Sporem kvůli přezdívce Pitomio se bude ještě zabývat Ústavní soud

Předseda SPD Tomio Okamura Foto: archiv

Sporem místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) s vydavatelstvím Czech News Center kvůli přezdívce Pitomio se bude ještě zabývat Ústavní soud (ÚS). Počátkem července obdržel Okamurovu stížnost, jako soudce zpravodaj ji podle rozvrhu práce dostal na starost předseda soudu Pavel Rychetský, vyplývá z justičních databází.

Vydavatelství se muselo na webu omluvit za dva články časopisu Reflex z roku 2013, ale Okamura nevysoudil odškodnění, navíc justice v obecné rovině připustila možnost použít přezdívku Pitomio v rámci oprávněné kritiky.

Okamura letos neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), ústavní stížnost tedy představuje poslední mimořádný opravný prostředek.

NS ve svém rozhodnutí uvedl, že na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou. Pokud stojí na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti, je přípustná. Politici navíc musí projevit vyšší stupeň tolerance než lidé mimo veřejný prostor.

Městský i Vrchní soud v Praze v kauze zdůrazňovaly, že expresivní a nelichotivé výrazy média nemají proti politikovi používat samoúčelně. Nicméně pokud jde o součást legitimní kritiky konkrétních postojů či výroků, možné to je. V případě Okamury justice zohlednila také jeho vlastní mediální prezentaci: vystupuje provokativně, propaguje politickou nekorektnost, rád volí silná slova, snaží se působit kontroverzně. Pitomio je podle soudů výraz expresivní nelichotivý, ale nikoliv a priori vulgární.

Sporné články vycházely v Reflexu v roce 2013. V říjnu téhož roku se podnikatel Okamura stal poslancem za Úsvit přímé demokracie. Momentálně je poslancem a předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie. Pojem Pitomio se v posledních měsících čas od času objevuje také v jiných médiích než v Reflexu, například v Euru či Lidových novinách.

NS dospěl k závěru, že pokud se například podoba člověka může stát předmětem karikatury, pak ani nelze vyloučit analogickou možnost zkarikování jména. „I v tomto případě se proto obdobně uplatní zásada, že karikatura náleží do podmnožiny hodnotících soudů, jedná se o jiný způsob kritiky, jež svým terčem činí určitý charakterový rys, tělesnou vlastnost, čin konkrétní karikované osoby, na který pomocí ironie a nadsázky upozorňuje a tímto způsobem kritizuje,“ rozhodl soud. Umění karikatury nespočívá podle NS v přiměřenosti a nestrannosti, naopak z principu bývá ostrá.

(čtk)