NSZ ke kauze Rath: Bradáčová není kvůli blízkému vztahu s vyšetřovatelem případu podjatá

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: archiv

Policista Petr Vincenz působil u protikorupční policie do roku 2012, ale nebyl v blízkém vztahu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. V takovém vztahu se Vincenz s Bradáčovou ocitli až po několika letech, to už ovšem Vincenz zase nepůsobil jako policista. Proto nemůže být Bradáčová v případu Davida Ratha podjatá. Okolnosti pochybností o nestrannosti musí být reálné, nikoli domnělé. Takto Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo Rathovu stížnost na podjatost vrchní státní zástupkyně v Praze Bradáčové v jeho případu.

David Rath svoji stížnost z letošního května opíral o judikaturu Nejvyššího správního soudu, který uznal vinou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli vztahu s Miroslavem Peltou. „Nad rámec uvedeného obžalovaný zmiňuje, že vrchní státní zástupkyně vytrvale zamlčuje, že na úkonech předpřípravného řízení ve věci MUDr. Davida Ratha se jako policejní orgán podílela osoba jí blízká, pan Petr Vincenz. V návaznosti na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu, například ve věci kárného řízení proti soudkyni Sylvě Mašínové, v němž soud uznal paní soudkyni Mašínovou vinnou z toho, že neoznámila v případu podjatost, protože v minulosti udržovala důvěrný vztah s panem Miroslavem Peltou. Podle předsedy senátu Nejvyššího správního soudu Karla Šimky porušila povinnosti soudce a zavdala příčinu ke snížení důvěry v soudnictví. Soud vyčetl Mašínové, že měl případ nádech klientelismu,“ uvedl ve stížnosti na podjatost Bradáčové David Rath v souvislosti s  kárně odsouzenou soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 9 Mašínovou.

Poměr Bradáčové a Vincenze je z budoucnosti

O Rathově stížnosti na Bradáčovou kvůli jejímu vztahu s vyšetřovatelem jeho případu Česká justice informovala. David Rath ve stížnosti navrhoval, aby byla Lenka Bradáčová vyloučena z úkonů trestního řízení a Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo o odnětí a přikázání věci prostřednictvím nově uplatněné námitky o vztahu policisty a státní zástupkyně.

Jenže státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství situaci vyhodnotil jinak. Na rozdíl od případu soudkyně Sylvy Mašínové, která přiznala blízký vztah s Miroslavem Peltou v minulosti, ve vztahu k vyšetřování Rathova případu se poměr Bradáčové a Vincenze odehrává v budoucnosti: „Pokud se týká zmiňované osoby Petra Vincenze jako bývalého příslušníka Policie ČR, tento se stal osobou blízkou resp. osobou s blízkým osobním vztahem k vrchní státní zástupkyni v Praze až s odstupem několika let po ukončení jeho působnosti v Policii ČR. Z uplatněných námitek podjatosti ani dalších opatřených informací nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovozovat tehdejší existenci jakéhokoliv blízkého vztahu mezi policistou podílejícím se na úkonech daného trestního řízení a JUDr. Lenkou Bradáčovou, Ph.D., které by mohly nasvědčovat neobjektivnosti a nestrannosti orgánů při provádění úkonů trestního řízení,“ uvádí se v zamítnuté stížnosti Ratha na podjatost Bradáčové, kterou má Česká justice k dispozici.

U Bradáčové nejde o vztah s policejním orgánem

Jak dále vyplývá z textu usnesení Nejvyššího státního zastupitelství, Bradáčové nadřízený úřad vztahy mezi předmětnými osobami důkladně posoudil: „Za účelem objektivního posouzení této námitky byly opatřeny potřebné podklady, včetně vyjádření vrchní státní zástupkyně v Praze. Z opatřených informací pak vyplývá, že Petr Vincenz působil do počátku roku 2012 jako policista na řídící úrovni tehdejšího Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální a vyšetřování Policie ČR. Od uvedené doby není příslušníkem Policie ČR. V době probíhajícího přípravného řízení v této trestní věci přitom vrchní státní zástupkyně v Praze, resp. i v tehdejší pozici náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, nebyla v žádném blízkém vztahu k uvedené osobě Petra Vincenze. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by mohly nasvědčovat tomu, že v době probíhajícího trestního řízení proti obžalovanému MUDr. Davidu Rathovi by se na úkonech trestního řízení měla či mohla v rámci výkonu oprávnění a povinností policejního orgánu podílet jakákoliv osoba s blízkým vztahem k JUDr. Lence Bradáčové, Ph.D.,“ shrnuje svoje šetření Nejvyšší státní zastupitelství v usnesení, které má Česká justice k dispozici.

