Státní zástupkyně odebrala obhájci v soudní síni advokátní spis. ČAK žádá její potrestání

Foto: archiv

Za naprosto bezprecedentní krok porušující práva obhajoby a povinnost mlčenlivosti považuje Česká advokátní komora (ČAK) jednání dozorující okresní státní zástupkyně v Kroměříž Petry Duškové. Ta při vazebním jednání v soudní síni protizákonně odebrala advokátovi jeho spis, listovala si v něm, a pak jej vrátila.

Předseda ČAK Vladimír Jirousek již kvůli tomu poslal dopis nejvyššímu státnímu zástupci, ve kterém žádá potrestání státní zástupkyně. „Jako předseda České advokátní komory se na Vás obracím v níže uvedené věci týkající se nezákonného postupu okresní státní zástupkyně OSZ v Kroměříži, Mgr. Petry Duškové,“ píše v dopise nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi Jirousek s tím, že uvedená státní zástupkyně advokátovi Michalu Halvovi jako obhájci, v průběhu vazebního zasedání konaného dne 6.9.2018 před Okresním soudem v Kroměříži proti jeho vůli z jeho rukou mu odebrala advokátní spis, přičemž tento svůj postup odůvodnila ustanovení § 79 trestního řádu, dále si jej několik minut prohlížela, pročítala listiny v něm obsažené a následně jej advokátovi vrátila se slovy, že se nejedná o listiny, které by nebyly známé orgánům činným v trestním řízení nebo se samotnou trestní věci přímo nesouvisí.

Bezprecedentní jednání

Obsahem advokátního spisu, který byl státní zástupkyní advokátovi odebrán, byly listiny předané advokátovi jeho klientkou pro účely obhajoby, poznámky advokáta ke způsobu vedení obhajoby stejně tak jako další důvěrné informace, o nichž se advokát dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb a o nichž je dle § 21 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii povinen zachovávat mlčenlivost. „K tomuto jednání uvedené okresní státní zástupkyně došlo v soudní síni, při jednání, za přítomnosti soudce, soudní zapisovatelky, členů ozbrojených složek PČR, justiční stráže, advokáta a obviněné klientky. Výše uvedeným postupem státní zástupkyně s ohledem na jeho bezprecedentnost se Česká advokátní komora zabývala bezodkladně a shledala jej za rozporný se zákonem, zejména postupem předvídaným v ust. § 85b tr. řádu, ochranou zákonné povinnosti mlčenlivosti advokáta, s ústavními a mezinárodními normami zaručujícími obviněným právo na spravedlivý proces a rovněž závažným způsobem zasahující do advokátní činnosti zabezpečující ochranu práv osob, proti nimž se vede trestní řízení, jako jedné se záruk spravedlivého procesu a zásad právního a ústavního státu,“ konstatuje Jirousek.

Z dopisu Zemanovi dále vyplývá, že advokát v této věci dosud podal stížnost dle § 16b a návrh na výkon dohledu dle § 12c zákona o státním zastupitelství, přičemž i v případě jejich kladného vyřízení, by nebyl podle Jirouska takový postup, a to vzhledem k mimořádné závažnosti jednání dané státní zástupkyně, dostačující. S ohledem na výše uvedené Česká advokátní komora ponechává na Zemanově rozhodnutí jakožto nejvyššího státního zástupce, zda podá návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státní zástupkyně Duškové či trestní oznámení.

V rozporu s Ústavou

„Absurdní čin státní zástupkyně OSZ Kroměříž Mgr. Duškové, spočívající ve fyzickém odebrání advokátního spisu obhájci při vazebním zasedání s odkazem na ustanovení § 79 tr. řádu nemá v naší trestní praxi obdoby,“ komentuje celou událost Marek Nespala, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (VOPOZA), na nějž se dotčený advokát se svou stížností ohledně postupu státní zástupkyně obrátil. Jak dále Nespala vysvětluje, toto ustanovení sice umožňuje na příkaz státního zástupce odejmout osobě věc, která může sloužit pro důkazní účely, pokud  výzvě nevyhoví, avšak jednak takový násilný úkon nevykonává státní zástupce osobně, už vůbec ne při soudním jednání a absolutně ne vůči osobě obhájce, který disponuje advokátním spisem na základě nikoli pouze trestního řádu, ale zejména pod ústavně právní ochranou ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny práv a svobod, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy. Imanentní součástí tohoto ústavního práva, nikoli advokáta, ale jeho klienta, je povinnost mlčenlivosti advokáta sloužící k ústavní ochraně práv a svobod jeho klienta. „Pokud je dáno důvodné podezření, že součástí advokátního spisu je věc důležitá pro trestní řízení a zároveň neslouží k legitimní obhajobě, pak je nutno postupovat analogicky ve smyslu ust. § 85b tr. řádu a sice dle pravidel pro domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, což pro advokátní spis po výtce znamená,“ vysvětluje dále Nespala s tím, že v takovém případě musí orgán činný v trestním řízení vyžádat součinnost České advokátní komory.

V praxi se – naštěstí vzácně – vyskytují případy, kdy přepadávání advokátů je státními zástupci obhajováno úzkým vymezením dikce § 85b tr. řádu, a sice postupem výlučně ve vztahu k obydlí a prostorám, v nichž advokát vykonává advokacii, přičemž např. osobní zavazadlo, osobní automobil, či dokonce tělní dutiny advokátů a advokátek takové ochrany nepožívají.  „Takovému výkladu je nutno se zdviženým prstem a velmi hlasitě oponovat zněním čl. 9 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu, kterýmžto snahám však musíme čelit téměř denně,“ uzavírá Nespala.

Dušan Šrámek