Muž chtěl vrátit rodné příjmení po otci. Stát to znemožnil

Muž chtěl změnit rodné příjmení Ilustrační foto: archiv

Změnou zákona o matrikách od roku 2014 už nelze změnit rodné příjmení člověka. Pokud bylo před tímto termínem například dítěti změněno příjmení tak, aby dítě neneslo příjmení svého rodiče, toto nepravé příjmení je dnes jeho úředním rodným příjmením. Změnu lze dosáhnout jen prostřednictvím soudu. Jinak i manželům a dětem takových dětí matrika zapíše nikoli pravá, ale přijatá změněná jména manželů a rodičů.

Na úpravu zákona starou čtyři roky upozornil případ, kterým se zabývala veřejná ochránkyně práv. Vzhledem k platné legislativě však nemohla postupu úřadu, který odmítl muži změnit rodné příjmení, nic vytknout.

Rodné příjmení české zákony dříve nijak nedefinovaly a nečinily rozdíl mezi rodným příjmením a příjmením. Praxe chápala rodné příjmení jako příjmení člověka v době narození. Příjmení, které bylo současně rodným příjmením, bylo možné změnit. Dnes už to možné není.
Za rodné příjmení se podle zákona automaticky považuje příjmení k 1. lednu 2014 a změní-li člověk příjmení, toto rodné příjmení z roku 2014 mu zůstává. Před takovou změnou zákona však stát obyvatele nijak nevaroval.

Muži odmítli změnit rodné příjmení v Třebíči i v Praze

Nemile překvapen byl tak muž, kterému jako dítěti matka změnila po rozvodu s jeho otcem příjmení a on nyní chtěl své rodné příjmení po vlastním otci zpátky. Matka se znovu vdala a dítěti změnila příjmení na příjmení svého nového manžela: „V roce 1996, když Vám bylo 8 let, požádala o změnu Vašeho příjmení na B. V roce 2016 se rozvedla. S otčímem Vás již nic nepojí, a tak jste požádal o změnu svého příjmení na příjmení svého otce, s nímž máte dobré vztahy. Byl jste však nemile překvapen, že se změnilo pouze aktuálně užívané příjmení B. na A, avšak jako rodné příjmení máte zapsáno B., i když jste se narodil jako A. Toto stanovisko Vám potvrdila jak Vaše rodná matrika – Městský úřad Třebíč, tak matrika příslušná podle místa Vašeho trvalého pobytu – Úřad městské části Praha 18,“ cituje veřejná ochránkyně práv z dopisu stěžovatele.

„Je pochopitelné, že za své rodné příjmení považujete A., a nelíbí se Vám, že byste jako své rodné příjmení měl všude uvádět B. a že by mělo být jako Vaše rodné příjmení zapsáno na Vašem oddacím listě a na rodných listech Vašich dětí. Cesta k tomu, aby příjmení A. mohlo být úředně uznáno jako Vaše rodné příjmení, není snadná a úspěšné dosažení cíle nelze zaručit,“ napsala však veřejná ochránkyně práv dnes dospělému muži z Prahy.

Definici rodného příjmení si vynutil NOZ

Podle výkladu ombudsmanky stát historicky  nerozlišoval příjmení a rodné příjmení. „Slovní spojení ,rodné příjmení´ se v právním řádu začalo objevovat poměrně pozdě, až začátkem 80. let minulého století, zřejmě v souvislosti se zaváděním centrálního registru obyvatel. Kolonku ,rodné příjmení´obsahovaly až občanské průkazy vydávané od roku 1985,“ vysvětluje ochránkyně.

Nutnost zavést definici rodného příjmení přinesl nový občanský zákoník: „Význam rodného příjmení jakoby se na jedné straně v posledních letech snižoval, na druhé straně však paradoxně vzrůstal. Od 1. ledna 2012 se rodné příjmení nezapisuje do občanských průkazů. Současně však nezbytnost definice rodného příjmení vyplynula z nového občanského zákoníku, který chrání vedle osobního jména a příjmení také rodné příjmení, které člověku podle zákona náleží,“ popisuje historii problému ombudsmanka.