Exhejtman David Rath Foto: Facebook

Nejvyšší státní zastupitelství nezůstalo jen u posouzení minulých vztahů a postavení, zabývalo se rovněž současným postavením a vztahem Bradáčové a Vincence: „Stížnostní orgán se v dané souvislosti musel zabývat otázkou, zda důvodem pro vyloučení orgánu činného v trestním řízení podle § 30 trestního řádu v daném případě nemůže být pouhá okolnost aktuální existence blízkého vztahu mezi vrchní státní zástupkyní v Praze a Petrem Vincenzem. Pro objasnění úvah stížnostního orgánu je třeba předně poznamenat, že se objektivně nejedná o vztah mezi státním zástupcem a policejním orgánem, který se podílí na úkonech trestního řízení, jak se v rámci uplatněných námitek domnívá obžalovaný.“

V minulosti šlo o vztah čistě pracovní

Takto státní zastupitelství zjistilo, že vztah obou započal až několik let po ukončení přípravného řízení ve věci Rath, na kterém se podílel Vincenc jako policista: „Z opatřených podkladů vyplývá, že počátek takového vztahu blízkých osob spadá do období až několika let poté, co bylo ukončeno přípravné trestní řízení. Stížnostnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by alespoň nepřímo mohly nasvědčovat tomu, že postup JUDr. Lenky Bradáčové, Ph.D., v době výkonu její funkce v postavení náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, nebo následně v postavení vrchní státní zástupkyně v Praze, mohl být ovlivněn existencí jiného než pracovního vztahu k některému jinému orgánu činnému v trestním řízení.“

To ovšem podle NSZ nezakládá podjatost: „Takové skutečnosti nevyplývají ani z uplatněných námitek a stížnosti obžalovaného, stejně jako to, že by se osoba s blízkým vztahem ke státnímu zástupci měla v postavení policejního orgánu podílet na jednotlivých úkonech trestního řízení. Samotný fakt, že až s delším časovým odstupem v řádu několika let od ukončení přípravného řízení je mezi státní zástupkyní a osobou, která po delší dobu nijak nepůsobí ve složkách Policie ČR, navázán blízký osobní vztah, není důvodem pro závěr o nemožnosti nestranně a objektivně rozhodovat. Nelze odhlížet ani od toho, že stížnostním orgánem nebyly zjištěny žádné objektivní skutečnosti, které by jinak alespoň podezření o podjatosti a absenci nestrannosti státní zástupkyně mohly nasvědčovat,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství.

Nestrannost musí vycházet z reality, nikoli domněnky

Poté Nejvyšší státní zastupitelství shrnulo, jaké okolnosti ve vztazích mezi státními zástupci a policisty nejsou důvodem pro podjatost: „Jako obecnou poznámku lze zmínit, že existence blízkých osobních vztahů vzešlých z profesních kontaktů mezi osobami působícími v justicii, státním zastupitelstvím či policii není nikterak výjimečná a ojedinělá. Obdobně je třeba dle názoru stížnostního orgánu nahlížet i na shora zmíněný vztah, pokud fakticky jediná spojitost s danou trestní věcí zůstává u obou osob v rovině tehdejšího pracovního setkávání v oblasti jejich původní profesní působnosti. Samotná okolnost, že s odstupem několika let je iniciován blízký osobní vztah státní zástupkyně s osobou dlouhodobě působící zcela mimo sféru trestního řízení, není sama o sobě důvodem pro vyloučení se z úkonů trestního řízení ve smyslu § 30 a násl. trestního řádu.“

Podle NSZ musí pochybnosti o nestrannosti vycházet z reálných okolností, nikoli z domněnek: „Pochybnosti o nestrannosti či o podjatosti státního zástupce musí vyplývat z reálných okolností svědčících o neobjektivním a nestranném přístupu či reálně hrozícího nebezpečí takového přístupu. Za podjatost v postupu orgánu činného v trestním řízení přitom nelze považovat pouze okolnosti dovozované ze subjektivních názorů a domněnek některé ze stran trestního řízení či fakt, že orgány rozhodují v rozporu s představami obžalovaného, které se zcela logicky mohou lišit a liší,“ dospělo k závěru Nejvyšší státní zastupitelství.

Trest 8,5 roku vězení uložil Krajský soud v Praze v Rathovi za korupci u veřejných zakázek Středočeského kraje minulou středu. Někdejšímu vrcholnému politikovi sociální demokracie vyměřil stejný trest jako před třemi lety. Nařídil také, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Rozsudek není pravomocný, odvolání také zvažuje státní zástupce Petr Jirát. V kauze šlo o machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia. Spolu s Rathem je v kauze souzeno i dalších deset obžalovaných.

Irena Válová