Poslanci STAN chtějí přestěhovat dvě desítky úřadů z Prahy. NKÚ do Olomouce, ÚOOÚ do Budějovic

Poslanci STAN v čele s jejich šéfem Petrem Gazdíkem chtějí v nejbližší době přesunout 23 úřadů s 5000 úředníky z Prahy do krajů. Podle jejich představ stát ušetří na platech 5.000 korun měsíčně na hlavu, zvýší nabídku vysokoškolských míst v regionech a přinese 2,6 miliardy na platech těchto zaměstnanců, které utratí v krajských městech a okolí. O nákladech na stěhování, technické zabezpečení a případné ukončování služebních či pracovních poměrů se návrh zákona nezmiňuje. Řeší však, co s potenciálně opuštěnými sídly v Praze – předělat na byty či prodat.

Do pěti let by se mělo přestěhovat z hlavního města do krajských měst 23 úřadů i se svými zaměstnanci. Podle poslanců hnutí STAN Jana Farského, Víta Rakušana, Věry Kovářové, Petra Gazdíka, Jany Krutákové a Petra Pávka, kteří podali návrh zákona o změně sídel některých státních úřadů (sněmovní tisk 313), by si regiony „přišly“ na 2,6 miliardy, což je součet ročních platů stávajících zaměstnanců. Uvedené finanční prostředky mohou navýšit kvalitu života v regionech a pomoci regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům, všem firmám a občanům, kteří podnikají ve službách,“ uvádí autoři návrhu v důvodové zprávě k zákonu.

Podle nich by se přesun měl týkat až 5.000 pracovních míst. Přesunout by se měl například Český telekomunikační úřad, Generální finanční ředitelství nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Kam by se měly přesunout jednotlivé státní úřady podle návrhu poslanců STAN. zdroj: návrh zákona ST 313/2018

Jedním z možných přínosů by také měly být úspory na nájemném, které by podle poslanců z hnutí STAN mohly být v řádech desítek milionů korun ročně. Podrobnější analýza však chybí a nejsou známá konkrétní místa, kde by v regionech mohly úřady fungovat. Uspořit by se mělo i na samotných úřednících, kteří v regionech berou v průměru o 5.000 korun méně, ve Zlínském kraji pak dokonce o 6.800 korun méně než v Praze.

 

Není však zřejmé, jaká úspora z této statistiky plyne, jelikož je jen těžko představitelné, že by se úředník přestěhoval z Prahy do regionu a bral nižší plat než doposud, případně jestli bude na trhu práce dostatek zájemců o uvolněné pozice. V jednotlivých regionech naleznou úřady i finančně dostupnější pracovní sílu nebo profese, jimiž jsou právníci, inženýři či pracovníci v IT, které jsou v hlavním městě méně dostupné. Přesunem uvedených pozic dojde ke zvýšení rozmanitosti na trhu práce v jednotlivých regionech a zvýšení počtu pracovních míst, které jsou pro regiony zásadní. Tímto se zvýší možnost zaměstnání osob, které hledají kvalifikovanou práci,“ uvádí se v návrhu zákona.

Nárůst nákladů by podle navrhovatelů naopak mohly představovat služební cesty představitelů jednotlivých úřadů – ať by se jednalo o konzultace na jednotlivých ministerstvech (mezirezortní připomínková řízení), nebo účast na jednáních Vlády či Parlamentu ČR. „U těchto nákladů lze však předpokládat, že budou s postupnou digitalizací klesat,“ uvádí poslanci STAN.

Díky přesunu pracovních míst, by se mohla zvednout nabídka pro vysokoškolsky vzdělané zaměstnance v regionech. V Praze aktuálně žije 37,8 % lidí s vysokoškolským vzděláním a v regionech je průměr okolo 22,5 %. „Toto je krok, který to neustálé rozevírání nůžek v kvalitě života, v ekonomických příjmech ale i v sociální oblasti mezi centrem a regiony dokáže zastavit,“ říká k návrhu poslanec Jan Farský.

Inspirace Estonskem

návrhu zákona poslanci uvádí, že čerpají zkušenosti z Estonska, kde mělo být přesunuto 1.000 úředníků z Tallinnu do regionů, kam se nakonec mělo přestěhovat pouze 25 % původních úředníků. Co se stalo se zbylými, poslanci nezmiňují. „Je možné, že se na úřadech větší část úředníků obmění, a proto bude zásadní nové zaměstnance urychleně proškolit, aby nebyl narušen chod úřadu,“ zmiňují předkladatelé zákona možné riziko, které může přesun přinést. Neuvádí však náklady na případné ukončování pracovních či služebních poměrů u těch úředníků, kteří nebudou chtít odejít se zaměstnavatelem do regionálních sídel. Nezmiňují také náklady na samotné stěhování, ani na ostatní technické a bezpečnostní zajištění (archivy, datacentra apod.). Je nutné si uvědomit, že je také potřeba počítat s vybudování odpovídající počítačové infrastruktury, která bude odpovídat požadavkům příslušných zákonů.

Přesun stávajících sídel by měl mít pozitivní dopady i na samotné hlavní město, podle poslanců ze STAN by mohly být stávající sídla v Praze využity pro bydlení nebo provoz galerií Příkladem lze uvést budovu Českého báňského úřadu, která se nachází v Kozí ulici nedaleko Staroměstského náměstí, jež by byla vhodná jako bytový dům.

Sídlo Českého báňského úřadu v Kozí ulici v centru Prahy. Foto: maps.google.com

Podle poslanců je stav této budovy je velmi dobrý a v prostorném dvoře je i možnost parkování. V předloženém materiálu však nejdou uvedeny žádné další podrobnosti.

Michal Ožuch, Jiří Reichl