Definici rodného příjmení přinesla novela zákona o matrikách.  Ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách, ve znění účinném od 1. ledna 2014, zní: „Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.“ Z tohoto ustanovení vyplývá, že povolením změny příjmení po 1. ledna 2014 se rodné příjmení nemění, uzavírá veřejná ochránkyně práv.

Lidem stát přidělil příjmení, která v tu chvíli měli

Současně upozorňuje na přechodné opatření, podle kterého „Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

„Citované přechodné ustanovení uznalo dosavadní matriční praxi, ač pro ni nebyla jednoznačná právní opora. Jestliže zákon užívání rodného příjmení nijak neupravoval ani neurčoval, co se rodným příjmením rozumí, lze smysl citovaného přechodného ustanovení spatřovat především v tom, aby se nemusel měnit údaj o rodném příjmení v informačním systému evidence obyvatel a na dokladech vydaných před 1. lednem 2014,“ vysvětluje ombudsmanka, jak byla všem obyvatelům bez povšimnutí kohokoli přidělena jejich rodná příjmení, která nesli do ledna 2014.

Z následujícího záznamu ombudsmanky pak vyplývá, že jde především o výklad ministerstvem vnitra: „K výkladu zastávanému odborem všeobecné správy Ministerstva vnitra nutno poznamenat, že žádný právní předpis před 1. lednem 2014 výslovně nestanovil, že povolením změny příjmení se mění rodné příjmení. Jestliže právní řád před 1. lednem 2014 rodné příjmení nedefinoval, můžete za své rodné příjmení považovat příjmení, které máte zapsáno v matriční knize narození jako první.“

U soudu zdůrazněte, že se vás na to nikdo neptal

„Nepokládám za vhodné přesvědčovat nyní Ministerstvo vnitra, aby změnilo své stanovisko, že povolením změny příjmení před 1. lednem 2014 docházelo ke změně rodného příjmení. Opačný výklad by se totiž nemusel líbit všem občanům, kteří v té době změnili příjmení. Obtížně proveditelná by zřejmě byla i hromadná úprava údajů informačního systému evidence obyvatel,“ pokračuje veřejná ochránkyně práv.

Poté ombudsmanka předvídá, že případ zřejmě skončí u soudu: „Vzhledem k tomu, že správní orgány respektují výklad Ministerstva vnitra, lze očekávat, že matriční úřad Vaší žádosti nevyhoví a Vaše odvolání Magistrát města Prahy zamítne a napadené rozhodnutí matričního úřadu potvrdí. Pak budete mít možnost podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího správního orgánu správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Ve svých podáních můžete zdůraznit, že ke změně svého příjmení jste se neměl možnost vyjádřit a s příjmením B. jste se nikdy neztotožnil.“

Zájem státu na příjmení je nula, v Plzni se změna podařila

Závěrem ombudsmanka posílá muži z Prahy příběh ženy z Plzně, která domohla změny příjmení žalobou o určení: „Dodávám, že na mé doporučení podala žádost o určení svého rodného příjmení žena z Plzně, která se rovněž nemohla ztotožnit se svým ,úředním rodným příjmením´. Rodného příjmení, které jako své rodné příjmení pociťuje, se nakonec domohla.“

Žena podle popisu jejího příběhu v roce 2006 požádala o povolení změny příjmení na příjmení svého přítele, s nímž se ale později rozešla. Žádost o změnu příjmení na své původní příjmení podala až po 1. lednu 2014. Příslušný plzeňský matriční úřad žádosti nevyhověl a Magistrát města Plzně její odvolání proti rozhodnutí matričního úřadu zamítl. Krajský soud v Plzni rozhodnutí plzeňského magistrátu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud hledal spravedlivou rovnováhu mezi zájmy individuálními a zájmy veřejnými a došel k závěru, že je „nulový veřejný zájem“, aby dotyčná žena užívala jako rodné příjmení to příjmení, které nesla od roku 2006 po povolené změně příjmení do roku 2014, kdy jí byla povolena změna příjmení na původní příjmení. Magistrát města Plzně kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nepodal a v souladu s rozsudkem krajského soudu konal.

Irena Válová