Ekonomický deník: Vedení ÚSTR proinvestovalo desítky miliónů za rekonstrukci, sídlo ale zbourá

Pikantní na zvolené firmě Strabag je přitom skutečnost, že v ní vlastní podíl ruský miliardář Oleg Vladimirovič Děripaska. Ten od letošního dubna figuruje na rozšířeném sankčním seznamu Evropské unie a USA Foto: archiv

Rekonstrukce sídla Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se zastavila. Oprava pláště domu na pražském Žižkově měla původně stát necelých 140 milionů korun, a cena za její dokončení roste a roste. Případ už vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vedení ústavu nyní přišlo s informací, že se obnažená konstrukce budovy bude muset téměř celá zbourat. Rodiny dvou vysokých manažerů přitom před časem investovaly do privátních nemovitostí a ústav odmítá vydat jejich přiznání o majetku.


Radní Ústavu pro studium totalitních režimů na posledním jednání minulý pátek nevěřili svým uším, když je vedení této instituce informovalo o průběhu rekonstrukce budovy bývalého Prognostického ústavu v pražské Siwiecově ulici, kde ÚSTR sídlí. Nákladná přestavba teď bude muset být ukončena a na základě dvou studií započne stavba téměř nové budovy.
Náměstek ÚSTR Ondřej Matějka radním na posledním jednání vysvětlil, že vedení ústavu přišlo na to, že v rekonstrukci není možné pokračovat, před půl rokem. „Na začátku jara jsme zjistili, že nelze provést rekonstrukci, tak jak byla plánovaná, a že je potřeba provést rekonstrukci celkovou. Proto proběhla soutěž na zhotovitele architektonické studie,“ vysvětloval Matějka. Soutěž proběhla v létě a byla dokončena na přelomu září a října. „Ta studie má říci, jak postupovat dál, jak provést celkovou rekonstrukci,“ uvedl dále Matějka.
Posléze dostal slovo architekt Radko Kolařík. Ten radním ÚSTR začal vysvětlovat, proč musí být podstatná část rekonstruované budovy zbořena. Při posuzování totiž došel k tomu, že stavba měla být původně jednopatrová, a v případě budovy několikapatrové je pak nosná konstrukce budovy, včetně základů, nevyhovující. „Tam ten závěr náš, i oponentního posudku, který jste nechali zpracovat, je téměř jednoznačný. Realizace se z technického hlediska jeví jako téměř nereálná. Velmi jednoduše, počínaje základy, včetně nosné konstrukce, která byla primárně vyvinuta pro zcela jiný účel… …Pokud by stavba měla být znovu uvedena do provozu, náklady by byly neúměrné,“ tvrdí architekt Kolařík.
Posléze si vzal znovu slovo náměstek Ondřej Matějka. „Opravovat tu budovu za využití té stávající nosné konstrukce není racionální. Racionální je postupovat jinak,“ potvrdil slova architekta o bourání nosné konstrukce Matějka.
ÚSTR prý také oslovil architekta Petra Hájka z ČVUT. „Vypracoval posudek, jehož závěry se zcela ztotožňují se závěry docenta Kolaříka. Přečtu několik vět z toho závěru: ´Vzhledem k výše uvedeným zjištěním znalci nepovažují za efektivní realizovat navrženou rekonstrukci a doporučují demolici objektu a výstavbu objektu nového. S parametry plnícími současný standard energeticky i materiálově úsporného stavění.´ Toto je posudek mající úroveň znaleckého posudku, pan profesor Hájek je znalcem třeba pro soudy,“ zkonstatoval jednoznačné stanovisko architektů o tom, že rekonstruovanou budovu je nutné zbourat, náměstek Matějka. Zároveň přiznal velmi alarmující fakt, že je to vůbec poprvé, kdy se stavem domu někdo takto podrobně zabýval, což mělo vedení ÚSTR učinit před započetím rekonstrukce.

Změna plánu

Její prvotní náklady měly dle plánů vedení ÚSTR činit necelých 140 miliónů korun. Kvůli vícepracem ale vzrostly o dalších téměř 40 miliónů korun. Jenže ministerstvo financí poskytlo jen 130 miliónů na zajištění rekonstrukce pláště budovy, zateplení a likvidaci staré izolace z nebezpečného azbestu. Rekonstrukce měla skončit letos v květnu a ministerstvo financí prý počítá pro příští rok s vyčleněním dalších 50 miliónů. Nakonec byl stanoven i druhý krok rekonstrukce, která měla dle odhadů skončit na konci roku 2021 s tím, že celkové odhadované náklady nejsou známy. Jenže tyto plány berou za své.

