Ekonomický deník: Šlachtovi celníci použili ke sledování vojenské specialisty z Prostějova

Zásah celníku Foto: Celní správa

Pátrací odbor Celní správy v červnu sledoval na Moravě několik lidí, podezřelých z organizátorství a řízení trestné činnosti. Ke sledování celníci použili vojáky z 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. O takzvanou součinnost armádu požádal náměstek celníků Robert Šlachta, respektive jeho podřízený. Zákon to ovšem neumožňuje. Z ostré akce se pak na straně vojáků papírově stalo cvičení.

Letos třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova velmi neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. Při této akci byl podle všeho porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti s pravopisnou chybou, adresované Generálnímu štábu. „Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ za kladné a včasné vyřízení této žádosti poděkoval zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A podepsal ji ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Ekonomický deník získal tyto informace od několika důvěryhodných nezávislých zdrojů, které si nepřály zveřejnit identitu.

Zjevně, jak se lidově říká, hořelo, a celníci potřebovalo vojáky z Prostějova třeskutě rychle. Protože žádost celníků hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto šmahem. Žádost celníků pak obratem „odfajfkoval“ i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.

Zástěrka cvičení

Aby operace nejspíš nebudila příliš pozornosti a rozruchu, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků takzvané součinnostní cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal velitel speciálních sil Pavel Kolář.

V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“.

Operace celníků a vojáků vypadá na první pohled jako akce nikterak nevybočující ze standardních mechanismů, opak je ale pravdou. Celníci vojáky požádali o součinnost podle paragrafu 158 d) trestního řádu. Ekonomickému deníku není známo, zda sledování povolil jen státní zástupce, aby mohly být pořízeny i zvukové nebo obrazové záznamy. Nebo soudce, aby mohlo být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, jak praví litera zákona.

Problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet. Což Ekonomickému deníku potvrdil vedoucí Katedry trestního práva Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný. Zmiňovaný paragaf trestního řádu uvádí dvě jediné možné armádní složky, které se mohou podobných akcí účastnit. A to Vojenskou policii a Vojenské zpravodajství. Žádnou jinou možnost trestní řád nepřipouští. „Policejními orgány se rozumějí… …Pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo obrany… …Pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství ,“ je jednoznačně zakotveno v trestním řádu.

S armádou spolupracujeme

Celníci na otázky k popisované akci zareagovali, tak že je z hlediska zákona všechno v pořádku. „Celní správa jako bezpečnostní složka státu spolupracuje při výkonu svých kompetencí s dalšími orgány a institucemi, přičemž jednou z nich je i Armáda České republiky. Ze zcela pochopitelných důvodů není možné se vyjadřovat ke konkrétním formám této spolupráce či jednotlivým případům,“ odpověděla Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.

Ministr obrany Lubomír Metnar pak uvedl, že informace „týkající se výcviku a činnosti 601. skupiny speciálních sil nejsou veřejné“.

Ekonomický deník oslovil také několik erudovaných právníků s otázkou, zda-li při zmiňované akci celníků nemohlo dojít ke kárnému provinění nebo dokonce k trestnému činu. Všichni se shodli na tom, že by celou záležitost měla prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, potažmo Vojenská policie.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník