Nejvyšší soud: Nezavíráme oči před dopady rozhodnutí v kauze H-System

Po úterní tiskové konferenci Nejvyššího soudu k rozhodnutí v případu H-System se na adresu tuzemské nejvyšší soudní instance snesla vlna kritiky z mnoha stran. Mluvčí Petr Tomíček nyní zaslal České justici prohlášení, ve kterém znovu vysvětluje některé okolnosti rozhodnutí. Text přinášíme v plném znění.


Nejvyšší soud nezavírá oči před dopady rozhodnutí, kterým jeden z jeho senátů občanskoprávního a obchodního kolegia nařídil Stavebnímu bytovému družstvu Svatopluk, tvořenému částí klientů zkrachovalého H-Systemu, vyklidit nemovitosti ve středočeských Horoměřicích, zejména citlivě vnímá přenesení problému na jednotlivé rodiny, členy družstva, jež se ocitají ve složité sociální situaci, kterou bude nutno odpovídajícím způsobem vyřešit. Ostatně, jak je uvedeno už v samotném závěru odůvodnění rozsudku, Nejvyšší soud nepřehlíží, že tito lidé jsou sami oběťmi situace, která má svůj prvopočátek už na konci 90. let minulého století. I proto se Nejvyšší soud snaží od okamžiku, kdy bylo možné rozsudek zveřejnit, veřejnosti vysvětlit okolnosti, které takové rozhodnutí doprovázely, z čeho vycházelo. Právě proto, zcela výjimečně, uspořádal k prezentaci svého rozhodnutí v úterý 24. července tiskovou konferenci, právě proto předseda senátu JUDr. Zdeněk Krčmář předstoupil před média a vysvětloval celou genezi této kauzy, která má ve skutečnosti více než tisícovku poškozených, jenž by měli být spravedlivě odškodněni podle práva, rovným dílem.

Soudy nemohou rozhodovat na základě společenské poptávky nebo poptávky ze strany politiků. Jejich úkolem je nezávislé hledání spravedlnosti. Příslušný senát civilního kolegia Nejvyššího soudu jistě rozhodoval s vědomím těchto skutečností, zvažoval i dopad na obyvatele domů určených k vystěhování a vyklizení, ale na druhé straně musel řešit v rámci insolventního řízení i dopad na ostatní poškozené. Proti uvedenému rozhodnutí je přípustná ústavní stížnost i s případným návrhem na odklad vykonatelnosti.  A proto je na účastnících sporu, zda tuto možnost využijí.

Pokud prezident republiky Miloš Zeman ústy svého mluvčího vyjadřuje vážné pochybnosti o kvalitě a lidskosti soudního systému a je připraven o tomto osobně diskutovat s předsedou Nejvyššího soudu, pak je předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal připraven navázat na předchozí diskuze s prezidentem republiky, které proběhly v nedávné době při setkání rovněž s předsedy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud už s Kanceláří prezidenta republiky projednal konkrétní termín, schůzka se uskuteční v úterý 31. července 2018.

Předseda Nejvyššího soudu však zdůrazňuje, že nemůže při takové schůzce s prezidentem probírat jednotlivé aspekty jakéhokoliv konkrétního případu. Bylo by v rozporu se zásadou nezávislosti soudů a soudců, kdyby do rozhodování ve věci H-Systemu zasahoval předseda soudu jakýmkoli způsobem jako orgán státní správy Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu předpokládá, že takto celou věc vnímá i pan prezident, a proto považuje pozvánku na Hrad jako výzvu k diskuzi nad současným stavem soudního systému v České republice. Pokud některá média zavádějícím způsobem prezentují chystanou schůzku jako „předvolání“ předsedy Nejvyššího soudu na Hrad, je třeba se proti tomu ohradit. Z úst mluvčího prezidenta zaznělo, že prezident Miloš Zeman je připraven se s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem setkat a diskutovat na dané téma.

