Osobní bankrot by měl podle poslanců trvat nejdéle pět let, nulová varianta zřejmě neprojde

Statisíce Čechů mají problémy s dluhy Ilustrační foto: archiv

Sněmovna zřejmě zmírní podmínky pro osobní bankroty předlužených lidí, ovšem poněkud odlišně, než jak navrhla v insolvenční novele ještě jednobarevná vláda hnutí ANO. Vyplynulo to z dnešního jednání ústavně-právního výboru, který hlasoval o pěti desítkách pozměňovacích návrhů. Další úpravy budou moci poslanci uplatnit při druhém čtení předlohy na plénu, které by se mělo uskutečnit za týden.

Vládní novela předpokládá, že proces oddlužení by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů. Z předlohy kabinetu by podle doporučení výboru měla vypadnout varianta zvaná „sedm – nula“. Nahradí ji pravděpodobně úprava pětileté varianty, jak ji prosazují se souhlasem ministerstva spravedlnosti Patrik Nacher a Taťána Malá (oba ANO).

Dlužník by podle tohoto pozměňovacího návrhu nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Většina členů výboru se v této souvislosti přiklonila i k další Nacherově úpravě, podle níž by byl návrh na vstup do osobního bankrotu zamítnut, pokud by splátky stačily jen na odměny insolvenčnímu správci.

Podporu výboru dostalo také snazší oddlužení seniorů, jak je prosazuje Kateřina Valachová (ČSSD). Bylo by rychlejší, bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.

V novele patrně zůstane i možnost oddlužení, jestliže dlužník za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. U některých poslanců budila tato varianta pochyby, když upozorňovali na to, že takoví lidé by v konečném důsledku byli schopni uhradit za šest let celý svůj dluh. Poslankyně SPD Monika Levová ale neuspěla s návrhem na vyškrtnutí této možnosti z předlohy a Marek Výborný (KDU-ČSL) neprosadil zvýšení splacených pohledávek věřitelů na 75 procent, 70 procent nebo případně 66 procent.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zdůraznil, že dlužníci, kteří by vstoupili do tohoto způsobu oddlužení, by nejprve museli splatit v plné výši všechny přednostní pohledávky, k nimž by se mělo nově zařadit i dlužné výživné na děti. I polovina z ostatních dluhů pak podle ministra není úplně malá částka.

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu.

Insolvenční správce Oldřich Řeháček z kanceláře Administrace insolvencí City Tower ocenil, že výbor nepodpořil úpravu, podle kterého by jako insolvenční správci mohli působit i exekutoři. V tiskové zprávě poukázal na to, že exekutor by nemusel hájit zájem všech věřitelů, ale jen věřitele, který si ho vybral k provedení exekuce. Dlužníci by navíc podle Řeháčka mohli mít obavy z podání návrhu na oddlužení, když by na proces mohl dohlížet člověk, který u nich prováděl exekuci.

Hradecký soudní exekutor Martin Štika ovšem uvádí, že obavy o podjatosti již nejsou na pořadu dne. Na výboru totiž byla projednávaná pouze varianta, ve které by soudní exekutor jako insolvenční správce byl z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže byl v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku pověřen vedením exekuce v exekučním řízení, ve kterém jsou účastníky dlužník, jeho manžel nebo věřitel. Diskuzi věcně otevřela Helena Válková, která jako pozitiva návrhu uvedla ulehčení očekávaného nárůstu administrativy insolvenčním správcům s poukazem na to, že exekutor je jediná právnická profese, která ze zákona tuto možnost nemá, byť k ní má svým zaměřením nejblíže.

Česká asociace věřitelů přivítala odstranění sedmileté varianty oddlužení, při níž by věřitel nemusel uhradit z dluhů nic. Za nežádoucí ale pokládá zachování tříleté varianty. Kladně asociace hodnotí v tiskové zprávě doporučené prodloužení lhůty pro přihlašování pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení z nynějších 30 na 60 dnů a změnu pořadí uspokojování pohledávek v případech, když úroky, pokuty nebo penále některé z nich převyšují jistinu.

Předlohu, která byla ve Sněmovně už v minulém volebním období, podpořili s přijatými úpravami přítomní členové výboru za hnutí ANO, Piráty, KSČM, ČSSD a KDU-ČSL. Poslanci ODS, SPD a TOP 09 se hlasování zdrželi.

(čtk, epa)