvod, proč podjatost státní zástupkyně má být posuzována podle nesrovnale mírnějších kritérií, než podjatost resp. pochybnost o této podjatosti v případě soudců. Obžalovanému se nejeví jako spravedlivé, že na soudce jsou kladeny daleko vyšší nároky co do vztahu k účastníkům řízení než na státní zástupce, když navíc ve zde posuzovaném případě se jednalo i přímý, blízký a intimní vztah státního zástupce k policejnímu orgánu,“ uvádí ve stížnosti.

Exhejtman David Rath Foto: Facebook

V Rathově stížnosti jsou osoby blízké státní zástupce a policista: „Je zde řešena myslím zajímavá otázka, zda dozorující státní zástupce může mít osobní poměr s vyšetřujícím policistou, a jaký to má dopad na jeho případnou podjatost,“ uvádí k tomu advokát Davida Ratha Adam Černý. Podle stížnosti proti usnesení Bradáčové se vrchní státní zástupkyně v Praze pomocí nepravdivých výroků o Rathově případu „snaží zastřít případná pochybení v přípravném řízení, jež jsou jí ze strany obžalovaného vytýkána, což je pochopitelné, neboť na těchto úkonech se podílela osoba blízká vrchní státní zástupkyně, a to policista pan Petr Vincenz“.

Dohození Ratha do Ústí a fér proces

Jenže z případu by mohlo vyplynout, že i nejvyšší státní zástupce je podjatý, když navrhl do funkce Bradáčovou, proti které stížnost Ratha míří a které před tím NSZ případ Davida Ratha postoupilo ke Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem přes nepříslušnost tohoto státního zastupitelství: „K námitce toho, že do funkce vrchní státní zástupkyně VSZ v Praze byla JUDr. Lenka Bradáčová jmenována právě v souvislosti s kauzou obžalovaného, posledně jmenovaná neuvádí opět v zásadě nic. Paušálně tuto možnost odmítla s tím, že argumentace článkem JUDr. Koudelky je irelevantní,“ uvádí se doslova ve stížnosti Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Stav, kdy jsou státní zástupci propleteni vzájemnými kabinetními vztahy a jako spřažené osoby si účelově dohazují případy, je ještě horší, než vztah milenecký. Takový vztah se blíží konspiraci, kterou orgány činné v trestním řízení jinak rády operují.

Na situaci v případu Rath advokát, ústavní právník a někdejší funkcionář Nejvyššího státního zastupitelství Zdeněk Koudelka upozornil už v roce 2016: „Na kauze Rath se ukázalo, jak  Nejvyšší státní zastupitelství za Pavla Zemana umí přihrávat kauzy. Ať je vina Davida Ratha jakákoli, má právo na férový proces. V rámci férového procesu je nutné dodržovat příslušnost státního zastupitelství. Středočeský hejtman jednání, které je mu kladeno za vinu, činil ve Středočeském kraji nebo v sídle kraje v Praze. Přesto bylo dáno přípravné řízení této věci na severočeské Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde byla náměstkyní pro trestní řízení Lenka Bradáčová, ze které chtěl nejvyšší státní zástupce učinit vrchní státní zástupkyni v Praze. Přitom bylo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem nepříslušné. Což uznalo, když věc postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Ovšem až poté, co se Lenka Bradáčová na případu proslavila. Mediální sláva nepříslušného státního zastupitelství a jeho zaměstnanců, je právně mrzká. Jak je tato kauza pro nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana citlivá, dokazuje, že jsem od něj jako státní zástupce dostal 5. 6. 2012 písemnou výtku za to, že novináři užili můj článek ,Rath má právo na férový proces´ (Trestní právo 6/2012, s. 4-5),“ napsal Zdeněk Koudelka.

Soud uznal Ratha v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek o rok později zrušil kvůli použitým odposlechům. Krajský soud se tak musel trestní kauzou znovu zabývat. Rozsudek by měl soud vynést 27. června.

Irena Válová