Jak už jsme předeslali, skoro celá rekonstruovaná budova tak bude muset být stržena. Stavební experti ale musí demolici navrhnout tak, aby ÚSTR nemusel žádat o stavební povolení a další potřebné úřední kroky, jež by mohly trvat roky. Takže termín „rekonstrukce“, přestože půjde v podstatě o novou stavbu, bude muset být v podkladech zachován.
„Právně, řekněme ze stavebního hlediska, jsme neváhali, a proběhlo několik konzultací se stavebním úřadem na Praze 3. A tam došlo ke shodě, za splnění jakých podmínek, což bylo stanoveno, lze považovat tento náš postup nadále za rekonstrukci. Podmínky jsou stanoveny ze strany stavebního úřadu, odvolávají se na judikát Nejvyššího soudu a podobně. Takže máme za to, že postup je potvrzen jak odbornými autoritami, a je konzultován se stavebním úřadem, takže nestojí v cestě nic postupovat v tom, co se jeví jako racionální,“ tvrdil dále radním náměstek Matějka.
Podle něj se tak bude „bourat do velké míry“. Vznikne nová nosná konstrukce v objemové kopii starého domu. „Aby nebylo potřeba z hlediska správního řádu absolvovat územní řízení, což by bylo náročné,“ doplnil Matějku architekt Kolařík, podle kterého by mohlo dojít při jiném postupu k velkým časovým prodlevám. Podle něj došlo ke shodě se stavebním úřadem, a pakliže budou jím stanovené podmínky dodrženy, úřad je připraven pokračovat dále v režimu stavebního povolení. „Respektive změny stavby před dokončením,“ shrnul Kolařík.
Ekonomický deník se proto obrátil na stavební úřad Prahy 3. Ten ale odmítl, že by byly již konány správní kroky ke změně rekonstrukce na bourání a novou stavbu. „Pro odpovědi se budete muset obrátit především na ÚSTR. Za úřad městské části vám mohu sdělit pouze to, že ve věci popisovaných a dotazovaných změn stavby stavební úřad ke dnešnímu dni neeviduje žádnou žádost. Nemohu vám tak sdělit žádné relevantní informace k vašim dotazům,“ zareagovala mluvčí žižkovské radnice Michaela Luňáčková.
Podotkla, že může sdělit pouze to, že odbor výstavby Prahy 3 vydal dne 16. října 2016 na záměr „Zateplení a obnova fasády objektu Ústavu pro studium totalitních režimů, č. p. 2428, Siwiecova 2, k. ú. Žižkov, Praha 3″ povolení změny stavby před jejím dokončením. „Změna stavby před jejím dokončením spočívá v prodloužení lhůty k dokončení do 31. prosince 2021. Rozhodnutí však dosud není v právní moci. Veškeré stavební práce musí být provedeny dle podmínek rozhodnutí ze dne 12. listopadu 2004,“ dodala za stavební úřad mluvčí.
Vedení ÚSTR pak otázky Ekonomického deníku k rekonstrukci, respektive demolici a nové stavbě, odbylo odkazem na jednání rady ústavu. „Na webu ÚSTR najdete zvukový záznam z pátečního jednání rady, kde zazněly odpovědi na vaše dotazy týkající se rekonstrukce budovy v Siwiecově,“ opáčila mluvčí ÚSTR Darja Čablová.

Policie, domy a odlužení

Proč razantně vzrostla cena za rekonstrukci budovy ÚSTR a proč nebyla stavba včas dokončena prověřuje už pár měsíců prověřuje policie. Podnět k „závažné trestné činnosti při zadávání veřejné zakázky“ předalo k dozoru koncem července Vrchní státní zastupitelství v Praze městským žalobcům a kauze se věnuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Důležité poznatky detektivům poskytla Jaroslava Rákosníková, dnes už bývalá ředitelka odboru provozu a digitalizace. Také nejspíš proto byla ze své funkce odvolána.
Rákosníková podle informací Ekonomického deníku popsala, jakým způsobem byl vybrán stavitel, jakým způsobem rekonstrukce probíhá, včetně podkladů k podezření na manipulaci výběrového řízení na výběr stavební firmy a podobně. Zadávací podmínky prý byly nastaveny tak, aby se výběrového řízení mohla účastnit pouze firma, která má zkušenosti s odstraňováním azbestu v zakázce, jejíž cena přesáhla 15 miliónů korun. V budově ho byla spousta. V tendru se tak dostaly do finále společnosti Metrostav, Strabag a OHL. Metrostav byl ze soutěže vyřazen a zakázku nakonec získal rakouský Strabag, zčásti vlastněný ruským oligarchou Olegem Děripaskou, který figuruje na sankčních seznamech USA.

