Digi Česko schválila vláda, do konce roku mají být známy konkrétní kroky k realizaci. UVNITŘ DOKUMENTY

Digitální Česko – vize vlády o které již při žádosti o důvěru vládě mluvil premiér Andrej Babiš, je zase o krok blíže realizaci. Vláda schválila materiál Digitální Česko, který se má zaměřit na informační služby, interaktivní služby a transakční služby.  Součástí plánu je propojování vládních informačních systémů, kterých je 7.722 a budování vládního cloudu.

Vláda projednala dokumenty k projektu Digitální Česko. Digitální strategie je totiž jednou z priorit premiéra Andreje Babiše (ANO). Už na začátku roku při žádosti o důvěru svého prvního kabinetu před poslanci řekl, že nemůžeme mít 14 malých eGovernmentů. O tom, že to myslí vážně svědčí i to, že již na začátku roku jmenoval vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurillu, který zároveň vede dva státní ICT podniky – NAKIT (MV) a Centrum sdílených služeb (MF). Vize „pana IT“ jak jsme Dzurillu překřtili jsme představili v rozhovoru s názvem „Pan IT“ – budoucí vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla: řešitelé státního IT jsou závislí na dlouholetých dodavatelích. Hlavní vizí celého projektu je, aby se Česká republika zařadila po bok „digitálně vyspělých zemí“. Jaké země mají autoři Digitálního Česka na mysli, není jasné.

„Pracujeme na tom, aby jsme pod gescí vládního zmocněnce pro IT postupně propojili stávající systémy, které jsou ve státní správě v provozu. Těch je 7.722 (o vládních IT systémech a jejich schvalování jsme psali například v textu Vnitro za půl roku schválilo státní IT projekty za 3,9 miliardy korun). Jednotlivá ministerstva teď musí do posledního zasedání vlády v prosinci, aby stanovili, jak schválenou koncepci zapracují a co konkrétně je pro to potřeba udělat,“ řekl na tiskové konferenci po zasedání vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj by mělo být na konci celého procesu to, že stát nebude vyžadovat po občanech informace, kterými už disponuje. „Pokud má stát informaci o tom, že občan byl odsouzen, či nikoliv, tak aby nepožadoval výpis z rejstříku trestů, nebo potvrzení o bezdlužnosti. Například v projektu e-receptu bude zajištěno, aby se lékaři v systému předvyplnily údaje o pacientovi apod.,“ řekl Hamáček. Podotkl ještě, že hlavní prioritou ministerstva vnitra je, aby byl co nejrychleji naplněn Portál občana a bylo do něj zapojeno maximum státních institucí. „Chtěl bych, aby na konci volebního období platilo to, co jsem řekl dnes, tedy, aby stát nevyžadoval po lidech údaje, kterými již disponuje,“ řekl I. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček.

Zajímá vás, co vše se obsahuje koncepce Digitální Česko?

Podívejte se na jednotlivé dokumenty

Program Digitální Česko_Úvodní dokument

Program Digitální Česko_Digitální ekonomika a společnost

Program Digitální Česko_Česko v digitální Evropě

Program Digitální Česko_Informační koncepce ČR

 

Podle materiálu Digitální Česko lze budované služby obecně dělit na tři skupiny:

  • informační služby

(zejména poskytování informací a znalostí veřejnosti),

  • interaktivní služby

(individuální poskytování personalizovaných informací různými informačními kanály) a

  • transakční služby

(typicky podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu).

Nejdůležitější z nich jsou uživatelsky přívětivé a efektivní „on-line“ služby pro občany a firmy (cíl číslo 1) a efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy (cíl číslo 5). Cílem eGovernmentu nebude pouze rozvoj rozmanitých online služeb, ale též jejich sjednocování a konsolidace do společných integrovaných on-line služeb, podle principu „Jeden stát (Whole-of-Government)“.

Uživatelsky přívětivé a efektivní „on-line“ služby pro občany a firmy

„Nestačí, aby on-line služby byly pouze přívětivé, musí být rovněž bezpečné a efektivnější jak pro klienta, tak pro úřad. Půjde primárně o služby první volby umožňující řešení nejběžnějších životních situací v různých agendách veřejné správy ČR, a jako takové musí být navrhovány a budovány,“ uvádí se v popisu prvního a zřejmě pro občany nejdůležitějšího cíle.

„Externí služby pro klienty nebudou nikde dostatečně funkční bez zásadní proměny vnitřního chodu úřadů a bez jeho trvalých změn (zlepšování, adaptace). Cesta k samoobslužným on-line službám musí vést přes zásadní zjednodušování a elektronizaci celých jejich realizačních procesů. Zjednodušování komunikace a procesů je pak vedle digitalizace jedním ze základních zdrojů efektivity veřejné správy a nedílnou součástí zodpovědnosti věcných správců za procesy správy těchto služeb,“ uvádí se dále v materiálu.

