Nervozita soudce není důvodem k zákazu natáčení soudního jednání

Soudce nemůže zakázat pořídit obrazový záznam kvůli své nervozitě Foto: archiv

Nervozita soudce není relevantním důvodem pro neudělení souhlasu s pořízením obrazového záznamu soudního jednání, soudce je profesionál a musí dostát vysokým nárokům. Nedovolit záznam je totéž jako jej zakázat a omezit veřejnost jednání. K takovému stanovisku dospěl zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.

Vyplývá to z aktuální zprávy veřejné ochránkyně práv o šetření za 2. čtvrtletí 2018.

Případ se stal u Krajského soudu v Ostravě. Podle zprávy ombudsmanky její úřad obdržel stížnost na nevhodné chování soudních osob, kterou původně vyřizovala předsedkyně KS v Ostravě. „Stížnost směřovala mimo jiné proti jednání předsedy odvolacího senátu, který stěžovateli zakázal pořízení obrazového záznamu ze soudního jednání z důvodu, že je nervózní, když je filmován. Stěžovatel vznesl také výhrady vůči obsazení odvolacího senátu,“ stojí v popisu případu.

Nedovolit záznam je totéž jako ho zakázat

Způsob, jak předsedkyně Krajského soudu v Ostravě naložila se stížností na soudce, šetřil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: „Předsedkyně soudu vyhodnotila stížnost materiálně jako nedůvodnou, ale zároveň uvedla, že stěžovatel svým podáním vyjadřuje nesouhlas s postupem a rozhodnutím odvolacího senátu a případné nápravy je možné se domáhat způsobem stanoveným příslušnými procesními předpisy. Shrnula, že stěžovateli nevznikla v předmětném řízení žádná újma na jeho právech: byl ve sporu plně úspěšný, byl přítomen u jednání soudu a pořídil si zvukový záznam,“ uvádí ve zjištění zpráva.

Zástupce ombudsmanky se se závěry předsedkyně KS v Ostravě neztotožnil. Podle jeho závěru učinila předsedkyně KS v Ostravě naopak chybu.

Podle zprávy místoombudsman nejprve dovodil, že pro neudělení souhlasu s pořízením obrazového záznamu je nutná existence relevantního a legitimního důvodu, ačkoli zákon sám uvedení důvodu nesouhlasu s pořízením obrazového záznamu nevyžaduje. „Že soudce k pořízení záznamu nepřivolí, má ve výsledku totiž stejný efekt, jako by pořízení zakázal, tedy omezení veřejnosti jednání. Zároveň dospěl k tomu, že nervozita soudce není legitimním důvodem pro neudělení souhlasu s pořízením obrazového záznamu. Soudce je profesionál a vysoké nároky na něj kladené mají směřovat k posílení důvěry veřejnosti v soudnictví, která je nezbytným předpokladem jeho nezávislosti,“ zdůraznil místoombudsman.

Výsledek soudu nemá na stížnost vliv

Podle Stanislava Křečka obsah stížnosti navíc vůbec nesouvisí s výsledkem soudního jednání. „Skutečnost, že soud o předmětu řízení rozhodl ve prospěch stěžovatele, je v této souvislosti zcela irelevantní. Předsedkyně soudu rovněž pochybila, když posoudila podání jako směřující proti procesnímu postupu soudu. Jednání soudce, které by ohrožovalo nebo dokonce narušovalo byť jen důvěru v nezávislost, nestrannost a spravedlnost soudního rozhodování nebo v nezávislost, nestrannost a důstojnost funkce soudce, je jednáním nevhodným,“ uvedl.

Předsedkyně soudu nakonec uznala svá pochybení při vyřizování stížnosti a provedla dostatečná opatření k nápravě, stojí v aktuální zprávě.

Ve druhém čtvrtletí roku 2018 mi bylo doručeno celkem 2160 podnětů, což je o 169 více než ve stejném období loňského roku. „Ve věcech, jimiž se podle zákona mohu zabývat, se na mne obrátilo 1482 osob, což je o 107 více než ve druhém čtvrtletí loňského roku. Podíl podnětů v působnosti odpovídá celoročnímu průměru 68 %. Nejvíce podnětů se týkalo sociálního zabezpečení (469 podnětů), početně byla zastoupena i oblast stavebního řízení a územního plánování (161) a dále oblast vězeňství, policie a armády (135 podnětů),“ předkládá ombudsmanka data o počtech stížností v aktuální zprávě.

(ire)