Při prověřování rekonstrukce se objevují další i další podezřelé informace o statických posudcích nebo novém požárním posudku. Ten tvrdí, že konstrukce budovy neodolá požáru a do sedmi minut by se dům zhroutil. Dále pak dva zvláštní dodatky. Na základě jednoho by ÚSTR zaplatil Strabagu zhruba 6 miliónů korun za takzvané zpozdné, způsobené statickými průzkumy po dobu 10 měsíců. U dalšího dodatku pak podle svědků proběhl pokus o vsunutí částky 12 miliónů korun za likvidaci azbestových obkladů obvodových sloupů. „Tento dodatek odmítli zaměstnanci ekonomického úseku ÚSTR podepsat a podepsal ho pouze ředitel ústavu Zdeněk Hazdra,” objevilo se v dalších informacích o stavbě, které Ekonomický deník při svém pátrání zjistil.
Bez zajímavosti není, že zadávací dokumentaci k rekonstrukci budovy ÚSTR zpracovával spolužák šéfa kanceláře ředitele ÚSTR Michaela Pelíška z brněnských práv Jan Andrášek. ÚSTR si s ním podle Hlídače smluv za právní konzultace při zadávání veřejné zakázky, s jedním dodatkem, smluvil cenu přes 360 tisíc korun bez DPH.
Ale nejen to. Při pátrání ohledně rekonstrukce Ekonomický deník narazil na realitní transakce, které probíhaly v poslední době, kdy se začaly konat kroky ohledně obnovy budovy ÚSTR. Ekonomický deník se proto pokoušel eliminovat, zda-li nešlo o investice z rodinného kapitálu, dědictví, darů či případné vědecké činnosti. Přestože jsme se korektní cestou snažili vyžádat informace o původu investic – dotazy na management ÚSTR, reakcí bylo mlčení. Nebo odkazy na informační zdroje, které rychlé, jasné a otevřené vysvětlení bohužel nenabízely.
Manželka šéfa kanceláře ředitele Michaela Pelíška Dominika Pelíšková si na konci roku 2017 koupila vilu v pražské Velké Chuchli za 15 miliónů korun. Pelíšek na otázky, z jakých zdrojů pocházely peníze na investici, nezareagoval. Dominka Pelíšková uhradila čtvrt miliónu korun bankovním převodem a 14 miliónů 700 tisíc složila na běžný účet u České spořitelny.

Vila, kterou koupila Dominika Pelíšková ve Velké Chuchli Foto: Mapy.cz

Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra se před nedlouhou dobou stal podzástavním věřitelem na nemovitostech, na kterých vázne zástavní právo k pardubické společnosti Bona Fit, jež poskytuje nebankovní spotřebitelské úvěry. V jednom případě jde o dům a pozemek u Kutné hory, u kterého byla na začátku letošního roku podepsána podzástavní věřitelská smlouva pro Hazdru na 700 tisíc korun. Ve druhém případě, z října roku 2016, pak smlouva obdobného typu na 550 tisíc na dům a pozemek na Nymbursku. Řečí občanského zákoníku se může „podzástavní věřitel domáhat uspokojení z podzástavy místo podzástavce, jakmile je dluh zajištěný podzástavním právem splatný“.
Zdeněk Hazdra pak s partnerkou Sylvou Čmugrovou a matkou Jindřiškou Hazdrovou koupili dům v Pístech u Nymburka za cenu 2 milióny a 800 tisíc korun, přičemž zhruba půlka kupní ceny byla hrazena z hypotéky u jedné z českých bank. Na této adrese má zapsaný trvalý pobyt Hazdrův bratr Jindřich, který je podle zjištění Ekonomického deníku v insolvenčním řízení. Zjevně mu vznikl velký dluh při podnikání. Hodnota nezajištěných pohledávek podle insolvenčního rejstříku přesahuje 3 milióny a 900 tisíc korun. Podle insolvenčního rejstříku se Zdeněk Hazdra na oddlužení bratra podílí měsíčně částkou 21 a půl tisíce korun. Touto platbou by měla být umořena částka 1 milión 290 tisíc korun.

Ekonomický deník proto opakovaně ÚSTR požádal o zpřístupnění prohlášení členů vedení ústavu ke střetu zájmů za poslední dva roky, mimo režim zdlouhavého procesu zákona o poskytování informací. „Vedoucí pracovníci ÚSTR až po úroveň ředitelů odborů podávají každý rok v souladu se zákonem o střetu zájmů čestné prohlášení, jehož součástí je mimo jiné i oznámení o majetku nabytém v průběhu výkonu funkce. Tyto informace jsou dostupné zákonnými prostředky, tedy na základě žádosti o poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb,“ uzavřela snahu Ekonomického deníku o další komunikaci mluvčí ÚSTR Darja Čablová.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník