Zpráva o plnění oddlužení : Dobrý sluha, ale zlý pán

Soudce Tomáš Jirmásek Foto: archiv

Nad zprávou o plnění oddlužení (ZOPO), jejímž smyslem je zjednodušit a zpřehlednit administraci oddlužení plněním splátkového kalendáře (dále již jen jako „oddlužení“), a to pro insolvenční správce, soudy, dlužníky, věřitele, veřejnost., se zamýšlí soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Tomáš Jirmásek.

ZOPO obsahuje soubor informací, z nichž snadno pochopitelným způsobem nabízí obrázek dosavadního průběhu oddlužení, a projektuje budoucí jeho vývoj, a to až do skončení insolvenčního řízení.

ZOPO chápu v užším a širším smyslu. V užším – dnes již legendární tabulka, ve formuláři řazená pod písmenem B. jako Měsíční výkaz plnění splátkového kalendáře. V širším – celý formulář vydaný Ministerstvem spravedlnosti. Nebude-li z kontextu zřejmý opak, tak se budu věnovat tabulce.

Obecně: Jsem pro pokrok a formuláře pokrok představují, stejně jako tabulky. Právě pro moji lásku k tabulkám, k ZOPO obzvlášť, se dále dopustím kritiky ZOPO. Nebude se jednat o kritiku zlou, ale o kritiku mající vést k lepšímu pochopení, nastavení a užívání ZOPO, o chybách se nesmí mlčet. ZOPO je nezastupitelné, proto má být lepší a lépe užíváno. Kritickou diskusí se může pokroku dosáhnout.

Mé výhrady si dovolím rozdělit na ty, jež se týkají samotné podstaty ZOPO a jejich tvůrců, a na ty, které se týkají jeho praktické aplikace a jeho uživatelů.

Kritika tvorby ZOPO

V podstatě všechny mé výhrady mají společného jmenovatele, týkajícího se skutečnosti, že Očekávaná míra uspokojení věřitelů (správně „nezajištěných pohledávek“, dále jen „OMU“) je pravidelně – prakticky bezvýjimečně chybná. Na setinu přesně vychází pouze v některých situacích, kdy je tato míra 0 %, nebo větší než 100 % (tam nerozlišuji, zda je to 120 % nebo např. 200 %).

Není mi známo, zda OMU se počítá z průměrných srážek (postižitelných příjmů), nebo z průměrných částek rozdělovaných mezi nezajištěné věřitele. Nemusí se rovnat, nikoliv jen o konstantní rozdíl 1.089 Kč představující zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (dále jen „OHV“), a to zejména v důsledku deponací, placení dlužného výživného, znaleckého posudku, atd., atp. Pro další výklad budu vycházet z první možnosti, i v případě druhé to však na podstatě věci ničeho nemění.

1)      Relevantní průměrná měsíční postižitelná částka

Jedná se o částku, se kterou můžeme počítat pro účel modelace OMU (tedy jakou mírou budou nezajištěné pohledávky uspokojeny na konci oddlužení).

Stávající ZOPO pracuje s průměrem postižitelných částek (možná jen mezi nezajištěné věřitele rozdělovaných – viz výše) za celé dosavadní oddlužení (např. za 1. až 40. měsíc). V matematice to jistě možné je, v oddlužení nám to však (jak bude dále ukázáno) může nabízet údaje, o nichž je na první pohled zřejmé, že jsou nesmyslné.

Typickým modelovým případem je situace, kdy dlužnice byla z prvních 40 měsíců 36 na rodičovské dovolené a neměla žádné postižitelné příjmy, platila jen OHV 1.089 Kč měsíčně, na uspokojení nezajištěných pohledávek se nedostávalo ničeho. Těchto 36 nul se však dlužnici nyní počítá i pro budoucích 20 měsíců. Předpokládejme současně, že:

  • od 37. měsíce lze dlužnici postihovat částku 10.000 Kč,
  • dlužnice má nezajištěné dluhy 500.000 Kč,
  • po odečtení OHV ve výši 1.089 Kč zbývá měsíčně k uspokojení nezajištěných pohledávek 8.911 Kč,
  • tedy za 40 měsíců bylo uspokojeno 35.644 Kč (7,13 %).

Při aplikaci stávajícího ZOPO vzorce pro výpočet očekávaných budoucích postižitelných částek[1]dojdeme k tomu, že se jedná o částku 891,10 Kč, která ani neumožní pravidelné uspokojování OHV, stávající míra uspokojení zůstane po zbytek oddlužení stejná (7,13 %), pročež je třeba nevyhnutelně oddlužení zrušit. Sám jsem v několika řízeních viděl, že při výše uvedených datech správci zrušení oddlužení navrhli („ZOPO to ukázalo“) a soudy oddlužení zrušili („ZOPO to ukázalo“)! Bez bližšího kritického zkoumání a pochopení.

Přitom výše uvedená data vedou při citlivém a poučeném použití k tomu, že OMU je 42,77 %. Konkrétně pak v řízení KSPH 67 INS 8642/2017  insolvenční správce ohlašuje OMU 58,79 % nebo v řízení KSPH 67 INS 1523/2017 dokonce 0 %, třebaže je při bližším zkoumání v obou případech zřejmé, že pokud nedojde ke změně podstatných skutečností, budou obě řízení pro 100% uspokojení ukončena již před 60. měsícem.

