Miloš Zeman jmenuje Barbaru Pořízkovou Foto: Hrad.cz

Zeman jmenoval Pořízkovou místopředsedkyní NSS, varoval před „teroristickými skupinami“

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud má od začátku října nového předsedu, nástupcem Josefa Baxy se stal Michal Mazanec. Uvolnila se tak pozice místopředsedy, kterou Mazanec zastával v uplynulých 15 letech.

„Budu se velice těšit na naši další spolupráci, a věřím, že s panem doktorem Mazancem vytvoříte velmi úspěšnou, vzájemně se podporující dvojici,“ řekl Zeman. Během projevu zkritizoval ekologické spolky, zmínil spolek Děti Země. „V této zemi existuje několik teroristických skupin, teroristických proto, že terorizují svými šikanózními návrhy řadu soudních institucí, včetně Nejvyššího správního soudu,“ uvedl prezident.

„Jsem dalek podezření, že by snad tyto šikanózní žaloby měly za cíl získat sponzorské dary pro tyto nevládní organizace. Chci opravdu věřit, že tomu tak není. Nicméně, když si uvědomíme, kolikrát a v jakém rozsahu zejména Děti Země, které mimochodem mají pouhé tři členy, dokázaly zbrzdit významné dopravní stavby, budu vám velmi vděčný, když se spolu s panem předsedou Mazancem budete těmito šikanózními žalobami zabývat,“ dodal Zeman.

Mazanec Pořízkovou navrhl do funkce, společně s dalšími dvěma kandidáty, ještě před svým ustanovením do čela soudu. Pořízková letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti specializovala na daňové spory.

V roce 2006 byla jmenována soudkyní a přidělena k NSS, od roku 2013 je členkou rozšířeného senátu, v roce 2014 byla jmenována předsedkyní 9. senátu Nejvyššího správního soudu. Je autorkou odborných publikací se zaměřením na daňovou problematiku. V říjnu 2016 absolvovala stáž u francouzského Nejvyššího správního soudu. V lednu 2018 převzala ocenění Právník roku 2017 v oboru finančního práva.

Do pravomocí NSS spadá zejména rozhodování o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů o žalobách a návrzích na ochranu veřejných subjektivních práv. Soud navíc rozhoduje v jediném stupni v některých specifických oblastech práva, zejména ve věcech volebních, ve věcech rozpuštění politických stran a politických hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, jakož i v řízení o některých kladných a záporných kompetenčních sporech mezi orgány veřejné správy. Jako kárný soud rozhoduje i o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a exekutorů.

(čtk)