Novým předsedou NSS bude Michal Mazanec, s prezidentem řešil izolaci soudu

Michal Mazanec (na snímku) si nyní Kučeru vybral jako univerzálního správního soudce, který má s ohledem na předchozí praxi blízko zejména k cizinecké problematice. Svědčí o tom i jeho publikační a přednášková činnost. Foto: NSS

Prezident Miloš Zeman sdělil místopředsedovi Nejvyššího správního soudu (NSS) Michalu Mazancovi, že ho 18. září jmenuje předsedou NSS. Soud Mazanec povede od 1. října. Mazanec to řekl novinářům po dnešním setkání se Zemanem na Pražském hradě, informaci následně potvrdil na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Rozhodnutí podléhá kontrasignaci premiéra Andreje Babiše (ANO). Mazanec předpokládá, že Zeman jeho jmenování s předsedou vlády předjednal.

Mazanec se stane v čele NSS nástupcem Josefa Baxy. Baxovi vyprší mandát letos v září, ve stejné době končí funkční období i Mazancovi. Mazanec prezidentovi navrhl, kdo by ho mohl na postu místopředsedy vystřídat, jména novinářům sdělit nechtěl. Zeman se podle něj teprve rozhodne.

Se Zemanem se Mazanec bavil o tom, jaké jsou problémy správního soudnictví v České republice. Prezidentovi nastínil, s jakými problémy se potýká NSS, tedy například s větším počtem projednávaných věcí nebo s „jistou izolací Nejvyššího správního soudu jako víceméně samostatné soustavy“. Mazanec poznamenal, že v České republice tvoří jednu soustavu NSS se svými třemi desítkami soudců a druhou soustavu obecné soudy, kterých je přes 3000. „Ta nerovnováha dělá problémy i v praxi,“ poznamenal.

Ve funkci bude chtít navázat užší kontakty s krajskými soudy a jejich úseky správního soudnictví, což podle něj bylo kvůli nárůstu počtu kasačních stížností a nedostatku času v minulosti zanedbáno. Spoustu práce vidí v legislativní oblasti, zákon o NSS z roku 2003 podle něj bude třeba novelizovat. Bude se proto chtít sejít s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO). Zásah do zákona bude podle něj potřeba zásadnější než nabízí poslanecká novela, která je nyní v Parlamentu.

Mazanec bude ve funkci pouze tři roky místo desetiletého funkčního období. Funkce soudci totiž zaniká koncem roku, ve kterém dosáhl věku 70 let. Mazanec této věkové hranice dosáhne v roce 2021. Novinářům řekl, že koncepční změny musí provádět vláda, a ta má před sebou také tři roky práce. „Musíme se snažit stihnout, co bude možné,“ řekl.

Mazanec řekl, že koncepce NSS je dána zákonem a on v ní bude pokračovat a plnit ji, stejně jako ji plnil Baxa. Baxa, kterého ve funkci nahradí, podle něj měl charisma.

Baxa České justici již dříve řekl, že by bylo vhodné, aby prezident vybral adepta, který může funkci vykonávat celých deset let. U Mazance to možné není. Nyní uvedl, že osobně proti Mazancovi nic nemá.

Prezident se o Baxově nástupci radil s mnoha lidmi, mimo jiné s členkou svého expertního týmu Marií Benešovou.


Kdo je Michal Mazanec?

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před jmenováním soudcem vykonával od roku 1976 funkci prokurátora na netrestním úseku všeobecného a občansko-soudního dozoru; od roku 1990 působil jako ředitel právního a legislativního odboru Ministerstva kultury České republiky; v roce 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České republiky na úseku správního soudnictví, v roce 1993 se stal soudcem Vrchního soudu v Praze; v letech 1990 až 1998 byl členem komise pro správní právo Legislativní rady vlády, poté, do roku 2002, působil jako člen Legislativní rady vlády; v lednu 2003 se stal místopředsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu, prezident Václav Havel ho do funkce spolu s předsedou soudu Josefem Baxou jmenoval v prosinci 2002.

Zajímavosti:

– V letech 1984 až 1989 byl členem KSČ.

– Od roku 1993 pořádal v té době jedinou českou sbírku soudních rozhodnutí ve věcech správního soudnictví (tzv. červená sbírka).

– V letech 2000 až 2001 připravil ve spolupráci s Marií Žiškovou a dalšími soudci nynějšího Nejvyššího správního soudu institucionální, kompetenční a procesní úpravu reformy správního soudnictví, včetně osnovy soudního řádu správního a doprovodných zákonů.


(čtk, epa)