Uvedená situace má i svůj protipól dlužník má v první části oddlužení příjmy vysoké, v druhé nízké či žádné. Stávající ZOPO bude (vycházeje z průměrných příjmů, které již nemá a mít nebude) až téměř do hořkého konce hlásat OMU přes 30 %.

Poučení správci jsou si výše řečeného nedostatku vědomi a v komentáři uvádějí věci na pravou míru. Lze se pak setkat s návrhy zrušit oddlužení, když vše „vychází na 100 %“, nebo naopak ponechat dlužníka v oddlužení, když vše „vychází na 10 %“.

Než shora uvedená hlášení, to raději nic. Z OMU v ZOPO vychází kanceláře insolvenčních správců i soudců. Nastává pak situace, kdy si formálně píší správce se soudcem, fakticky však sekretářka správce s vedoucí insolvenční kanceláře. Jedna vygeneruje chybné ZOPO, spokojena s výší uspokojení nic nehlásí správci, jen jej zašle na soud, kde spokojená vedoucí insolvenční kanceláře nic nehlásí soudci, jen je zveřejní v insolvenčním rejstříku, založí do spisu, který dá opět na delší lhůtu. Tragika věci se ukáže v posledním roce, půlroce oddlužení, kdy řešená chyba nemá na OMU již tak podstatný vliv, neboť nezbývá už mnoho měsíců; zároveň však nezbývá mnoho měsíců na nápravu.

Indicií, že vše vychází jinak, je situace, kdy při několik měsíců stejných postižitelných příjmech OMU klesá.

Dle mého názoru je třeba předpokládané postižitelné příjmy počítat z relevantních příjmů za předchozí období 3 až 6 měsíců, nikoliv za celé dosavadní oddlužení. Ani to však nelze brát čistě mechanicky. Opět přihlédnout ke ztraceným, nebo naopak k novým příjmům. I u stálých příjmů je však třeba být obezřetný. Je zřejmé, že jubilejní odměna zaměstnavatele za 10 let práce dlužníka (mimořádné prémie) se příštích 10 let opakovat nebude, do průměrného relevantního příjmu ji tak počítat nelze. Stejně tak na druhou stranu výjimečný měsíc pracovní neschopnosti. Takové externality je třeba při výpočtu nezohledňovat. Přihlédnout se naopak má např. k pravidelným vánočním prémiím, které jsou dle kolektivní smlouvy každoročně stejné (sečte se jejich budoucí počet v oddlužení, vynásobí svojí výší a vydělí počtem zbývajících měsíců – tento výsledek se připočte k průměrné čisté mzdě). Podstatný vliv může stejně tak mít změna v počtu vyživovaných osob (při stejném čistém příjmu se bude měnit postižitelná částka).

2)      Přemrštěná očekávaná míra uspokojení

Například v řízení KSPH 67 INS 10682/2017 insolvenční správce očekává  uspokojení nezajištěných pohledávek do výše 520,19 %… Je to míněno vážně? Ohlašovaným 520% uspokojením dlužníky děsíme a v části nezkušených věřitelů budíme nenaplnitelná očekávání.

Namísto podobných stachanovských cifer by mělo být vždy nejvýše 100 %, přičemž si dokáži představit jen pro tento případ objevivší se údaj o počtu měsíců, v nichž by mělo být oddlužení splněno (např. 12).

Tento měsíční údaj by naopak měl absentovat u nižšího než 100% uspokojení, neboť zavádějící může být i informace o tom, že oddlužení bude splněno (rozuměj – bude ještě trvat) 120 měsíců…

3)      Nemožnost změnit očekávanou míru uspokojení

Neradostná situace popsaná v předchozích bodech by byla alespoň částečně řešitelná, pokud by údaj o OMU v části A. formuláře šel změnit ručně. Dle mých informací od několika správců to však možné není.

4)      Nezohlednění deponací na OHV

I za situace, že by očekávané postižitelné příjmy vycházely z reality, bude OMU (i když nikoliv v takovém rozsahu) deformovat částka deponace OHV. Při šestinásobku měsíční OHV méně, při dříve Krajským soudem v Praze vyžadovaném šedesátinásobku značně. Dokud takto žádal deponovat jen jeden soud, šlo pochopit, že ZOPO s deponovanou částkou neumělo pracovat. Nyní je však povinnost k deponování OHV stanovena přímo v insolvenčním zákoně.

Není možné mít deponován šestinásobek OHV, ale pro zbylých 12 měsíců oddlužení kalkulovat s 12 měsíčními srážkami OHV z postižitelných příjmů. Správně se má počítat s budoucí srážkou na OHV již jen ve výši jejího šestinásobku. Opačný přístup znamená, že při výpočtu OMU se nepočítá s částkou 6.534 Kč, což může zejména v menších oddluženích být hranice mezi 29 % a 30 %. Již vůbec nelze deponaci OHV zahrnovat do částky uspokojených nezajištěných pohledávek.

