Nová místopředsedkyně NSS podporuje návrh, díky kterému by šlo odmítat kasační stížnosti

Miloš Zeman jmenuje Barbaru Pořízkovou Foto: Hrad.cz

Nejvyšší správní soud (NSS) se potýká s prudkým nárůstem počtu kasačních stížností. Jako vhodné řešení vidí nová místopředsedkyně soudu Barbara Pořízková poslanecký návrh, díky kterému by soud mohl odmítnout některé stížnosti pro nepřijatelnost, postačilo by stručnější odůvodnění. Naopak se Pořízková staví proti zužování okruhu situací, v nichž lze stížnosti k NSS podávat. V rozhovoru s ČTK se Pořízková vyslovila také proti výraznému navyšování počtu soudců NSS.

Loni soud dostal 4564 nových podnětů, v přecházejícím roce jen 3694. Podle odborníků jde o vážný problém, který vyžaduje reakci – názory na vhodné řešení se ale různí. Pořízková, která v čele soudu doplnila nového předsedu Michala Mazance, potvrzuje, že nárůst počtu stížností způsobuje potíže. „Senát ve třech lidech zvládne za měsíc kvalitně udělat maximálně 30 věcí,“ uvedla Pořízková.

Navyšování počtu soudců NSS není podle Pořízkové řešením, jednak kvůli nákladům, jednak kvůli kapacitě sídla. Také platí, že čím víc soudců, tím větší potíže s rozbíháním judikatury. „Kdyby byl dvojnásobný počet soudců, tak se to těžko uhlídá z hlediska jednotnosti rozhodování,“ míní.

Řešení nelze podle Pořízkové hledat ani v razantním omezení přístupu k soudu, tedy ve zúžení okruhu situací, kdy lze podat kasační stížnost. „To není můj šálek čaje,“ řekla Pořízková s tím, že je spíše zastánkyní co nejširšího přístupu k soudu. Dokáže si představit jednoinstanční rozhodování jen ve specifických otázkách, jako je například osvobození od soudního poplatku nebo ustanovování advokáta.

Pořízková proto spíše podporuje poslanecký návrh, podle kterého by NSS mohl některé stížnosti odmítnout pro nepřijatelnost, například když stejný typ problému v minulosti opakovaně řešil a když je zjevné, že problém podstatně nepřesahuje zájmy pisatele stížnosti.

Držitelka titulu Právník roku a místopředsedkyně NSS Barbara Pořízková Foto: PR

Soudce by v takové situaci mohl sepsat jen stručné odůvodnění odmítavého usnesení a nasměrovat stěžovatele na starší verdikty, kde najde odpovědi. „Byla bych ráda, kdyby to prošlo, soudu by se ulevilo. Samozřejmě lze hledat nějaká komplexnější řešení, ale to by trvalo dlouho – a my potřebujeme pomoct teď,“ konstatovala Pořízková.

Poslanecký návrh je dílem zákonodárců z řad ODS, ANO, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. O prázdninách se návrhem zabývala vláda, nakonec se rozhodla jej nepodpořit, je prý zapotřebí rozsáhlejší odborná debata a podrobná analýza širších dopadů. Vládní legislativci se obávají například toho, že v případě rozšíření institutu nepřijatelnosti by se zátěž přenesla z NSS na Ústavní soud.

V současnosti může soud pro nepřijatelnost odmítnout jen některé stížnosti v záležitostech mezinárodní právní ochrany, tedy azylu. Věcně se pak zabývá jen malou částí azylových podnětů.

Daňové zákony jsou nepřehledné

Pořízková také upozornila na nepřehlednost daňových zákonů. Jde podle ní o vysoce technické předpisy, navíc jde o vysoce politickou záležitost, což se obojí odráží v jejich nepřehlednosti. „Na začátku zákona si najdete obecné pravidlo a pak zjistíte, že pravidlo je desetkrát modifikované nějakými výjimkami,“ konstatovala.

Nová místopředsedkyně odpovídá za správu soudu z hlediska jeho hospodaření. „Je to taková středně velká firma – téměř 140 lidí mimo soudců,“ uvedla Pořízková. Bude mít na starosti také zahraniční vazby soudu a členství v mezinárodních organizacích, do její gesce navíc spadá oddělení analýzy a evidence judikatury. Dál bude v omezeném rozsahu soudit a také přednášet.

Zatímco Mazanec kvůli věkovému limitu může zůstat v čele NSS jen přibližně tři roky, Pořízková jako místopředsedkyně stojí na začátku desetiletého funkčního období. Soud podle ní nepotřebuje měnit kurs, 15 let funguje dobře a má vysoký kredit – i díky prvnímu předsedovi Josefu Baxovi, který s Mazancem jako místopředsedou budoval soud od nuly. Měl podle Pořízkové odvahu, charisma i štěstí na lidi.

„Budu nejspokojenější, pokud kredit, který soud má, tady zůstane i nadále, a pokud lidé, kteří tady pracují, ať už jako soudci, asistenti, administrativní aparát, budou hrdí, že tu jsou,“ uvedla Pořízková.

Nová místopředsedkyně předpokládá, že zachovány zůstanou dva principy nastolené v minulých letech – doplňování soudu nejen z řad kariérních soudců, ale také právníků jiných profesí, a fungování senátů NSS bez specializace. Soudci nyní musí zvládat různé okruhy problémů od daní přes stavební spory až k přestupkům. Podle Pořízkové je to dobře, protože díky tomu nemá monopol na určitou problematiku úzký okruh soudců, který by mohl sklouznout ke stereotypu. „Ač jsem původem daňař, nedokážu si už představit, že bych soudila jenom daně,“ uvedla.

Jako ideální poměr při personálním doplňování soudu vidí Pořízková dvě třetiny kariérních soudců a jednu třetinu lidí z jiných právních profesí. Kariérní soudci mají důležité pracovní návyky a justiční paměť, odborníci odjinud zase přinášejí nové názorové proudy a úhly pohledu.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě při jmenování Pořízkové kritizoval ekologické spolky, některé podle něj terorizují soudy včetně NSS svými šikanózními návrhy a brzdí dopravní stavby.

Nová místopředsedkyně NSS v letech 1993 až 2001 pracovala jako právnička na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně. Od roku 2001 se v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers specializovala na daňové spory. U Nejvyššího správního soudu je od roku 2006.

(čtk, epa)