Podle vlády má být „majetkový striptýz“ u komunálních politiků zachován

Ústavní soud Foto: archiv

Ústavní soud bude brzy řešit návrh senátorů na zrušení části zákona o střetu zájmů, která se týká rozsahu zveřejňování majetku. Vláda do sporu podle materiálů, které má Česká justice k dispozici vstoupí a návrh senátorů odmítne. „Majetkový striptýz“ komunálních politiků by podle resortu spravedlnosti měl být zachován.

Návrh se týká povinnosti veřejných funkcionářů zveřejňovat veškerý majetek včetně údajů o společném jmění manželů a manželek nebo společníků ve firmách. Senátoři v tom vidí zásah do soukromí osob, jichž se zákon netýká. Návrh má podle senátorů zajistit, že za nedodržení povinnosti komunálním politiků nebude prozatím hrozit sankce až 50.000 korun. Stížnost senátoři podali loni na podzim. Ústavní stížnost má na starosti soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Napadené ustanovení § 10 odst. 2 zákona (oznámení o majetku) obsahuje výčet druhů majetku, který podléhá oznamovací povinnosti. Ustanovení § 10 odst. 3 pak ukládá adresátům normy (veřejným funkcionářům) uvést způsob nabytí a cenu majetku, který podléhá oznamovací povinnosti.

Ustanovení § 11 zákona stanoví, že veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce (oznámení o příjmech a závazcích). Navrhovateli napadená část ustanovení § 11 zákona (odstavec třetí) pak stanoví, že veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého oznamovaného příjmu a výši a druh závazku, včetně toho, vůči komu takový závazek má.

Ustanovení § 14b zákona upravuje rozsah nahlížení do registru oznámení a konkretizuje zveřejňované údaje podle jednotlivých kategorií veřejných funkcionářů.

Skupina senátorů spatřuje protiústavnost napadených ustanovení zákona o střetu zájmů zejména v  zásahu do soukromí (čl. 10 Listiny), který vzniká umožněním shromažďování a zveřejňování informací o majetkových poměrech komunálních politiků, včetně těch, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni. Dále pak navrhovatelé uvádějí rozpornost napadených ustanovení s čl. 8 Ústavy (právo na samosprávu) a čl. 21 Ústavy (právo volit a být volen).

Poslední verze zákona o střetu zájmů byla přijata počátkem roku 2017, kvůli úpravě pravidel pro podnikající členy vlády získala označení „lex Babiš“. Kvůli tomu normu už v únoru 2017 napadl u ÚS také prezident Miloš Zeman.

(epa)