Předseda Nejvyššího soudu je především orgánem státní správy soudů, přičemž kompetence předsedy Nejvyššího soudu  jsou  taxativně  vymezeny  v zákoně  č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích. Konkrétní způsoby, jakými předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu, jsou vymezeny v § 124 zákona o soudech a soudcích. Primárním úkolem státní správy soudů je přitom vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné. Správa soudů je od vlastní jurisdikce přísně oddělena, neboť výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do principu nezávislosti soudů (§ 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích a zejména čl. 81 a 82 Ústavy České republiky). Soudcovská nezávislost samozřejmě není absolutní, neboť soudce při svém rozhodování nemůže postupovat libovolně, nýbrž je vázán zákonem (§ 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že kauza H-System má prvopočátek už v 90. letech, pro které se vžilo označení „divoká devadesátá léta.“ Projekt H-Systém, založený a vedený ing. Petrem Smetkou, nebyl tehdy zdaleka jediným projektem, který takto skončil. Tuto dobu provázely krachy řady podniků, bank, hovoří se v té souvislosti mj. také o divoké privatizaci. Právě z té doby pochází řada sporů, kterými se musí soudy zaobírat ještě dnes, mnohé z těchto kauz pak mají přesah i do trestně právní roviny. Nejvyšší soud se domnívá, že by si politici měli sami uvědomit svoji spoluzodpovědnost za tehdejší styl podnikání v České republice, jehož dozvuky neustále soudy musí řešit a neměli by nyní populisticky na soudy útočit. Bohužel, v řadě případů jsou soudci postaveni do role, kdy ve složitých kauzách hledají obtížně spravedlnost a dokonce někdy jen z řady možných špatných řešení podle jejich názoru volí to nejméně zlé.


K tomu považuje Nejvyšší soud za důležité zmínit také základní historické aspekty celého případu:

Vývoj případu H-Systém (mimo trestní linii)

  • Listopad 1993 – Podnikatel Petr Smetka založil stavební firmu H-System. Firma měla stavět dostupné rodinné domky, slibovala je do tří let.
  • rok 1995 – Začala výstavba prvních domků ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Do svého krachu H-System dokončil stavbu zhruba 30 rodinných domů.
  • Září 1997 – H-System se dostal do potíží a jeho věřitelé podali návrh na konkurs.
  • Listopad 1997 – Část poškozených klientů H-Systemu založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic.
  • Březen 1998 – SBD Svatopluk je zapsáno v Obchodním rejstříku.
  • Květen a červen 1998 – H-Systém pronajímá některé své pozemky SBD
  • Srpen 1998 – Vzniká Občanské sdružení Maják, které reprezentuje další část poškozených klientů H-Systemu.
  • Říjen 1998 – H-Systém prodává jeden z rozestavěných bytových domů SBD Svatopluk. Řízení o vkladu vlastnického práva ve prospěch SBD Svatopluk zastavil katastrální úřad v lednu 2002.
  • Listopad 1998 – Krajský obchodní soud v Praze (konkursní soud) prohlašuje konkurs na majetek H-Systemu a správcem konkursní podstaty ustavuje Karla Kudláčka.
  • květen 1999 – SBD Svatopluk žádá správce Kudláčka o povolení pokračovat ve výstavbě bytových domů na pozemcích úpadce.
  • červen 1999 – Správce Kudláček uděluje SBD Svatopluk povolení k pokračování výstavby bytových domů na pozemcích úpadce za stanovených podmínek.
  • říjen 1999 – Věřitelský výbor úpadce (jehož členem bylo i SBD Svatopluk) navrhuje konkursnímu soudu, aby vydal souhlas s prodejem nemovitostí v Horoměřicích, na kterých pokračovala výstavba, SBD Svatopluk za 10,5 miliónu Kč. Týž den nabízí Občanské sdružení Maják správci Kudláčkovi za stejné nemovitosti 15 miliónů Kč.
  • listopad 1999 – Konkursní soud ukládá správci Kudláčkovi a věřitelskému výboru úpadce, aby se zdrželi realizace veškerých prodejů, zejména nemovitého majetku úpadce, dokud nebude řádně doplněna konkursní podstata a věřitelským orgánem určeny podmínky prodeje.
  • Leden 2000 – Konkursní soud zprošťuje funkce správce Kudláčka a novým správcem konkursní podstaty úpadce ustavuje Josefa Monsporta.
  • Březen 2000 – Vrchní soud v Praze zrušuje rozhodnutí konkursního soudu týkající se zproštění správce Kudláčka. Následně konkursní soud znovu zprošťuje funkce správce Kudláčka a novým správcem konkursní podstaty úpadce znovu ustavuje  Josefa Monsporta.
  • květen 2000 – Správce Monsport žádá písemně SBD Svatopluk, aby ukončilo veškerou stavební činnost na nemovitostech úpadce a aby je vyklidilo do konce června 2000.
  • červen 2001 – Správce Monsport podává u Městského soudu v Praze proti SBD Svatopluk žalobu o vyklizení 20 bytových domů, s tím, že jde o majetek úpadce, který SBD Svatopluk užívá bez právního důvodu.
  • leden až červenec 2003 – Přesto, že bytové domy jsou sepsány v konkursní podstatě úpadce a že je od července 2001 žalováno o vyklizení bytových domů, uzavírá SBD Svatopluk (jako pronajímatel) bez souhlasu správce Monsporta s částí poškozených klientů H-Systemu nájemní smlouvy k bytům v bytových domech v Horoměřicích.
  • duben 2003 – SBD Svatopluk podává u Městského soudu v Praze proti správci Monsportovi žalobu o vyloučení 20 bytových jednotek z konkursní podstaty úpadce, s tím, že jejich vlastníkem je SBD Svatopluk.
  • květen 2003 – Městský soud v Praze ve sporu mezi správcem Monsportem a SBD Svatopluk určil, že nájemní smlouvy, kterými H-System pronajal v květnu a červnu 1998 některé své pozemky SBD Svatopluk, jsou neúčinné.
  • říjen 2003 – Městský soud v Praze vyhověl žalobě o vyklizení 20 bytových domů.
  • leden 2006 – Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek o vyklizení bytových domů.
  • 6. září 2007 – Městský soud v Praze vyloučil z konkursní podstaty úpadce 12 z 20 bytových domů, ohledně 8 bytových domů žalobu zamítl.
  • říjen 2008 – Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ohledně vyloučení bytových domů, s tím, že 8 bytových domů je stále vlastnictvím úpadce.
  • leden 2013 – Městský soud v Praze opět vyhověl žalobě o vyklizení 8 bytových domů.
  • listopad 2013 – Vrchní soud v Praze opět zrušil rozsudek o vyklizení bytových domů.
  • leden 2015– Městský soud v Praze zamítl žalobu o vyklizení 8 bytových domů. Soud vyšel z toho, že úpadce je vlastníkem bytových domů, ale žalobu zamítl proto, že: 1/ nemělo být žalováno SBD Svatopluk, ale fyzické osoby, které v domech bydlí, 2/ vyklizení by bylo v rozporu s dobrými mravy a 3/ SBD Svatopluk mělo legitimní očekávání, že na něj budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč.
  • červen 2015– Vrchní soud v Praze potvrdil „pro tentokrát“ zamítavý rozsudek o vyklizení proto, že:  1/ vyklizení by bylo v rozporu s dobrými mravy a 2/ SBD Svatopluk mělo legitimní očekávání, že na ně budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč. S názorem, že nemělo být žalováno SBD Svatopluk, však nesouhlasil.
  • červen 2018– Nejvyšší soud změnil rozsudek Vrchní soud v Praze tak, že uložil SBD Svatopluk vyklidit 8 bytových domů do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší soud: 1/ stejně jako oba soudy vyšel z toho, že vlastníkem domů je podle výsledku sporu o vyloučení domů z konkursní podstaty stále úpadce, 2/ stejně jako odvolací soud dovodil, že mělo být žalováno SBD Svatopluk, 3/ neshledal rozpor vyklizení s dobrými mravy u SBD Svatopluk, 4/ neshledal legitimní očekávání SBD Svatopluk, že na ně budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč.
  • 23. červenec 2018 – rozsudek Nejvyššího soudu nabyl právní moci.

