ÚS: Výjimky ze zákazu výdělečné činnosti je nutné vymezit zákonem

O možnostech přivýdělku hasičů nebo policistů nemohou rozhodovat jen ředitelé bezpečnostních sborů, rozsah výjimek musí v budoucnu plynout přímo ze zákona, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Vyhověl návrhu Nejvyššího správního soudu (NSS) na zrušení zákonného ustanovení, které pravomoc stanovit výjimky z obecného zákazu jiné výdělečné činnosti plně přenáší na ředitele.

Ustanovení ale zůstane v platnosti do konce června 2019, aby bylo možné právní úpravu uvést do souladu s nálezem ústavních soudců. Okamžité zrušení by znamenalo právní nejistotu, zdůraznila soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

V mezidobí musí správní soudy ve sporných případech nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby a právy příslušníků bezpečnostních sborů. „Soudy musí dočasně nalézat hranice samy, než je najde zákonodárce přijetím nové právní úpravy,“ řekla Tomková.

Nález najdete zde.

Podle sporného ustanovení zákona o služebním poměru nemohou příslušníci sborů, třeba policisté nebo celníci, provozovat jinou výdělečnou činnost. Zákaz se nevztahuje na lidi přeřazené z různých důvodů do zálohy a také na činnosti, které může specifikovat ředitel bezpečnostního sboru interním aktem.

Justice konkrétně řeší případ ženy propuštěné od hasičů za to, že vedla účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je členkou. Dostávala za to 14.000 korun ročně. Česká justice o případu detailně informovala.

Ředitel hasičů interním pokynem z roku 2013 stanovil, že se zákaz výdělečné činnosti nevztahuje na správu vlastního majetku. V případě propuštěné hasičky ovšem dospělo vedení sboru k závěru, že účetnictví pro společenství vlastníků jednotek není správou vlastního majetku, a tedy se na ženu výjimka nevztahovala. Stejný názor měl Městský soud v Praze.

Poté se případ dostal k NSS, který se obrátil na ÚS. Kritizoval skutečnost, že výjimky lze na základě zákona stanovit interním aktem. Základní právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a prací získávat prostředky pro své životní potřeby lze totiž podle NSS omezit pouze přímo zákonem.

NSS upozornil také na to, že kdo interní akt poruší, je podle zákona propuštěn bez upozornění či výstrahy. Právní úprava výjimek tak podle NSS vytváří „výbušnou směs“ a nepřijatelný stav právní nejistoty u příslušníků bezpečnostních sborů, jejichž služební poměr je jinak do detailů upraven zákonem právě kvůli předvídatelnosti.

ÚS se ztotožnil s argumenty nejvyšší instance správního soudnictví. Soudce NSS Tomáš Langášek dnešní nález přivítal. Nyní se soud vrátí ke kasační stížnosti propuštěné hasičky a bude hledat rovnováhu v souladu s vysloveným názorem ÚS. Zdůraznil, že nález vyzdvihující takzvanou výhradu zákona je významný i pro ochranu parlamentní demokracie. Schvalování zákonů je transparentnější než vydávání interních aktů ředitelů.

Bezpečnostním sborem se podle zákona rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

(čtk)