ÚOOÚ: Volání pacientů jménem není v rozporu s GDPR, zdravotníci nemají veřejně říkat diagnózu

Lékaři v čekárně vyvolávají pacienty jménem Foto: archiv

Praxe vyvolávání pacientů v čekárně u lékaře jejich jmény není v rozporu s GDPR. Lékaři a zdravotní sestry by se však měli vyvarovat veřejného sdělování diagnózy, doporučuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Dotaz na vyvolávání v čekárnách jmény a sdělování diagnózy je jednou z nejčastěji kladených otázek v souvislosti s GDPR.

Konkrétně se lidé Úřadu pro ochranu osobních údajů ptají: Omezilo GDPR nějak dosavadní ambulantní praxi? Konkrétně: může sestřička v ambulanci pacienty volat podle příjmení? Může v nemocnici, kde jsou společná lůžka, říkat lékař diagnózu?

Problém vyvolávání lidí jmény v souvislosti s potížemi, se kterými přišli k lékaři, je často diskutován v zájmových skupinách na internetu, kde lidé tuto praxi kritizují. Poukazují například na to, že sestra k nim hovoří v čekárně, oslovuje je jménem a současně zmíní léčbu nebo chorobu.

Tohoto jevu se ovšem GDPR vůbec netýká. V GDPR jde o ochranu uchovávaných údajů pacientů ve zdravotní dokumentaci podle právního titulu, v laboratořích nebo o ochranu dat dodavatelů a zaměstnanců nemocnic. „Dopady GDPR do ambulantní praxe a zdravotnické legislativy naleznete v metodice Ministerstva zdravotnictví,“ uvádí k tomu Úřad pro ochranu osobních údajů.

Lidé mají právo na soukromí a důstojnost

Ani předmětná metodika ministerstva zdravotnictví neřeší komunikaci zdravotníků s pacienty v čekárně. Přesto se i v této metodice zdůrazňuje právo lidí na soukromí a důstojnost.

V tomto duchu se také nese doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: „Praxe volání pacientů podle příjmení v čekárně není v rozporu s GDPR. Existují však oddělení, jako je venerologická ambulance nebo infekční oddělení, kde existuje riziko diskreditace, tedy spojení jména s choulostivými informacemi. V těchto případech je nutno zavést postupy vedoucí ke zvýšené ochraně osobních údajů pacientů. Je odpovědností správce, aby pečlivě uvážil vhodný režim pracoviště a jaká technická a organizační opatření přijme a zavede. V souladu s tím dá přesné pokyny svým zaměstnancům,“ uvádí v odpovědi ÚOOÚ.
Je tedy věcí lékařů, zda ve svých praxích zavedou vyvolávací systém jako na poště nebo instruují sestry ke zdrženlivosti nebo zvolí způsob jednání s pacienty jako v USA – oslovení jménem, nikoli příjmením. K tomu ovšem pacienti na diskusních fórech dodávají: Nejsme v Americe.

Také odpověď ÚOOÚ na druhou část otázky je doporučující: „Pokud je to možné, personál nemocnice by se měl snažit o co největší soukromí pacienta. Sdělení diagnózy či dalších náležitostí zdravotnické dokumentace je možné. Nelze však doporučit, aby při tom byly přítomny další nepovolané osoby, které nejsou v péči ani zaměstnány u poskytovatele zdravotních služeb, například osoby, jež navštěvují pacienta na vedlejším lůžku.“

Někteří nemocní se ptají veřejně

Některé zlozvyky týkající se důvěrných informací sdělovaných v čekárnách nebo při vizitě na nemocničních pokojích komentoval už dříve v souvislosti s GDPR ředitel právní kanceláře České lékařské komory Jan Mach v rámci konference, o které informoval náš sesterský Zdravotnický deník.

Určitě je chybný postup, kdy je pacient vyvoláván s uvedením nemoci. „Víme, co jsou schopny sestřičky sdělit v čekárně pacientům ve stylu: jestlipak jste držel dietu, nějak se nám to zhoršilo, pane Nováček. Tyto zlozvyky bude třeba odstranit,“ zdůraznil Mach už letos v květnu.

Podle jeho dalších slov při vizitách záleží na konkrétní situaci, zda o zdravotním stavu referuje před ostatními lékař nebo zda se naopak pacient veřejně před ostatními ptá: „Je velký zlozvyk, že asistent přednostovi či sekundář primáři při vizitě automaticky referuje podrobnosti a jde o rozhovor mezi nimi, který poslouchá pět dalších pacientů. To považujeme za velmi nevhodné. Na druhou stranu pokud se sám pacient veřejně ptá, což je u vizit časté, nepovažoval bych odpověď za porušení mlčenlivosti ani ochrany osobních údajů,“ dodal právník ČLK.

Irena Válová