Špičky justice podrobily záměr civilního řádu soudního drtivé kritice a odmítly ho jako Cimrmanovu pohádku

Foto: Senát

Zdrcující kritice podrobily špičky české justice na úterní konferenci návrh věcného záměru civilního procesního práva z dílny ministerstva spravedlnosti za ministra Roberta Pelikána. Pokud by toto dílo bylo uvedeno v život, musí se přistavět další budova Nejvyššího soudu, náklady advokátského procesu ponese střední třída a výsledkem bude akademické rozhodování bez dopadu. Návrh, který u soudců propadl, pochválili ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a místopředseda České advokátní komory Robert Němec.

Například místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi i dalším představitelům justice vadí, že si tvůrci návrhu v první řadě nezpracovali důkladnou analýzu toho, co ve stávajícím procesu funguje a nefunguje, a nestanovili si parametry toho, čeho vlastně chtějí dosáhnout. „Stávající cesta je špatná, protože nezačíná na začátku, ale uprostřed. Návrh věcného záměru se týká jen sporného civilního procesu, vůbec se nedotýká zvláštních řízení soudních ani exekucí a insolvencí. Nezabývá se doručováním soudních a vůbec úředních písemností,“ připomněl. Nový předpis by měl být podle něj komplexní a zahrnout všechny aspekty od porušení práva přes soudní řízení až po nápravu práva.

Novému civilnímu procesu musí podle Fialy předcházet otázka, jakou podobu bude mít soudní soustava. Pokud budou všechna řízení začínat na okresních soudech, pak jsou zbytečné vrchní soudy. Zásadní debatu si také zaslouží smysl a rozsah opravných prostředků. Je třeba si uvědomit, že spravedlnost není v tom, že čtyři instance budou rozhodovat o tomtéž, spravedlnosti stačí dva stupně a nejvyšší soudy mají sjednocovat, domnívá se Fiala. „Proboha živého, koho mohlo napadnout udělat z dovolání udělat řádný opravný prostředek?,“ rozohnil se nad tématem Fiala. Pokud by se realizovala představa tvůrců návrhu, znamenalo by to podle něj buď postavit novou budovu Nejvyššího soudu pro dvojnásobný počet soudců, anebo veřejnosti vysvětlit, že rozhodování bude trvat léta. Rychlost procesu je přitom jedním z aspektů kvality systému a zvyšuje důvěru občanů v justici a naopak.

Pavel Šámal: Varování před nekritickým převzetím cizího práva
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal připomněl kritiku, kterou Nejvyšší soud a Soudcovská unie návrh podrobily „Byli jsme nemile překvapeni, že Nejvyšší soud ani jiné soudy se nemohly vyjádřit k tomu, jak byl věcný záměr vytvořen, což pak vyvolává emoce,“ uvedl Šámal. Předseda NS, který je hlavním autorem nového trestního zákona a stál také nějakou dobu v čele týmu pro přípravu nového trestního řádu, považuje takový postup za chybný, neboť „všichni víme, že důležité debaty tomu předcházejí“. Podobně jako další řečníci i Šámal varoval před tím, aby byl názor odborníků z praxe „nahrazen až nekritickým převzetím úpravy z jiných států“.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal na konferenci. Foto: Senát

Jaromír Jirsa: Debatě o podobě soustavy se nelze vyhnout

Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa vzpomněl na úvod svého vystoupení příhodu s ministrem Robertem Pelikánem na večírku Soudcovské unie před několika lety. „Nechám docenta Lavického předložit německý soudní řád a bude,“ odpověděl prý Pelikán Jirsovi na dotaz ohledně jeho záměrů s přípravou nového civilního řádu soudního.

U návrhu postrádá Jirsa jasné vize a odpověď na otázku, jakými cestami by se měl proces ubírat. Podle Jirsy se přitom nelze vyhnout debatě nad budoucí podobou soudní soustavy, včetně stanovení role, jakou má být role Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud či zda správní justice má být nadále součástí té obecné. Další otázkou je, zda mají být odlišná pravidla pro sporné a nesporné řízení. Podle Jirsy by se měly tyto dva procesy důsledně oddělit. Jirsa se také přiklání ke koncentraci procesních předpisů do jednoho zákona, přičemž některým procesům by mělo podle jeho názoru předcházet i povinné smírčí řízení. V novém procesním kodexu by měla být také posílena zásada apelace v odvolacím řízení. „Proces musí být moderní, svižný, light – odtučněný od různých upachtěných postupů, kterým se soudci musí věnovat takřka na každém kroku,“ podotkl.

Petr Šuk: Ruší se fungující a nemění se nefunkční
„Předložený materiál není způsobilým, abychom na jeho základě vedli další debaty. Jeho užitečnost spatřuji v tom, že nám ukázal cestu, kudy se rozhodně dát nemáme,“ zhodnotil ve svém vystoupení návrh soudce Petr Šuk z Nejvyššího soudu. Návrh je podle něj zcela odtržený od reality a pouze se věnuje spornému řízení, přičemž neodpovídá na to, jak budou vypadat další části: jak bude vypadat insolvenční proces, exekuční proces a další.