Vývoj případu H-Systém v trestní linii

  • Prosinec 1999 –  Policie obvinila z podvodu zakladatele H-Systemu ing. Petra Smetku a další manažery Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmu. Petr Smetka byl vzat do vazby.
  • Červenec 2000 –  Začalo trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk Ivana Krále a Pavla Středy. Podle státního zástupce oba navzdory konkurzu vyvedli z H-Systemu podstatnou část majetku.
  • Srpen 2001– Na Petra Smetku a tři exmanažery H-Systemu byla podána obžaloba pro trestný čin podvodu a další trestné činy.
  • Únor 2004– Městský soud v Praze vyměřil Petru Smetkovi za trestné činy podvodu, poškozování věřitele a zpronevěru trest ve výši 12 let odnětí svobody. Jaroslavu Vítkovi, Jaroslavu Eliášovi a Ladislavu Tůmovi tento soud uložil za podvod devět a půl roku vězení. Představitele SBD Svatopluk Svatopluka Krále a Pavla Středu uznal Městský soud vinnými z poškozování věřitele. Oběma uložil podmíněné tresty, a to v délce odnětí svobody na dobu tří a dvou let. Vrchní soud v Praze potvrdil trest pro Petra Smetku v červnu 2006. Potvrdil zároveň také tresty pro Svatopluka Krále a Pavla Středu ze SBD Svatopluk.

(red)