Evropští advokáti: Pomoc nelegálním přistěhovalcům nelze kriminalizovat

Prezidentem CCBE je český advokát Antonín Mokrý Foto: CCBE

Proti omezování činnosti advokátů a poskytování právní pomoci přistěhovalcům včetně nelegálních a jejich kriminalizaci vystoupili evropští advokáti sdružení v Radě evropských advokátních komor. Opírají se o usnesení Výboru Evropského parlamentu o předcházení kriminalizace humanitární pomoci. Výbor zase odkazuje k dubnovému „pokroku v globálním paktu OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících“.

Rada evropských advokátních komor (CCBE) svým aktuálním prohlášením reaguje na některé země, které mění legislativu tak, že má údajně kriminalizovat právní pomoc přistěhovalcům a žadatelům o azyl a mezinárodní ochranu jakožto i humanitární pomoc těmto osobám ze třetích zemí.

Evropští advokáti upozorňují na Listinu základních práv Evropské unie, kde je právo na azyl základním právem: „Je třeba připomenout, že článek 18 Listiny základních práv EU zakotvuje právo na azyl jako základní právo v rámci právního řádu EU. Článek 47 Listiny EU pak zaručuje právo na účinnou právní ochranu a účinný přístup ke spravedlnosti a článek 48 zaručuje presumpci neviny a právo na obhajobu jako základní principy práva Evropské unie. Omezení činnosti advokátů v oblasti migrace, které ukládá vnitrostátní právo, musí být tudíž vždy v souladu s těmito základními právy. Stejně jako poskytování humanitární pomoci, ani poskytování právní pomoci advokáty nemůže být kriminalizováno. Přístup ke spravedlnosti je základním právem, jež je zaručeno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a je považováno za jeden ze základních pilířů právního státu,“ uvádějí evropští advokáti ve stanovisku.

Jde o maďarský zákon „Stop Sorosovi“

Takovou zemí, na kterou „sedí“ prohlášení advokátů je například Maďarsko: „CCBE zaregistrovala nedávný legislativní vývoj v řadě zemí Evropské unie, jenž má za cíl kriminalizovat poskytování pomoci nelegálním migrantům. CCBE chápe, že se tato iniciativa snaží předcházet organizovanému obchodu s lidmi. Na druhou stranu si však CCBE přeje vyjádřit své značné znepokojení ohledně omezování lidských práv a práva na obhajobu, které by mohlo z těchto legislativních iniciativ pramenit,“ uvádí advokáti v prohlášení, které se ztotožňuje se stanoviskem Amnesty International i s názorem českých neziskových organizací.

Podle Amnesty International legislativní balíček s názvem „STOP Soros“ předložený vládou maďarskému parlamentu letos v únoru, vyžaduje národní bezpečnostní prověrku a vládní povolení pro nevládní organizace, které „podporují migraci“.

Jak dále maďarskou legislativu popisuje Amnesty International, maďarská vláda by „identifikovala“ nevládní organizace, které považuje za „podporující migraci“. Zákon by vyžadoval, aby nevládní organizace získaly povolení ministra vnitra k plnění svých základních funkcí. „Tato práce zahrnuje kampaňování, ,ovlivňování soudů´, přípravu informačních materiálů, organizování sítí a nábor dobrovolníků s cílem sponzorovat, organizovat nebo jinak podporovat vstup a pobyt osob hledajících mezinárodní ochranu. Ministr vnitra by následně zapojil národní bezpečnostní složky, aby provedly bezpečnostní prověrky. Tento postup může trvat až devět měsíců,“ uvádí ve stanovisku Amnesty International, ke kterému se připojilo 35 nevládních neziskových organizací z České republiky.

Státy mají uzákonit formy pomoci přistěhovalcům

Zákon Stop Sorosovi schválili maďarští poslanci v červnu. V reakci na to navrhl 29. června 2018  Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci v této souvislosti usnesení o předcházení kriminalizace humanitární pomoci. V usnesení se odkazuje například ke směrnici Rady, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu, ale současně také ke svému usnesení ze dne 18. dubna 2018 o pokroku v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a o uprchlících.

Výbor Evropského parlamentu například vyjadřuje obavy nad nezamýšlenými důsledky balíčku proti převaděčství pro občany, kteří poskytnou humanitární pomoc migrantům, a pro sociální soudržnost přijímající společnosti jako celku a  vyzývá členské státy, aby výjimku pro humanitární pomoc, kterou umožňuje směrnice o napomáhání, provedly ve vnitrostátním právu a aby zavedly odpovídající systémy pro sledování vymáhání a účinného uplatňování balíčku proti převaděčství v praxi, a to prostřednictvím shromažďování a zaznamenávání údajů na každoroční bázi o počtu lidí zatčených za napomáhání na hranicích a ve vnitrozemí, o počtu zahájených soudních řízení, počtu odsouzených osob, a dále informací o způsobu rozhodování o trestu a důvodech pro ukončení vyšetřování.

Závěrem usnesení Výbor „naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala pokyny pro členské státy, které by specifikovaly, které formy napomáhání by neměly být kriminalizovány, s cílem zajistit jednoznačné a jednotné uplatňování stávajícího acquis, zejména čl. 1 odst. 1 písm. b) a čl. 1 odst. 2 směrnice o napomáhání, a zdůrazňuje, že díky jednoznačnosti parametrů bude zajištěna větší soudržnost trestněprávní regulace napomáhání v jednotlivých členských státech a omezena nežádoucí kriminalizace“.

Advokáti: Pomoc nelegálním migrantům nelze kriminalizovat

Rada evropských advokátních komor usnesení Výboru Evropského parlamentu dále rozvíjí po právní stránce a zdůrazňuje, že článek 1 bis Lisabonské smlouvy zakotvuje princip právního státu jako jednu ze základních hodnot Unie: „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů,“ citují advokáti Lisabonskou smlouvu.

Z Lisabonské smlouvy podle advokátů plyne, že kriminalizace právní pomoci je neuskutečnitelná, i kdyby šlo o nelegální přistěhovalce: „CCBE tudíž připomíná, že v rámci Evropské unie nemůže být žádný právní předpis přijat, vykládán ani aplikován způsobem, který by omezoval možnost advokáta poskytovat právní pomoc jakýmkoliv klientům, a to bez ohledu na jejich původ nebo způsob, jakým se dostali na území EU,“ uvádí evropští advokáti.

Irena Válová