Podle Šuka se jedná o čistě akademický projekt odtržený od reálného života. Ruší instituty, které se osvědčily a naopak nemění to, co by se měnit mělo. Povinný advokátský proces je podle něj zaváděn, aniž by bylo řešeno, kdo to zaplatí. Náklady tak ponese především střední třída, která pravděpodobně nedosáhne na bezplatnou právní pomoc.

Akutní problém, který je podle Šuka nutné řešit, je mimořádné zatížení nejvyšších soudů, přičemž jsou možné čtyři cesty. Omezit přístup účastníků. To ale povede podle soudce Šuka k tomu, že vznikne „krajové právo“ a pokusy o sjednocení se přesunou na ÚS, což ovšem není jeho role. Dalším možným řešením je radikálně zvýšit soudní poplatky, což opět dopadne negativně na střední třídu. Navýšení počtu soudců nejvyšších soudců zase povede k menší jednotě rozhodování uvnitř samotných nejvyšších instancí. Jedinou rozumnou cestou je podle Šuka ponechat přístup co nejvíce otevřený, ale vyřešit způsob, jak s takovými podáními nakládat. Přimlouvá se také za to, aby se odmítnutí obešlo bez povinného odůvodňování. Podle Šuka zde není právo podavatele na to, aby znal důvody odmítnutí. Ten už má přece v ruce dvě rozhodnutí, už nedostane více spravedlnosti, domnívá se Šuk.

Tomáš Novosad: Šikanózní návrhy a nedůvodné žaloby

Ke kritice praxe rozsáhlých odůvodnění se připojil i další z řečníků, místopředseda Městského soudu v Praze Tomáš Novosad. Tomu vadí i to, že návrh nijak neřeší problematiku šikanózních návrhů, nedůvodných žalob, kdy se vrší návrhy, ale soudce nemůže rozhodovat. Naopak některé věci, které fungují, se naopak ruší. „Návrh se řídí pravidlem ‚Fiat iustitia, pereat mundus!‘, což si ale nemůžeme dovolit“, shrnul své výhrady Novosad.

Zdeněk Krčmář: Návrh jako Cimrmanova pohádka

Soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář zdůraznil názor soudu, že návrh nového civilního procesu je zcela nezpůsobilý jako podklad k debatě o podobě nového civilního procesu. NS v devadesátých letech prošel cestami, které jsou v návrhu opět navrhovány. Přitom nový civilní řád soudní je tu hlavně pro soudce. „Cimrmanovy pohádky propadly především u dětí. Ministerstvo by mělo zpozornět, že návrh propadl především u soudců“, rozesmál přítomné Krčmář.

Ten spatřuje hlavní problémy návrhu v několika oblastech. Opouští se například možnost procesního nástupnictví, nevyjasněná je pozice spotřebitelského práva, které se vyvíjí pod vlivem práva evropského a neřeší se praktické otázky, takže výsledkem takového procesu by podle Krčmáře bylo jen akademické rozhodnutí bez praktického dopadu.

Soudci na konferenci k záměru civilního řádu soudního. Vlevo soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář, vpravo soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa. Foto: Senát

Ljubomír Drápal: Odůvodnění není vysvědčení o erudici soudce

Podle předsedy Krajského soudu v Praze Ljubomíra Drápala jde v případě návrhu ministerské komise o remake, který by se hodil do muzea, kde jsou ovšem vystavovány jak vzácné předměty, tak i kuriozity. Pokud by se provedl simulovaný proces podle stávajícího procesu a podle nového předpisu, pak proces podle stávajícího předpisu by byl rychlejší. Podle Drápala není namístě rozlišovat sporný a nesporný proces, neboť toto dělení je překonané praxí. Musí se nastavit tak, aby jednotlivé typy řízení odpovídaly hmotnému právu. Advokátský proces by měl být zaveden, musí být ale vyřešeno to, kdo ho bude platit.

Smyslem nové úpravy by měla být podle Drápala rychlost řízení, zbytečně nevázaného byrokratickými pravidly, umožňující dokazování rychle a soustředěně. I Drápal kritizoval zmatečné a rozsáhlé odůvodňování rozhodnutí: Odůvodnění by nemělo být o erudovanosti soudce, co všechno přečetl, jaké zná judikáty, ale mělo by stručně popsat důvody proč rozhodl tak, jak rozhodl. Soudce odvolacího soudu by měl být dost erudovaný na to, aby poznal i bez odůvodnění, proč soudce první instance rozhodl tak, jak rozhodl, domnívá se Drápal.

