Kněžínek po návštěvě nejvyšších soudů: Platy personálu v justici by se měly zvýšit

Předseda NS Pavel Šámal, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a předseda NSS Josef Baxa s mluvčím ministerstva Vladimírem Řepkou Foto: NSS

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) chce, aby nesoudcovskému personálu v justici vzrostly platy o 12 až 15 procent. Ministr to dnes řekl po jednání s předsedou Nejvyššího soudu (NS) Pavlem Šámalem a s předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefem Baxou v Brně. „Debatovali jsme o řadě otázek, které jsou pro justici stěžejní, z nichž můžu zmínit problematiku rozpočtů a věcí, které s tím souvisí,“ uvedl ministr.

Šlo například o platy zapisovatelů, administrativního personálu nebo justiční čekatelů. „Shodli jsme se na tom, že je potřeba usilovat o navýšení prostředků na platy tohoto personálu, který je aktuálně podhodnocen,“ uvedl Kněžínek. Ministerstvo spravedlnosti nyní v součinnosti například s ministerstvem práce chystá ke zvýšení těchto platů konkrétní kroky, řekl. Podle ministra je to však otázka vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok, což je úkol, který ministerstvo čeká v několika následujících týdnech.

Ministr dále uvedl, že nyní ještě není představa o tom, o kolik se budou zvedat platy ve veřejné sféře, v případě nesoudcovského personálu by to však měla být cifra vyšší. Pokud v obecné rovině půjde o zvýšení platů mezi šesti až deseti procenty, v justici by to mělo být o 12 až 15 procent.

„Je nepředstavitelné, aby nástupní plat zapisovatelky, na kterou jsou kladeny určité odborné nároky, byl 16.000 korun a po patnácti letech praxe dosáhla tabulkového platu 20.000 korun,“ uvedl v té souvislosti předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a dodal, jak už ostatně uvedl několikrát při diskuzích nad tímto tématem, že do budoucna vidí východisko ve vytvoření zákona o státní službě v justici anebo v novele současného zákona o státní službě, která by pod tento zákon zahrnula i vybrané administrativní pracovníky justice. Ministr Jan Kněžínek a ekonomický náměstek Miroslav Zábranský pak následně informovali o jednáních, která vedou s Ministerstvem financí nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí, a také o dalších možnostech řešení současného nevyhovujícího stavu, který justici výrazně znevýhodňuje na trhu práce.

„Doufám, že se podaří najít řešení, které zajistí konkurenceschopnost při výběru našich pracovníků, která v současné době s ohledem na to, že se ve všech sférách platy podstatně zvyšují, zajištěna není,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu Šámal.

Na pracovní schůzce ministr s předsedy mluvil i o transparentnosti výběru kandidátů na soudce. Podle ministra otázka výběru soudců bude třeba řešit zákonem, návrh novely zákona o soudech a soudcích by ministerstvo chtělo předložit na jaře příštího roku.

Přehodnoťte ideu civilního řádu soudního

Zástupci NS se s Kněžínkem shodli na tom, že je třeba připravit kvalitní procesní předpisy. Jak uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, na přípravě nového trestního řádu spolupracují také soudci Nejvyššího soudu tím, že se podílejí na dílčích úpravách ministerstvem připravených legislativních návrhů týkajících se zejména opravných prostředků, ať už mimořádných, jejichž těžištěm je dovolání, tak i řádných, které jsou s mimořádnými opravnými prostředky úzce spojeny.

Naopak, v souvislosti s přípravou nového civilního řádu soudního apelovalo vedení Nejvyššího soudu na ministra spravedlnosti a jeho náměstka pro legislativu Michala Fraňka, aby ministerstvo adekvátněji reagovalo na opakované zásadní výhrady soudců z praxe vůči prezentovanému návrhu věcného záměru, který byl na konci loňského roku představen veřejnosti.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala a předseda jeho civilního kolegia Vladimír Kůrka ministru Janu Kněžínkovi zopakovali hlavní připomínky Nejvyššího soudu a také Soudcovské unie k uvedenému věcnému záměru a zdůraznili, že je potřeba přehodnotit už samotnou původní ideu inspirovanou dávno překonanými civilními procesy z dob Rakousko-Uherska, se kterou tvůrci nového civilního řádu soudního k jeho přípravě přistupují. Nejvyšší soud v té souvislosti požádal vedení Ministerstva spravedlnosti, aby i při vzniku této nanejvýš důležité právní normy docházelo k tolik potřebnému dialogu se soudci, jak je tomu například při už zmiňované tvorbě nového trestního řádu. Ze strany ministra Jana Kněžínka i náměstka Michala Fraňka takový příslib následně zazněl.

Dalšími projednávanými tématy byla nepřiměřená délka odškodňovacích řízení v České republice, zahrnutí Nejvyššího soudu mezi povinná připomínková místa při tvorbě nových zákonů či novel a otázky správy justice, včetně otevření diskuze o Nevyšší radě soudnictví.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek následně navštívil v Brně také vedení Nejvyššího správního soudu. Mimo jiné se seznámil s fungováním správního soudnictví, zvlášť situací prudce stoupajícího zatížení Nejvyššího správního soudu, neboť počet kasačních stížností v posledních letech trvale a masivně narůstá. Podle slov předsedy soudu Josefa Baxy přislíbil ministr podporu v řešení tohoto problému. „Oceňuji, když ministr spravedlnosti zamíří své první kroky ve funkci právě do Brna na nejvyšší soudy. Svědčí to o tom, že s justicí zachází jako s partnery, že jí chce naslouchat,“ zhodnotil dnešní setkání předseda soudu.

(ih, čtk, epa)