Vytvoření nového procesního kodexu je i v programovém prohlášení Babišovy vlády Foto: archiv

Případ šikany starých pedagogů skončil po pěti letech soudem nařízenou omluvou

K omluvě za vulgární řeči a šikanózní zacházení odsoudil Okresní soud v Ostravě vedení Technické univerzity Ostrava. Vulgarity a šikanu musela od roku 2013 snášet odborná asistentka katedry pozemního stavitelství. Technická univerzita Ostrava se dne 1. října 2018 omluvila a omluvu rozeslala všem zaměstnancům, jak ji soud nařídil. Případ, o kterém Česká justice opakovaně informovala, dospěl ke konci. Nadřízený nazýval kolegyně „hloupými slepicemi“ nebo „krávou blbou“, na pracovišti docházelo ke kontrolám méně oblíbených.

Podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě měla Technická univerzita Ostrava dne 1. října 2018 rozeslat všem zaměstnancům e-mail tohoto znění: „Vedení VŠB – Technické univerzity Ostrava, Fakulty stavební, se prostřednictvím děkana prof. Ing. Radima Čajky, CSc. tímto omlouvá Ing. Marii Wolfové, Ph.D. za nerovné zacházení, kterému byla vystavena v období od května 2013 do září 2014 ze strany vedeni katedry Pozemního stavitelství 225, prof. Ing. Darji Kubečkové, Ph.D., Ing. Pavla Vlčka, Ph.D., a za nerovné a vulgární zacházení ze strany doc. Ing. Karla Kubečky, Ph.D.“ Podle informace České justice univerzita už omluvu rozeslala.

Kromě toho musí bývalý zaměstnavatel Marii Wolfové vyplatit 50 tisíc korun.

Šílené poměry mezi kolegy na univerzitě

Případ inženýrky Marie Wolfové byl jedním z případů diskriminace, kterým se z podnětu zabývala veřejná ochránkyně práv a jako příklad otřesných poměrů na univerzitě jej předkládala poslanecké sněmovně. V databázi veřejné ochránkyně práv Marie Wolfová vystupovala v anonymizované podobě jako paní ing. A.B., PhD. V roce 2016, kdy podávala žalobu na chování univerzity jí bylo 57 let. Podle ní byla šikanována z důvodu věku.

V registru případu diskriminace je nyní nově rozsudek Okresního soudu v Ostravě v plném znění, který popisuje řadu incidentů na pracovišti, intrik a vzájemného napadání, agresivity a sprostoty mezi zaměstnanci univerzity.  „Svědek doc. Ing. Karel K., Ph.D. ve své svědecké výpovědi m.j. uvedl, že mu není zřejmé, k jakému nevhodnému chování by měla být žalobkyně vystavena z řad ostatních zaměstnanců žalovaného. Naopak je mu známo, že ona se nevhodně chovala k jiným zaměstnancům, tedy k těm, kteří nepatřili do „kroužku vyvolených“. Např. si vzpomíná, že vyhrožovala kolegovi V., že na něj vezme samopal apod. Pokud se týká jeho konfliktu s žalobkyní, tak se zřejmě jedná o tu skutečnost, že ji důrazně sdělil na chodbičce, takže to samozřejmě mohlo slyšet i více lidí, že jejím nadřízeným je on, takže se bude řídit jeho pokyny a ne, že se bude se řídit toliko pokyny děkana,“ uvádí se mimo jiné v rozsudku, který vypovídá o poměrech ve škola a kterým soud dal nakonec za pravdu Marii Wolfové.

Pan docent: Jste hloupé slepice

Také dalším osobám obsazeným v nechutném příběhu přidělil původně úřad ombudsmanky namísto pravých jmen jen další písmena v pořadí v abecedě. Vedoucí katedry a zároveň děkanka fakulty prof. Ing. C. D., Ph.D měla podle stížnosti s paní A.B. zacházet hůře než s ostatními: zadávání práce navíc, která nebyla nijak ohodnocena a obvykle se jednalo o vágně zadané banální úkoly a vytváření nepřátelského prostředí, pozdním předávání mzdového výměru, pozdní zpracování podkladů pro hodnocení stěžovatelky, snižování její důstojnosti a vytvářením ponižujícího prostředí a prodloužením pracovní smlouvy pouze na jeden rok, i když jiným pracovníkům byla prodlužována na delší období, informovala už v roce 2016 Česká justice.

