Evropská komise dnes přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku kvůli novele zákona o nejvyšším soudu, který podle přesvědčení Bruselu porušuje unijní právní předpisy. Komise dala najevo, že není spokojená s odpovědí polských orgánů na první krok, jímž bylo řízení 2. července zahájeno.
„Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o nejvyšším soudu je neslučitelný s právem EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle článku 19 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie,“ uvádí EK v odůvodněném stanovisku, které zaslala do Varšavy a které znamená přechod do druhé fáze řízení.
Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud nepřijmou odpovídající opatření, může se komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Evropský soud pak může rozhodnout až o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.
Nový polský zákon o nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců této vrcholné justiční instance v zemi hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká i předsedkyně nejvyššího soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Polská vláda zaslala do Bruselu svou odpověď na zahájení řízení 2. srpna. Jde o obsáhlý dokument, v němž odmítla obvinění vznesená komisí v souvislosti s kontroverzní novelou zákona o nejvyšším soudu a dospěla k závěru, že „podnět EK je neoprávněný“.
Soudci mají podle novely možnost požádat prezidenta o prodloužení svého funkčního období. Zákon však nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí hlavy státu, která může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy. V této souvislosti Evropská komise také znovu vyjádřila výhrady k zavedení konzultace se Státní soudcovskou radou, která podle Bruselu nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti.
Komise poukazuje na to, že „stanovisko rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví“.
(čtk)
