VSZ v Olomouci: Za rok dodala NCOZ jediný případ, vyhledávací činnost útvaru je nulová

Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Foto: archiv

Zdrcující kritice podrobilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci činnost předloni vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV ve své výroční zprávě o činnosti. Nulová vyhledávací činnost, žití z minulosti a z podnětů státních zástupců. Policie je přetížená, neschopná tvořit týmy, neschopná získat data a technicky zaostalá, uvádí zpráva VSZ v Olomouci.

Z Olomouce tvrdě kritizovaná Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV (NCOZ SKPV) je výsledkem tzv. reorganizace policie a vznikla sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV k 1. srpnu 2016. Ředitelem NCOZ SKPV je plk. JUDr. Michal Mazánek.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci kritizuje stav nového útvaru už druhý rok: „V rámci činnosti NCOZ SKPV pokračoval trend, který byl konstatován již v předchozí výroční zprávě, a sice prakticky nulová či zcela mizivá vyhledávací činnost policejního orgánu, když drtivá většina trestních věcí napadlých v roce 2017 tvořily případy či poznatky vyloučené z jiných trestních kauz k samostatnému projednání a zbytek představovaly případy, v nichž bylo trestní řízení zahájeno na základě došlých trestních oznámení či jiných vnějších podnětů  – včetně pokynů státních zástupců,“ uvádí se ve Zprávě podepsané vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem.

Neschopnost vytvářet týmy, neschopnost získat data

Podle Výroční zprávy o činnosti VSZ v Olomouci byla za rok 2017 „evidována pouze jedna věc, v níž byly úkony trestního řízení zahájeny na základě vlastní vyhledávací činnosti policejního orgánu“. „Jedním z důvodů popsaného stavu, který přetrvává již nejméně dva po sobě jdoucí roky, je zjevné přetížení NCOZ SKPV, které se projevuje také neschopností vytvářet pracovní týmy složené z většího počtu zpracovatelů, které by delší dobu pracovaly na objasnění rozsáhlých trestních kauz a umožnily je zpracovat v přiměřených lhůtách. Takové pracovní týmy v rámci NCOZ SKPV sice existují, avšak jedná se spíše o výjimečné případy, kdy posílení takových týmů se zpravidla projeví negativně v jiných trestních kauzách,“ hodnotí VSZ v Olomouci poměry u celonárodního útvaru.

Jak dále stojí ve Zprávě, negativně se projevuje neschopnost rychle extrahovat elektronická data a následně je analyzovat. Příslušné expertní útvary Policie ČR nejsou podle Zprávy schopny držet krok s trendy, technickým pokrokem a faktem, že komunikace se v naprosté většině odehrává virtuálně. „Na druhou stranu je třeba dodat, že k dílčím zlepšením, zejména v oblasti možností samotné extrakce dat, došlo, kdy je zjevné, že se útvary Policie ČR intenzivně zabývají možnostmi průniku do různých zašifrovaných či zakódovaných nosičů dat apod., což je nepochybně nezbytný předpoklad následné analýzy takto získaných dat (a tedy lze plně chápat prioritní aktivitu v této oblasti), avšak stejně tak je třeba důsledně řešit i krok navazující na extrakci dat, kterým je analýza velkého množství dat, dodává k tomu Zpráva VSZ v Olomouci.

Systém umožňuje úniky a kryje pachatele

Výroční zpráva VSZ v Olomouci obsahuje rovněž zneklidňující varování ohledně pokračujících úniků z trestních spisů. Z náznaků i z úvahy o nedůvodnosti systému evidence spisů pak vyplývá otázka: Jsou snad úniky ze spisů záměrem samotného systému?

Přes opakovaná upozornění si situace v únicích nelepší: „V rámci agendy objasňování úniků informací od orgánů činných v trestním řízení a zneužívání pravomocí těchto orgánů jsou opakovaně zjišťovány závažné skutečnosti, které umožňují či usnadňují páchání této trestné činnosti na jedné straně a naopak výrazně znesnadňují odhalování pachatelů, přičemž stále nedochází ke zlepšení situace a podobné nedostatky se objevují dlouhodobě (přestože je na ně upozorňováno opakovaně),“ konstatuje Zpráva z Olomouce.

Podle VSZ v Olomouci mezi tyto skutečnosti patří zejména nedostatečná ochrana údajů pocházejících z trestních spisů, informačních systémů a databází Policie ČR a vůbec nakládání se spisovými materiály (způsob fyzického uložení spisů u zpracovatelů, evidence přístupu jednotlivých osob ke spisům a k jednotlivým listinám, rozsah seznamování se se spisy různými osobami, rozsah přístupových práv k datům v informačních systémech a databázích, způsob provádění lustrací atd.) a dále zneužívání systému tzv. blokací v informačních systémech a databázích Policie ČR. „Kdy je opakovaně zjišťováno zneužívání tohoto systému, aniž by bylo zřejmé, proč tento systém vůbec ve stávající podobě existuje,“ dodávají k tomu státní zástupci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Irena Válová