Michal Mazanec: Kaldera, pod níž to bublá

Předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec postrádá v návrhu, co se má stát s pátou částí současného občanského soudního řádu. Institut rozhodování soukromoprávních sporů správními orgány je podle Mazance totiž chytré opatření, jak odklonit od soudů některé spory, přičemž se jedná se o institut velmi starý. Dnešní úprava hlavy páté funguje. Je to ovšem magmatická kaldera, pod nímž bublají problémy: odstranění bez náhrady hrozí velkým rizikem, domnívá se Mazanec. Soudy by byly zahlceny spory, které dnes například řeší Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Za posledních pět let přitom vydal ČTÚ 473 tisíc rozhodnutí, rozkladových řízení pak proběhlo 21 tisíc a pouze 85 věcí se dostalo za toto období před soud, což rozhodně svědčí o funkčním modelu stávající úpravy v OSŘ.

Aleš Gerloch: Zvažme omezit možnost podávat ústavní stížnosti

Ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch ve svém vystoupení upozornil na možný problém zakotvení povinného zastoupení advokátem z pohledu Ústavy. Rozhodně by ovšem zvýšil hranici, od níž se tato povinnost zavádí. V návrhu se počítá s 50 tisíci, Gerloch by ji zvýšil na 100 tisíc, a to s ohledem na růst mezd. Dále se vyslovil pro rozšíření senátního rozhodování v první instanci a překvapivě zmínil k úvaze také možnost omezit podávání ústavních stížností. Návrh se málo vypořádává s ústavní dimenzí, někde si vůbec neuvědomuje ústavní omezení, uzavřel Gerloch, kterého míní prezident Miloš Zeman navrhnout Senátu ke schválení jako ústavního soudce.

Konference v Senátu k věcnému záměru civilního řádu soudního. Foto Senát

Robert Němec: Nesdílím názor, že návrh patří do koše

K vlažným zastáncům návrhu z dílny docenta Petra Lavického, se řadí místopředseda České advokátní komory (ČAK) Robert Němec. „Nesdílím ten názor, že by to celé mělo být hozeno do koše, byla by to velká škoda,“ prohlásil na úvod svého vystoupení Němec. Principy obsažené v návrhu nejsou tak úplně překonány, byť mu chybí větší reflexe evropského práva a rozhodnutí evropských justičních autorit. Jde také spíše o dekodifikaci, protože se bude např. vydělovat do speciálního zákona úprava hromadných žalob. Z pohledu ČAK je nutné řešit například doručování a propojení nalézacího s vykonávacím řízením. Vypuštění části páté OSŘ nepovažuje za šťastné řešení, byl by to návrat zpět. Za klíčovou považuje Němec otázku koncentrace řízení. Nový návrh počítá s tím, že by měla být pouze soudcovská, což nepovažuje za správné.

Advokátský proces je podle něho správný směr. Navýšení odpovědnosti advokátů za průběh řízení musí být ovšem úměrné tomu, jak se bude snižovat míra poučovací povinnost soudu. Otázka zní, kdo to bude platit. ČAK se od letošního roku účastní na bezplatné právní pomoci, ovšem je to pomoc jen pro opravdu chudé. Důležitá je podle Němce také otázka odkladu vykonatelnosti v případě dovolání, za absurdní považuje nápad zrušit možnost postoupení pohledávky během soudního řízení. V návrhu spatřuje náznaky discovery procesu, vliv anglosaského práva, kdy se zavádí povinnost strany poskytnout listiny i důkazy proti sobě na základě požadavku protistrany, což je podle Němce „trošku vyloučeno v kontinentálním právu“.

Jan Kněžínek: Ministerstvo vykonalo kus práce

Ministr spravedlnosti Kněžínek dnes naopak činnost a výsledky rekodifikační skupiny vedené akademikem Petrem Lavickým bránil. „Ministerstvo vykonalo velký kus práce na tom, aby se rekodifikace rozjela. Je pravdou, že pracovní tým pracoval v poměrně malém kroužku, ale kdyby ne, tak by nikdy žádný výstup přijat nebyl,“ uvedl. „Proto mě mrzí kritika, že nic nebylo konzultováno, že je to dílo příliš akademické a odtržené od reality,“ doplnil s tím, že návrh je „výstupem pro další debatu“, práce na něm neskončily a bude nutné vytvořit jeho další části.

Představitelé českého soudnictví označili na úterní konferenci v Senátu současnou podobu věcného záměru civilního řádu soudního za nemoderní, neúplnou, ryze teoretickou a neopravitelnou. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) řekl, že ho kritika mrzí, a soudcům slíbil další debatu nad návrhem. Jeho úřad prý nebude usilovat o přijetí nového civilního řádu v tomto volebním období. Základy právní normy která má nahradit mnohokrát novelizovaný občanský soudní řád z roku 1963, připravila za Roberta Pelikána (ANO) pětičlenná skupina právníků v čele s akademikem Petrem Lavickým, informovala po semináři Česká justice.

Petr Dimun