To byl ovšem podle popisu případu pouhý rozjezd, po kterém následovaly urážky a vydírání i výhružky zastáncům paní A.B., když vedoucí katedry vystřídal ve funkci její manžel: „Později byla prof. Ing. C. D., Ph.D., nahrazena v čele katedry svým manželem doc. Ing. D. D., Ph.D. Ten měl stěžovatelku a její kolegyni dehonestovat výroky ohledně jejich věku. Šikana na pracovišti měla být nejprve soustředěna na stěžovatelku a kolegyni, avšak později se rozšířila i na osoby, které se jich zastaly. Rozšíření nátlaku dokumentovala stěžovatelka výroky Ing. I. J., Ph.D., který měl ostatní zaměstnance katedry varovat, že pokud nepřeruší kontakt se stěžovatelkou, budou propuštěni. Později bývalý vedoucí katedry zkrátil úvazky a ukončil pracovní poměry s některými pracovníky,“ citoval úřad ombudsmanky zjištění.

Podle svědecké výpovědi zaznamenané v rozsudku zase svědkyně Lucie K. ve své výpovědi uvedla, že si vzpomíná na jeden incident z roku 2014, kdy byla přítomna tomu, kdy doc. K. křičel na žalobkyni a další kolegyně, které šly k panu děkanovi. Slovo od slova už si na to nevzpomíná, ale doc. K. byl dost vulgární. Už si opravdu na ta slova nepamatuje, je to více než dva roky, Doc. K. žalobkyni i ostatní kolegyně a posléze i ji tedy častoval nevybíravými slovy, něco jako, že „jsme hloupé slepice“, že prostě patříme jinam.

V rámci elektronické evaluace výuky obdržela Marie Wolfová negativní hodnocení. S pomocí odborníka v oboru IT však zjistila, že tyto stížnosti byly odeslány z počítače jejího kolegy. Studenti byli naopak s její výukou spokojeni a někteří žádali, aby ve výuce předmětu stěžovatelka pokračovala, uvedl v popisu případu úřad veřejné ochránkyně práv. Rovněž jí byla nařízena návštěva lékaře – psychiatra.

Nepřátelské prostředí vůči vybraným

Státní úřad inspekce práce vykonal na univerzitě kontrolu 27. března 2015 „Z rozhovorů se zaměstnanci katedry vyplynulo, že na pracovišti panovala nepříznivá atmosféra, neboť bývalý vedoucí katedry zvýhodňoval skupinu svých oblíbenců, a naopak znevýhodňoval skupinu neoblíbených zaměstnanců.
Dne 25. dubna 2014 došlo ke slovní potyčce mezi bývalým vedoucím katedry a stěžovatelkou, kdy rozepře byla ukončena sdělením vedoucího katedry, že všichni budou pracovat dle jeho pokynů nebo budou propuštěni,“ uvádí se v protokolu z kontroly.

Protokol rovněž obsahuje výpověď předsedy odborové organizace. Podle něho katedra přijímala mladé absolventy a pak propouštěla neovlivnitelné staré pedagogy: „Předseda odborové organizace Ing. S. T., Ph.D., vypověděl, že pracovníci katedry byli rozděleni na dvě znesvářené skupiny, kdy část se zastávala stěžovatelky a druhé dotčené pracovnice katedry, zatímco ostatní zaměstnanci sympatizovali s bývalým vedoucím katedry. Podle názoru předsedy odborové organizace byla celá situace způsobená tím, že bývalý vedoucí katedry neuváženě přijal nové mladé pedagogy, čerstvé absolventy, a pak propouštěl starší méně ovlivnitelné pedagogy,“ uvedl předseda odborů.

Okresní soud v Ostravě nakonec seznal za prokázanou šikanu, nerovný přístup i sprosté chování nadřízených k asistence: „Pokud se týká bodu 5) vytvářením nepřátelského prostředí na pracovišti a vulgárním chováním na pracovišti (25. 4. 2014) tak zde soud musel žalobkyni přisvědčit. Svým základem se tento bod prolíná s bodem 4) kontrole docházky u vybraných zaměstnanců, kdy v rámci této kontroly (doložení absence) došlo ke konfliktu mezi doc. Ing. Karlem K., Ph.D. a žalobkyní. Z výpovědí svědkyň Ing. Evy M., Ph.D. a Lucie K. vyplývá, že se doc. Ing. Karel K., Ph.D. jako vedoucí Katedry pozemního stavitelství se vůči žalobkyni (ale i vůči Ing. Evě M., Ph.D. a Lucii K.) choval nevhodným až vulgárním způsobem (použitím výrazů „hloupé slepice“, „ty krávo blbá“), kdy sice tyto výrazy většinově nejsou chápany jako vulgární, jsou považovány spíše za dehonestující, avšak je třeba akcentovat, že se tak stalo na půdě veřejné vysoké školy za přítomnosti studentů a dalších akademických pracovníků, a proto lze tyto výrazy již považovat za vulgární,“ uvádí se v rozsudku.

Úspěšná antidiskriminační žaloba, jak byla žaloba podána, je v poměrech České republiky stále výjimkou. Například předmětný případ byl v roce 2016 soudem odložen na neurčito, až do doby, než bude rozhodnuto u městského soudu v Praze o řízení u Inspektorátu práce. Případ se tak mohl vléci celá léta.

Irena Válová