Zpráva o hazardu: Finance mají do konce roku analyzovat dopad zákona o hazardních hrách

Vláda monitoruje dění na poli hazardu Foto: archiv

Kontrolu financování politických stran v souvislosti s hazardem navrhla mimo jiné Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí v souvislosti s herním průmyslem. Návrh z roku 2017 se stal součástí Výroční zprávy o hazardním hraní v roce 2017. Výroční zprávu vzala na vědomí vláda.

Na analýzu korupce státu herním průmyslem vypracovanou Radou vlády pro koordinaci boje s korupcí upozorňuje Výroční zpráva hned v úvodu: „Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí zpracovala Analýzu vlivu herního průmyslu na možná rizika korupčního jednání v rámci veřejné správy a návrh řešení. Hlavním rizikem je podle této analýzy nelegitimní ovlivňování rozhodovacích procesů ve veřejné správě doprovázené projevy klientelismu, nestandardního lobbingu, ekonomického i mediálního nátlaku a střetu zájmů. Ovlivňování se uskutečňuje jak na centrální úrovni při přípravě právních předpisů, tak na úrovni obcí při přijímání obecně závazných vyhlášek (OZV), či jsou pokusy o ovlivňování samotných povolovacích správních řízení,“ shrnuje Výroční zpráva o hazardu v České republice. Výroční zpráva i analýza vlivu herního průmyslu je však chudá na podložení svých tvrzení konkrétními příklady a to především o údajné korupci.

Podle Výroční zprávy Analýza také upozornila na zaměstnávání osob, které původně působily v herním průmyslu, v zákonodárných nebo regulačních orgánech a naopak (tzv. fenomén otáčivých dveří). Ovšem takové jednání není protiprávní a je typické pro mnohé úzce specializované oblasti s relativně malým počtem odborníků.

Analýza úředníků, agentů a neziskových organizací

Konkrétně pak Výroční zpráva rozvádí téma korupce, stát a herní průmysl ve svém závěru na straně 120. „Hazardní hraní může být také spojeno s ekonomickou kriminalitou typu praní špinavých peněz nebo korupce. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí zpracovala Analýzu vlivu herního průmyslu na možná rizika korupčního jednání v rámci veřejné zprávy a návrh řešení. Zpracování této analýzy bylo uloženo jako úkol č. 4.4 Akčního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky pro oblast hazardního hraní 2015–2018.“.

Seznam institucí, které se v roce 2017 na Analýze herního průmyslu podílely, je impozantní – od ministerstva financí a celní správu přes BIS až po Národní fond proti korupci podnikatele Janečka. „Ke splnění úkolu byla v roce 2017 zřízena neformální pracovní skupina složená ze zástupců Oddělení boje s korupcí Odboru hodnocení dopadů regulace ÚV ČR, Odboru protidrogové politiky ÚV ČR, BIS, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Celní správy, Finančního analytického úřadu, Svazu měst a obcí, provozovatelů hazardních her (Unie herního průmyslu, Asociace provozovatelů kurzových sázek, Sazka) a neziskových organizací (Transparency International, Nadační fond proti korupci, Občané proti hazardu),“ popisuje vznik skupiny Výroční zpráva. Otázkou je, jak byly vybrány nestátní subjekty pro přípravu vládního materiálu. Některé neziskové organizace fakticky působí jako lobbistické skupiny.

Zpráva i analýza postrádají konkrétní příklady

Podle Analýzy je „hlavním rizikem nelegitimní ovlivňování rozhodovacích procesů ve veřejné správě doprovázené projevy klientelismu, nestandardního lobbingu, ekonomického i mediálního nátlaku a střetu zájmů“. Toto ovlivňování může být ze strany provozovatelů hazardních her a organizací, které je sdružují, uvádí Výroční zpráva. Zpráva však neuvádí většinou konkrétní příklady. Výjimkou je fluktuace odborníků na herní právo a podnikání mezi orgány státu a soukromými podniky, což však stávající právní prostředí nezakazuje.
Obecně závazné vyhlášky

Podle Výroční zprávy se korupce netýká jen státní správy, střet zájmů a hazard je rovněž fenomén komunální: „Na úrovni obcí bylo zaznamenáno několik případů manipulace rozhodování zastupitelstva v souvislosti OZV jak prostřednictvím tlaku zvenčí, tak komunálními politiky ve střetu zájmů,“ upozorňuje Zpráva.

Podle analýzy existuje riziko korupce při přijímání obecně závazných vyhlášek, neboť zákon o hazardních hrách náležitosti OZV nedostatečně vymezuje. „Ustanovení týkající se OZV podle analýzy neobsahují povinnost uvést konkrétní zdůvodnění (některé OZV pouze obecně argumentují škodlivostí HH), rozhoduje o nich kolektivní politický orgán (zastupitelstvo) a mohou být změněny na kterémkoliv jednání zastupitelstva. Absence konkrétního zdůvodnění a nízká míra předvídatelnosti jsou dlouhodobě kritizovány ze strany provozovatelů,“ uvádí se doslova v analýze, kterou cituje Výroční zpráva o hazardu v ČR. Na druhou stranu patří obecně závazné vyhlášky do samosprávné působnosti obcí, která je chráněna ústavou a stát zde nemůže vystupovat direktivně. Nejde o součást státní správy, ale územní samosprávy.

Autoři analýzy uspořádali ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti průzkum mezi obcemi týkající se vlivů na rozhodování obce při regulaci hazardu. Prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) byly osloveny všechny obce v ČR, z nichž 532 (9 %) kompletně vyplnilo on-line dotazník, vysvětluje Zprávy metodiku.

V závěru pak Zpráva o hraní hazardních her v ČR přebírá doporučení z analýzy úředníků, agentů, zástupců obcí a neziskových organizací, které mají podle slov Výroční zprávy obecnou platnost:


Doporučení proti korupci státu herním průmyslem:

  • posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu za použití opatření, jako je registr lobbistů či legislativní stopa,
  • posílení ochrany oznamovatelů protiprávního jednání,
  • aktualizace interního protikorupčního programu MF,
  • omezení jevu „otáčivých dveří“ mezi veřejnou správou a herním průmyslem,
  • přijetí komplexního protikorupčního programu společnostmi herního průmyslu, který by
  • obsahoval přijetí etického kodexu, pravidla sponzoringu, pravidla přijímání darů a zřízení
  • telefonní linky pro oznamování neetického či korupčního jednání,
  • kontrola financování politických stran a volebních kampaní prostřednictvím nových
  • nástrojů, které umožnila novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických
  • hnutích (č. 302/2016 Sb.),
  • zajištění transparentní regulace na úrovni obcí prostřednictvím zveřejňování záznamů
  • jednání zastupitelstva a uváděním kritérií, jimiž se obce při zavádění OZV řídila, aby se
  • zamezilo diskriminaci konkrétních provozovatelů,
  • provedení analýzy implementace ZHH Ministerstvem financí do konce r. 2018.

Irena Válová