Ministerstvo vnitra chce sjednotit obsazování úřadů cizinci

Obec Dašice - ilustrační foto Foto: Dasice.net

Pod vlajkou boje proti korupci vypracovalo ministerstvo vnitra analýzu rozdílnosti statutu úředníků státu a obcí, měst a krajů. Ve vztahu ke korupci je jejich postavení takřka podobné. Vnitro přesto doporučuje sjednotit úpravu podmínky občanství Evropské unie, stanovení hodnoty daru, uznání části úřednické zkoušky a „zvážení možností posílení vlivu státu, pokud jde o kvalitu výkonu státní správy orgány územních samosprávných celků“.

Vyplývá to z dokumentu ministerstva vnitra „Analýza jednotlivých aspektů činnosti, práv a povinností státních zaměstnanců a úředníků územních samosprávných celků ve vztahu k protikorupčnímu působení“.Ministerstvo vnitra v něm srovnává právní postavení úředníků státu ve služebním poměru podle zákona o státních zaměstnancích s právním postavením úředníků územně samosprávných celků  – zaměstnanců v pracovním poměru u obcí, měst a krajů.

Sjednotit občanství úředníků na občanství EU

Analýza dochází k závěru, že postavení obou kategorií úředníků jsou velmi podobná včetně vztahu k „protikorupčnímu působení“, že základní instituty jsou obsaženy v obou zákonech a odlišnosti jsou dány „rozdílností povahy služebního poměru státních zaměstnanců na straně jedné a pracovního poměru úředníků územních samosprávných celků na straně druhé“.

Přestože ministerstvo neshledává potřebu naléhavých změn prostřednictvím legislativy,  doporučuje několik dílčích opatření. Předně je to sjednocení podmínky občanství pro výkon státní služby a zaměstnaneckého poměru na obci, městu nebo na kraji.

Zatímco u státních úředníků existuje pro přijetí do služebního poměru podmínka „státní občanství České republiky, občanství jiného členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru“, úředníkem zaměstnaným u samosprávného celku může být ten, kdo má „státní občanství České republiky nebo trvalý pobyt v České republice“.

Ve sjednocení obsazování úřadů cizinci vnitro doporučuje zvážit novelu zákona tak, aby byla úprava pro úředníky samospráv, co se týče cizinců, jednotná: „Sladění stanovení předpokladu státního občanství, resp. občanství jiného členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru v zákoně o státní službě s obdobným předpokladem v zákoně o úřednících. Stanovení předpokladu buď státního občanství České republiky, nebo trvalého pobytu v České republice v zákoně o úřednících se jeví v porovnání s právní úpravou předpokladů v zákoně o státní službě nepřiměřeně přísné a omezující (ve vztahu k občanům jiného členského státu Evropské unie nebo občanům státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru),“ uvádí analýza své první doporučení v boji proti korupci.

Obce mají mít podle jiného zákona systém oznamování korupce

Za předmětným doporučením následuje návrh sjednotit oba zákony o státních úřednících a o úřednících samospráv tak, aby i úředníkům obcí a krajů byl stanoven limit přijatého daru nebo výhody na 300 korun. Vnitro dále navrhuje sjednocení odbornou část úřednické zkoušky upravit tak, aby byla uznatelná pro obě kategorie úředníků.

Nejednoznačně se vnitro staví k zakotvení whistlerblowingu do právní úpravy týkající se úředníků územně samosprávných celků: „Případný návrh právní úpravy by však měl následovat až poté, co bude předmětná problematika vyřešena na úrovni Evropské unie, kde je v současné době diskutován návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Na výsledném znění směrnice bude také záviset, zda bude odůvodněné připravit speciální právní úpravu pro postavení úředníků územních samosprávných celků, nebo zda bude odpovídající úprava provedena obecně pro zaměstnance v režimu zákoníku práce,“ uvádí se v analýze.

V současnosti se v připomínkovém řízení nachází návrh zákona o whistlerblowingu, který na obce a jejich úředníky nové povinnosti obecně uvaluje: „Vnitřní oznamovací systém povinně zavede zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 zaměstnanců, zaměstnavatel s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy přesahující 10 milionů eur, právnická osoba, která je povinnou osobou podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a veřejný zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek (vyjma obcí s méně jak 10 000 obyvateli, pokud nevykonávají rozšířenou působnost),“ uvádí se doslova ve zprávě RIA k novému návrhu zákona o whistlerblowingu.

Stát uvalil na obce povinnosti, teď tam chce vliv

Nikoli nepodstatné je závěrečné doporučení ministerstva vnitra. Vyplývá z něho, že stát, který na obce přenáší část svých povinností a uvaluje na obce povinnost některých výkonů státní správy, v druhém kroku chce mít na tento výkon a úředníky vliv: „Zvážení možností posílení vlivu státu, pokud jde o kvalitu výkonu státní správy orgány územních samosprávných celků, a to s ohledem na zájem na jednotném a kvalitativně srovnatelném výkonu státní správy na celém území státu,“ uzavírá svá doporučení v rámci boje proti korupci v analýze ministerstvo vnitra.

Irena Válová