Podezření na falšování podpisů u zástupců Ravaku se zřejmě nešetří, u státních zástupců i policie je ticho

Nekončící příběh složitých obchodních sporů mezi společnostmi Oleo Chemical a Ravak má další, zajímavou rovinu. Zástupci Oleo Chemical upozorňují na podezřelé okolnosti postoupení některých pohledávek jejich obchodními partnery. Již loni vše oznámili na policii a státní zastupitelství, ale zdá se, že se nic neděje.

Je to více než rok a čtvrt, co Kamil Jirounek a Michal Urbánek – bývalí spolupracovníci ze společnosti Oleo Chemical informovali Nejvyššího státního zástupce, policejního prezidenta, Generální inspekci bezpečnostních sborů a ministry vnitra a spravedlnosti o podezření ze spáchání trestného činu. Podle zjištění Ekonomického deníku například Policie nic o tomto podání neví. Tiskové oddělení policejního prezídia se snažilo zjistit, co se s tímto podnětem datovaným 10. května 2017 stalo, nic se však nepodařilo zjistit. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej uvedl, že se jejich složka případem nezabývá.

Mluvčí nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý uvedl, že podnět byl předán Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a jeho kolega z Generální inspekce bezpečnostních sborů odmítl odpovědět zcela. „Takové informace nelze poskytnout. Na jedné straně na základě ochrany osobních údajů a na druhé straně na základě principu neveřejnosti. Dotazy ve vztahu ke konkrétním věcem mohou činit pouze oprávněné osoby dle individuální povahy konkrétní věci,“ uvedl mluvčí GIBS Martin Strouhal.

Zarážející v tomto případě je, že ani rok a čtvrt po podání oznámení není jejich autorům známo, jestli se jejich podnětem budou zabývat orgány činné v trestním řízení.  Vrchní státní zastupitelství dosud na dotaz ohledně toho, co se stalo se spisem, neodpovědělo. A co Urbánek s Jirounkem namítají? Poukazují na možné falšování podpisů a antedatování dokumentů, které mělo za cíl obohacení jejich protivníků.  Jde o případ prodeje a koupě akcií Oleo Chemical, které však byly zastaveny u factoringové společnosti NLB Factoring a zároveň o následnou půjčku Urbánka od těch, kdo mu podle jeho tvrzení dluží peníze za koupi akcií.

Urbánek totiž uzavřel v roce 2009 s Jiřím Kreysou a Jindřichem Vařekou smlouvy na prodej akcií společnosti Oleo Chemical (s každým na 40 milionů korun za 10 ks kmenových akcií). Splatnost kupní ceny byla domluvena nejdříve na den uzavření smlouvy, tedy na 27. 5. 2009, posléze posunuta o rok na 27. 5. 2010. Dalším dodatkem z 12. února 2010 pak byla posunuta na 30. 11. 2010. Celkově tak Urbánek žaloval Jiřího Kreysu o zaplacení 66.800.000 plus úroky  z prodlení. Žaloba byla podána v listopadu 2014. Stejná žaloba směřovala také na Jindřicha Vařeku.

Urbánek ve stejný den, kdy byla prodloužena platnost splatnosti kupní ceny za akcie (12. 2. 2010) uzavřel s Jiřím Kreysou, jeho synem Patrikem, Jindřichem Vařekou st. i ml. čtyři smlouvy o půjčce – každou na 500.000 EUR.

„Jiří Kreysa v březnu 2015 (po obdržení žaloby Michala Urbánka u Okresního soudu Příbram) zaslal Ing. Urbánkovi oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy o úvěru ze svého syna Patrika Kreysy na svou osobu a tuto pohledávku (včetně své pohledávky ze své smlouvy o úvěru) se pokusil započíst proti oznamovatelem žalované kupní ceně akcií. Jako důkaz doručil Jiří Kreysa oznamovateli originál oznámení o postoupení pohledávky opatřené podpisem postupitele Ing. Patrika Kreysy s údajným datem podpisu tohoto oznámení dne 7. 10. 2010,“ píše se v oznámení.

To se však Urbánkovi nezdálo, a protože měl pochybnosti o okamžiku vzniku oznámení o postupu pohledávky, které se objevilo po více než 4 letech, nechal zpracovat celkem tři znalecké posudky na stáří podpisů na tomto dokumentu. „Antedatování listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2010 Ing. Patrikem Kreysou bylo potvrzeno třemi znaleckými posudky, a to jak z oboru grafologie, tak z oboru písmoznalectví. Tři různé znalecké posudky ze dvou různých odvětví tedy potvrzují antedataci ze strany Ing. Patrika Kreysy, jejíž motivací bylo zamezení promlčení pohledávky Ing. Patrika Kreysy vůči Michalu Urbánkovi a tedy zajištění prospěchu Jiřího Kreysy tím, že pohledávku po antedataci dokumentace bude možné použít k započtení takto vytvořených vzájemných pohledávek,“ uvádí se v materiálu, který má Ekonomický deník k dispozici. Kreysa se podle Urbánka snažil tímto krokem snížit Urbánkovu pohledávku za ním o cca 25 milionů korun, čímž se mohl dopustit pokusu podvodu nebo poškozování věřitele.

Urbánek navíc argumentuje tím, že Ing. Patrik Kreysa (syn Jiřího Kreysy, který v tomto sporu tvrdí, že synovu pohledávku koupil 7. 10. 2010) se k vlastnictví pohledávky z půjčky 500.000EUR (kterou údajně v roce 2010 převedl na svého otce) hlásil i v jiných sporech, které mezi ním a Urbánkem, respektive celým Oleo Chemical jsou, a to i několik měsíců po podání žaloby Urbánka na jeho otce a tedy více než 4 roky po té, co ji údajně převedl na svého otce. „Patrik Kreysa, Jiří Kreysa a otec a syn Vařekové se podepsali pod „Uplatnění nároku na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení“, které bylo založeno na Policii 12. 3. 2015. Ing. Patrik Kreysa v tomto trestním oznámení tvrdí, že má za Urbánkem pohledávku ve výši 500.000 EUR, avšak v soudním líčení v jiné kauze tvrdí, že tyto pohledávky (2×500.000 EUR) byly ze strany Ing. Patrika Kreysy a Ing. Jindřicha Vařeky ml. postoupeny na Jiřího Kreysu a Jindřicha Vařeku st. již v roce 2010,“ upozorňuje Urbánek ve svém materiálu.

Udály se nelegální změny i v postoupení pohledávek firmou?

Podobné machinace namítá Urbánek také v případě postoupení pohledávek společnosti Ravak na Jiřího Kreysu a Jindřicha Vařeku (otcové podnikatelé, spolumajitelé Ravak – pozn. red.) ke kterému mělo dojít 30. ledna 2015. „Oznámení o postoupení ze strany Ravak, a.s. na svou osobu podepsal za Ravak a. s. právě Jiří Kreysa a to až ke dni 20. 6. 2016 (tedy po 1,5 roce). Avšak podle Urbánkova zjištění byla v září 2016 založena auditorská zpráva za rok 2015, z níž je evidentní, že všechny dotčené pohledávky nabyté od NLB Factoring jsou i k 31. 12. 2015 stále v plné výši evidovány stejně jako v předešlých letech v majetku Ravak a. s. „Ve zprávě o propojených osobách vyhotovené za rok 2015 není uvedeno postoupení pohledávek na propojené osoby Jiřího Kreysu a Jindřicha Vařeku, ačkoliv ostatní vzájemné smlouvy jsou zde uvedeny,“ vypočítává další nesrovnalosti Urbánek. Podle něj navíc 21. 6. 2016 založil právní zástupce Ravak do insolvenčího řízení proti Oleo Chemical „rozšíření pohledávek“ v němž se firma v rozporu s tvrzením Kreysy o postoupení pohledávek (k 30. 1. 2015) deklaruje coby vlastník všech tří pohledávek,“ vyjmenovává další z momentů, kdy zcela „nesedí“ časové posloupnosti s tvrzeními zainteresovaných osob.

„Údajné postoupení pohledávek ze společnosti Ravak na Jiřího Kreysu a Jindřicha Vařeku z 30. 1. 2015 tedy není uvedeno v auditu společnosti, přičemž postoupení pohledávek (pokud by se tedy skutečně stalo v roce 2015) nese daňové důsledky pro společnost Ravak, které zřejmě nebyly rovněž reflektovány. Současně zřejmě nebude postoupení pohledávek uvedeno ani v účetní evidenci na příslušných číslech účtů, jelikož členové představenstva Ravak si smlouvu i dohodu k ní s vysokou mírou pravděpodobnosti vyrobili až dodatečně a to v období cca června roku 2016 a s ohledem na uzavření účetnictví Ravak po skončení kalendářního roku 2015 nelze provést opravy ex post beze stop. Domníváme se, že tímto činem byla naplněna skutková podstata trestného činu podvodu a to v odstavci 5, jelikož se jedná o škodu velkého rozsahu,“ uzavírá Michal Urbánek své podání, které však, zdá se, nenašlo u orgánů činných v trestním řízení žádnou odezvu.

(red)