Do budoucna by měl vzniknout národní katalog a vyhledávač služeb veřejné správy, aby se kdokoliv na jednom místě a jednoduchou formou dozvěděl o všech existujících službách, elektronických, asistovaných i těch ještě nezbytně prezenčních (vykonávaných úředníkem). Podle autorů dokumentu je základem vázat služby na zlepšenou definici životních/podnikatelských událostí/situací, orientovaných na problematiku dle vnímání veřejností (nikoli na zákony či agendy, jak je tomu teď). „Služby musí být současně jednotným a srozumitelným způsobem prezentovány na místech, kde je klient intuitivně očekává,“ plánují autoři koncepce Digitální Česko. Aby nedocházelo k živelnému vzniku tisíců nových online služeb bude muset být každá nová navrhovaná on-line služba schvalována ve stádiu návrhu a poté certifikována před publikací v katalogu. Katalog on-line služeb veřejné správy bude publikován na Portálu veřejné správy (PVS) a jeho dílčí části na webových stránkách jednotlivých úřadů. Obdobně k tomu bude existovat národní Katalog interních elektronických on-line služeb pro úředníky veřejné správy,“ uvádí se v materiálu.

Na návrzích jednotlivých kroků by se měli podílet nejen úředníci, ale také experti z privátního sektoru. „Pro realizaci cílů je nutné alokovat centrálně adekvátní finance jak ze státního rozpočtu, tak vhodnou úpravou čerpání prostředků ze strukturálních fondů,“ uvádí se dále v materiálu.

Vznikne státní „call centrum“ s odborníky na řešení všech situací?

Trochu utopisticky připadá redakci Ekonomického deníku další nápad autorů koncepce Digitální Česko. Ti totiž uvádí, že by rádi vybudovali call centrum se znalostně/expertním systémem umožňující veřejnosti získat informaci „na vyžádání“ ze všech oborů/oblastí působnosti veřejné moci z jednoho kontaktního bodu. Do budoucna i s možností využití oborových expertů jednotlivých rezortů (případně i expertů třetích stran) na druhé úrovni řešení požadovaných úloh. Plánují také lepší využití Portálu veřejné správy. Chtějí, aby uměl federalizované vyhledávání ve všech webových stránkách úřadů.

„Portál veřejné správy (PVS) se stane skutečným a jediným 100 % rozcestníkem pro všechny on-line integrované (informační, interakční i transakční) služby veřejné správy. Současně je nezbytné transformovat stávající i nově vznikající portály a weby orgánů veřejné správy (ministerstev a územně samosprávných celků) tak, aby všechny společně s PVS vytvářely homogenní rozhraní služeb veřejné správy pro občany a firmy. Obdobným způsobem PVS poskytne službu úředníkům směrem ke specifickým podpůrným službám (informačním, interaktivním a transakčním) v podobě „Portálu úředníka“ s odděleným uživatelským rozhraním od rozhraní pro veřejnost,“ uvádí autoři materiálu. O vzniku Portálu úředníka jsme informovali již včera

Platforma Czech POINT jako kontaktní místo veřejné správy bude podle materiálu transformována na plnohodnotné podací pracoviště, umožňující uskutečňování služeb eGovernmentu asistovanou formou bez místní příslušnosti 100 % ekvivalentní k on-line službám PVS, včetně všech agend v přenesené působnosti. Datové schránky umožní činit podání i v případech specializovaných procesních nároků jednotlivých agend (stavební řízení, veřejné zakázky apod.).

Dalšími úkoly jsou například: Rozvoj on-line „front-office“ služeb jednotlivých rezortů s využitím sdílených služeb. Prioritu budou mít oblasti s dosud nedostatečným počtem či úrovní on-line služeb (eHealth, školství, eJustice, doprava, stavebnictví, stavební řízení, …). Zlepšení národního katalogu otevřených dat. Kvantita a zejména kvalita obsahu publikovaných otevřených dat je klíčem k budování pokročilých služeb vedoucí ke znalostní společnosti. Cílem je mít všechna klíčová veřejná data publikována způsobem umožňujícím jejich jednoduché strojové zpracování. Zavedení rolí v orgánech veřejné správy zodpovědných za elektronickou obsluhu klientů napříč agendami, a stanovení správců služeb. Pracovníci v této roli budou z pozice věcného správce zodpovídat za rozvoj plnohodnotného transakčního portálu úřadu, propojeného…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Jiří Reichl