Zřejmě v důsledku neujasněnosti deponací OHV se stává, že při deklarovaném nulakorunovém současném uspokojení nezajištěných pohledávek (zatím se ze srážek jen deponuje a např. platí dlužné výživné) ZOPO jedním dechem uvádí skutečnou míru uspokojení např. 5 %. S tím je spojen následný záhadný pravidelný každoměsíční pokles skutečné míry uspokojení; další měsíc 4,6 %, další 4,2 %, atd. Brát tyto procentní údaje vážně, znamenalo by to, že věřitelé již obdrželi určité plnění a část z něj následně každý měsíc vrací insolvenčnímu správci.

Některá ZOPO ani řádek s údaji o výši deponace nemají, tím méně s takovou veličinou mohu počítat.

5)      Není součet (celková výše) jednotlivých údajů

Jediný součet, který ZOPO nabízí, je celková mezi nezajištěné věřitele přerozdělená částka.

Naopak absentuje jeden z nejpodstatnějších údajů, totiž uvedení celkové výše zjištěných nezajištěných pohledávek.

Stejně tak absentují součty údajů uvedených v první části ZOPO, týkající se výše příjmů, provedených srážek, nepostižitelné a postižitelné částky a mimořádných příjmů, dále vyplacených darů a důchodů, dosud vyplacené OHV, výživného a jiných přednostních pohledávek.

6)      Počet měsíců oddlužení

V ZOPO absentuje i tak zásadní informace, kolik měsíců již oddlužení probíhá (zaplacení 3 % by nás nemělo znepokojovat po 3 měsících, po 57 však ano).

7)      „ZM+NNB“

Výše životního minima a příslušného normativního nákladu na bydlení je každoročně stanovena právními předpisy, je tedy zbytečné jejich součet zvlášť uvádět

8)      Výpočet a kontrola prováděných srážek

Pod údajem (čistého) příjmu je údaj o provedených srážkách – jde o informace zjistitelné z výplatního lístku a ověřitelné z výpisu z účtu správce (jde-li o srážku). Po údaji o počtu vyživovaných osob je údaj o nepostižitelné částce (předpokládám, že ZOPO ji počítá samo z předchozích údajů a z údajů o placeném výživném, současně že umí pracovat s výživným i u střídavé či společné péče). Následuje údaj o postižitelné částce (rovněž předpokládám automatický výpočet).

Pokud je tomu, jak popsáno v předchozím odstavci, pak při správném vyplňování správcem může být ZOPO nástrojem k efektivní kontrole správnosti provádění srážek.

Pokud se všechny řečené údaje zadávají ručně, tedy pokud se nepostižitelná a postižitelná částka nepočítá automaticky, může to vést (a často vede) k chybným výsledkům, srážkám a rozdělovaným částkám.

Mám za to, že není žádným problémem, aby se nepostižitelná částka sama každý měsíc vypočetla v závislosti na výši příjmu, počtu vyživovaných osob a případně placeného výživného (Excel to umí). To mj. umožní kontrolu shody částky sražené plátcem a částky, jež by měla být sražena dle o.s.ř. (měly by být stejné, ale…). Insolvenční správce pak nemusí kolem 60. měsíce vysvětlovat dlužníkovi, že na jemu neoprávněně vyplacené části postižitelné částky dluží věřitelům 50.000 Kč, stejně jako nemusí vysvětlovat dlužníku, že mu bylo neoprávněně sraženo (a mezi věřitele rozděleno) o 50.000 Kč více.

9)      OSVČ

U podnikatelských příjmů se ZOPO tváří, že neexistují. Je to částečně pochopitelné, různost názorů, jak mají být prováděny srážky z podnikatelských příjmů, je velká. Vím, jak bych ZOPO projektoval na má řízení, již by ale byla nedostatečná pro řízení v jiném senátu.

Nesnadnost (či zdánlivá nemožnost) však nesmí být důvodem ani omluvou pro nečinnost, pro rezignaci na snahu. Způsoby provádění srážek jsou v zásadě 3, 4, ZOPO tedy může pracovat s těmito variantami, insolvenční správce vždy vybere správnou.

Stejně jako u některých jiných údajů by mělo být samozřejmostí, že nevyužité řádky budou skryté (nebudou znepřehledňovat sdělované informace), například mimořádný příjem, darovací smlouva, vráceno dlužníkům, atp.

10)  Manželé

Jedná-li se o vyplňování údajů ve společném oddlužení manželů, nelze vystačit s řádky „příjem“„provedené srážky“„příjem manžel/ka“„provedené srážky manžel/ka“ (potud bych navrhoval přehlednější označování „dlužník“ a „dlužnice“) a dále společné „nepostižitelné“„postižitelné“ a „vyživované osoby“, aniž by bylo odlišeno zvlášť pro dlužníka a zvlášť pro dlužnici, přičemž jen tak lze ověřovat správnost plátcem prováděných srážek (mimochodem počet vyživovaných osob nemusí být u manželů stejný).

Pokračování článku najdete na webu www.insolvencnizona.cz.

Článek je tiskovou zprávou společnosti Insolvence 2008 a.s.